Zájezdy - Irsko 2025, 2026

Název parku pochází z keltského boireann = kamenitá země. A skutečně kam se podíváte, šedobílé karbonské vápence vystupují na povrch jako kosti matky Země. Park leží v pahorkatině Mullagh More s bodem Knockanes (207 m). Má rozlohu pouhých 16 km², ale zaručeně stojí za zhlédnutí. Krasový povrch je rozčleněný roklemi, terasami, místy připomíná povrch deskovitou dlažbu. To ledovce vyhladily vápencové plotny do desek, oddělených několik desítek centimetrů hlubokými erozními puklinami (grykes). Hojné jsou zde i jeskyně, spojené do podzemních krasových systémů.

Patří do něj část pohoří Wicklow severozápadně od Dublinu (170 km²), tvořené žulovým masivem s polohami krystalických břidlic a hojnými žílami křemene. V minulosti se zde hojně těžily barevné rudy a pozůstatky po těžbě jsou dodnes vidět. Hory jsou zde zaoblené, ohlazené čtvrtohorním ledovcem a střídají se s ledovcovými údolími, jezery či kary. Hojně zde rostou dubové lesy s jasanem a lískou a střídají se s vřesovišti s keři hlodáše a bujnými porosty kapradiny hasivky orličí. Častá jsou i rašeliniště. Drobných vodních toků je všude dost – jsme přece v Irsku a o déšť není nouze.

Nejstarší národní park Irska leží na poloostrově Dingle v hrabství Kerry (102 km²) a sahá až k městu stejného jména jako má park. Centrum parku tvoří údolí řeky Laune se třemi pohádkovými jezery – Muckross Lake, Upper Lake a Lough Leane. Okolí je protkáno říčkami s četnými vodopády (např. kaskády Torc Waterfall vysoké 17 m), srážek je zde totiž mnoho (až 3.200 mm/rok). Podložní horniny tvoří buď červené devonské pískovce na severu, nebo bílé karbonské vápence na východě.