Informace - Zájezdy po stopách šlechtických rodů

Evropa je od úsvitu své středověké historie určována šlechtickou společností. Z nejvýznamnějších a nejlepších členů jednotlivých kmenů se stávali králové, kteří se snažili o založení svých vlastních dynastií. Po historii královských rodin se vydáváme většinou, když navštívíme evropská hlavní města. Často je jejich historie spojena s velkými dějinami a dějiny dynastie se rovnají dějinám zemí. V Evropě se však již za prvního velkého císaře Karla Velikého vyvinul lenní systém a první leníci a vlivní lidé zakládali vlastní dynastie, které většinou svůj osud spojily s vládnoucí dynastií. Často se stávalo, že nejvýznamnější představitelé této nejvyšší společnosti se mohli oženit s královskou dcerou a tak máme dnes mnoho šlechtických rodů i u nás v České republice, kterým v žilách koluje krev Karla Velikého. V našem prostředí byl ale vývoj šlechty odlišný a ne tolik závislý na královské moci. Díky Zlaté bule sicilské, která mimo jiné i ustanovila právo zemských představitelů v případě vymření domácí dynastie volbu nového krále, získali naši šlechtici velkou moc a mohli krále omezovat a získávat tak větší podíl pro sebe. U nás jsou takové nejdůležitější rody Vítkovci (potažmo Rožmberkové), Schwarzenbergové, Liechtensteinové, Kinští, Kolowratové a mnozí další. V sousedním Německu byla situace zase jiná. Sálské právo, určovalo povinnost rozdělit majetek i mezi většinu synů, i když představitelem rodu se stal pouze nejstarší syn. Díky tomuto drobení majetku vzniklo v Německu přes 300 nezávislých území, která byla spravována buď císařem, biskupy, svobodnými městy, nebo právě šlechtickými rody. Ve středověku byla situace ještě jednoduchá. O moc, která se pojila s císařským titulem, sváděly postupně boje rodiny Karlovců, Ottonů, Štaufů a Wellfů. Vývoj se však nezastavuje a od roku 1438 se císařského titulu chytli až do konce Svaté říše římské Habsburkové (s jednou výjimkou). V jejich stínu se však v říši vyvinuly další významné rody, které spravovaly svá nezávislá území a mnohdy se dostaly ke královským titulům. Příklady těchto rodů jsou: Wittlesbachové, Hohenzolernové, Sasko-koburští, Oranžští, Wettinové, Badenští, Hannoverští a mnozí další. Členové těchto rodin proplétají Evropskou historii a vyznat se v jejich předivu vzájemných vztahů a významu je nad míru složité. Nejlepší je poznávat místa jejich působení a přímo tam, kde jsme pod vlivem genia loci, vyložit jejich historii.

Zájezdy z cyklu „Po stopách šlechtických rodů“ jsou koncipovány tak, abychom viděli ty nejdůležitější místa, se kterými byly rodiny spojeny. Často jsou zařazována jejich původní rodová sídla. Na místech kudy kráčely evropské dějiny, se pak zamýšlíme nad vlivem jednotlivců i rodin. V každém z míst je dost času na poznání města i pamětihodností. Jejich stopy se snažíme sledovat vždy na typických místech, jinak bychom museli sjezdit polovinu Evropy při povídání o každém rodě, kdybychom chtěli vidět opravdu všechna rodově významná místa. Krásným příkladem jsou Sasko-koburští. Vychází sice z malého vévodství na hranicích dnešního Durynska a Bavorska, ale propojeni jsou s Anglií, Portugalskem, Belgií, Bulharskem i dalšími zeměmi. Podobně rozsáhlé a komplikované vztahy má většina rodů, které si chceme přiblížit. Proto je složité vybrat nejatraktivnější a zároveň nejvíce odpovídající lokality. Vždy bude na místě výtka, že jsme neviděli všechno. Na zájezdu však uvidíte, že vidět celkový dosah moci těchto rodů ani není možné a budeme rádi, když dosáhneme aspoň na několik paprsků jejich někdejšího lesku.

Tento rok pro Vás máme připraveno již několik zájezdů, tematický laděných na historii šlechtických rodů. Mezi prvními jsou to Wettinové, za kterými budeme putovat do Drážďan, Míšně a zámku Pillnitz. Poté nás čeká zájezd za Bavorskými králi z rodu Wittlesbachů. Ve spojení s tímto rodem nás budou zajímat lokality jako Mnichov se starou rezidencí ve městě i novou rezidenci s velkými zahradami Nymphenburg. Dále nás čekají hrady zámky spojené s rodinou Sasko-koburskou, tedy Coburg se zámkem Ehrenburg a pevností Veste Coburg nad městem. V dalším dni poznáme zámek Callenberg a hlavní sídlo ve městě Gotha. Výpravu podnikneme i za historií rodiny Hohenzollernů po zámcích Hohenzollern, Sigmaringen, Cadolzburg a města Ansbach, Neustadt an der Aisch a Bayreuth. Za Habsburky se samozřejmě vydáme do Vídně na zámky Hofburg a Schönburnn.

Není však vyloučeno, že do budoucna bychom se mohli zabývat i českými rody s velikým přesahem, jako jsou Schwarzenbergové, nebo Liechtensteinové. Z velkých Evropských rodů bychom mohli pokračovat s Hohenzolerny. V letošním zájezdu totiž uvidíme jejich původnější sídla v Bavorsku a Baden-Würtembersku, ale rod expandoval do Braniborska, kde získal i královský a posléze i císařský titul. Jejich nejkrásnější zámky se nachází v Potsdamu. Dalším rodem, který si sáhl na univerzální moc světového impéria, byla rodina Hannoverských, která vládla ve Velké Británii a potažmo celému koloniálnímu soustátí. Kdybychom chtěli poznávat i východnější oblasti perspektivou šlechtických rodů, nabízí se nám Rakousko a Maďarsko, kde bychom si mohli představit rody Pálfy a Esterházy.

Autor: Bc.Michal Jirman