Informace - Vinařství Bordeaux - slovo průvodce

Bordeaux jako vinařská oblast se dále dělí na Médoc, St. Emilion, Pomerol, Grave, Entre -Deux –Mers a Sauternes. Dříve než se pustíme do popisu jednotlivých oblastí Bordeaux, musíme se jen krátce zmínit o významných historických událostech.

Podle historických dokladů se víno na území Bordeaux pěstuje min. 2 000 let. Ale víno z Bordeaux v zahraničí a hlavně v Anglii proslavila až Eleonora Akvitánská ve 12. století, když se provdala za budoucího anglického krále Jindřicha II. a celá Akvitánie včetně Bordeaux na 300 let připadla Anglii. V té době ještě Francie nebyla sjednocená a nepatřilo k ní ani Burgundsko.

Angličané začali vínu z Bordeaux říkat clair, což znamená světlý, protože víno mělo světlejší barvu než vína ze Španělska a Portugalska. Z toho už byl jen krůček k označení klaret. U nás má klaret ještě jeden význam, a to je bílé víno vyrobené z červených hroznů

Holanďané také přispěli. Jednak rozšířili slávu vín z Bordeaux, ale také pomohli odvodnit bažiny kolem města Bordeaux a v oblasti Médocu, kde se pak mohly zakládat nové vinice.

Po Velké Francouzské revoluci, kdy měšťané mohli vlastnit půdu, si bohatí obchodníci z Bordeaux začali kupovat vinice v Médocu a stavěli si u nich honosná sídla po vzoru šlechtických a královských zámků na Loiře s věžičkami a monumentálními bránami a z toho vzniklo to označení Châteaux (zámek) pro vinařství. Většina Châteaux má pak obrázek zámku na své etiketě.

Pro rozvoj vinařství v Bordeaux a hlavně pro obchodování s vínem bylo velkou výhodou splavnost řek jako Garonne, Dordogne a Gironde a blízkost moře. Modely lodí a korábů dodnes uchovává Muzeum obchodníků s vínem ve městě Bordeaux.

V roce 1855 se konala velká vinařská výstava v Paříži, pro kterou byla vína z Bordeaux, konkrétně z Médocu a Sauternes, rozčleněna podle kvality. Nikdo tenkrát netušil, že toto rozčlenění se udrží až do 21.století a bude vzorem i pro další vinařské oblasti ve Francii.

Na konci 19.století velkou pohromu způsobila phyloxéra (révokaz), který zničil vinice i v Bordeaux a vinice se i tady musely znovu osázet na amerických podnožích odolných proti tomuto škůdci. Po krizi ve 30.letech a obou světových válkách, velké problémy způsobily neobvykle tuhé mrazy v roce 1956, kdy většina vinic pomrzla.

V 60. a 70. letech 20. století bylo zase potřeba zmodernizovat technologické vybavení pro zpracování vína. Kromě toho oblast Bordeaux kvůli podmáčení půdy nemůže využit přírodních podzemních sklepů pro zrání vína, ale v nadzemních budovách se dnes používá klimatizačních přístrojů, což je drahé. Všechny tyto výše vyjmenované pohromy a komplikace způsobily, že se velká vinařství začala postupně zadlužovat a v dnešní době většinu vlastní banky, investiční fondy nebo nadnárodní společnosti. V lepším případě zůstal vinař jako správce.

AOC Bordeaux jako označení původu je nejčastější vidět na etiketách „Appellation Bordeaux“ nebo „Appellation Bordeaux Supérieur“. Ale jako všude ve Francii platí, že čím užší označení původu, tedy AOC konkrétní vesnice, např. Saint- Julien, tím vyšší by měla být kvalita vína.

Kromě AOC (označení původu a potvrzení splnění místních pravidel pro výrobu vína) existují ještě klasifikace tzv. „cru“ nebo „grand cru“. V Bordeaux se rozlišují 3 oficiální klasifikace grand cru v Médocu z roku 1855, v Grave z let 1953-59 a v Saint Emilion z roku 1955.

Kromě toho existuje ještě označení Crus Bourgeois, kde jsou Châteaux, která nebyla zařazena mezi grand cru v Médocu, Gravu nebo Saint Emilionu, ale byla komisí 300 profesionálních degustátorů označená za vyjímečná a každých 10 let má být potvrzeno stejnou komisí, zda Château smí toto označení dále používat. Cru Bourgeois najdete v dnešní době poměrně často na etiketách v supermarketech nebo vinotékách.

Cru Artisans (artisan znamená umělecký řemeslník) se používá pro nezávislé malé vinaře s rozlohou 1-4,5 ha. O tom, zda víno smí být takhle označené, rozhoduje komise složená z vědců, vinařů, obchodníků a pěstitelů. Ale toto označení zatím není příliš rozšířené.

Médoc je vinařská oblast severně od města Bordeaux a tvoří ji úzký dlouhý pás podél řeky Gironde. Řeka Gironde ústí přímo do moře a za přílivu po ní mohou jezdit i velké nákladní lodě, což byla a je velká výhoda usnadňující distribuci. Řeka Gironde vzniká spojením řek Garonne a Dordogne. Název Médoc pochází z latinského In Media Aqua, což znamená uprostřed vody. Zde se nacházejí vinice s největšími rozlohami.

V Médocu tvoří základ vín cabernet sauvignon a merlot. Říká se, že cabernet sauvignon tvoři kostru a páteř vína, merlot mu dává ovocnost, cabernet franc kořenitost a petit verdon barvu. Klasifikace z roku 1855 dosud platná rozčlenila vína označená jako grand cru do 5 skupin (podle francouzských řadových číslovek) premiér cru, second cru, troisiem cru ….

Ta nejslavnější jsou v první skupině jako Château Lafíte-Rothschild nebo Château Latour. Ale existují châteaux, která nejsou zahrnuta v žádné z 5 skupin. Slavnými se staly i názvy vesnic v Médocu jako Margaux, Pauillac, Saint-Julien nebo Sainte-Estephé.

Vinařská oblast Saint Emilion leží kolem městečka, které bylo založeno na místě poustevny sv. Emiliona. Zde při tvorbě vín převládá cabernet franc a merlot. V roce 1855 tato oblast na výstavě v Paříži nebyla zastoupena, proto je klasifikace až roku 1955. Grand cru jsou členěny na premiérs grands cru classés ( A a B ) a grand cru classés 55 château. Nejslavnějším Châteaux je tu Cheval Blanc (bílý kůň)

Grave a Entre-deux- Mers produkují jak červená, tak i bílá vína, ale nejsou tak slavná jako vína v Médocu nebo Saint Emillionu. Pomerol je menší oblast, produkující červená vína, mezi které patří i slavné Château Petrus.

Sauternes produkuje zlatavá dezertní vína, která se lisují z hroznů napadených ušlechtilou botritickou plísní. Tato ušlechtilá plíseň z nich vysaje vodu a v hroznech zůstane jen koncentrovaná sladká šťáva. V této oblasti se nachází i château produkující jedno z nejdražších vín na světě proslavené Château d´Yquem čti dykem.

Vína prodáváná tzv. „en primeur“ jsou vína, která nejsou ještě určená k pití. Prodávají se tzv. na první moment, hned po lahvování a prodávají se levněji, protože si je uskladníte sami a neplatíte vlastně skladovací náklady. Takto se prodávají jen dražší vína, kde to má smysl jako např. vína z Bordeaux. Toto označení není na etiketě a prodávají tak jen dovozci vín z Francie a některé vinotéky.

Sud barique je speciálně vypálený sud, který má tzv. vylepšit víno. V Evropě se používají jen na červená vína. Víno tak získá kouřové aroma a někdy vůni vanilky. Tyto sudy jsou dražší než běžné sudy a smějí se použít max. 3x pak efekt přestane fungovat. Uvádí se na etiketě vína a tato vína bývají o něco dražší u nás. Takový sud stojí kolem 25 tis. Kč. Ve Francii jsou specializovaní enologové, kteří doporučí přesný způsob vypálení sudů vzhledem k odrůdám a konkrétní půdě na vinici.

Enolog je specialista, který analyzuje jak víno, tak i půdu a např. vhodnost používaných sudů nebo vhodnost odrůd vína ve vztahu k typu půdy atd. Enologická analýza je důležitá např. při oceňování vinice při prodeji, ale i při zásadních změnách v technologickém procesu ve vinném sklepě nebo rozhodování o nové odrůdě.

Autor článku Ing. Alena Frčková (průvodce nejen na gurmánské zájezdy)