Informace - Tatranský národní park

Zahrnuje Vysoké Tatry a Belianské Tatry o celkové rozloze 738 km², nejmenší velehory světa a současně nejvyšší pohoří celého karpatského oblouku s nejvyšším Gerlachovským štítem (2.655 m) a dalšími 24 velehorskými vrcholy (přes 2.500 m). Na severu na něj navazuje polský Tatrzański Park Narodowy. Horský masiv je přes 55 km dlouhý a 17 km široký. Na rozdíl od ostatních evropských velehor nemají Tatry podhůří a díky podtatranskému zlomu se strmě zvedají z Podtatranské kotliny. Asi dvě třetiny území TANAPu je tvořeno krystalickými břidlicemi a žulami, obvodový sedimentární plášť tvoří vápence, dolomity (s krasovými jevy včetně jeskyní), pískovce a slepence druhohorního stáří. Glaciální reliéf pak vytvořil čtvrtohorní ledovec a vznikly morény a ledovcové kary.

Ve vyšších polohách leží sníh 200 až 250 dní v roce a přes půl roku se drží průměrná teplota pod bodem mrazu. V parku najdeme přes stovku ledovcových jezer. Největší je Velké Hincovo pleso (20 ha), nejvýše položené Modré pleso (2.192 m n.m.). Horní hranice lesa sahá zhruba do 1.500 m. Lesy jsou většinou druhotné smrčiny, místy bučiny. Přesněji řečeno byly. V roce 2004 postihla jižní svahy Tater větrná smršť a zcela zničila pás lesa zhruba 50 km dlouhý a 3-5 km široký. Ze stromů zbyly jen pahýly, neprostupná změť rozlámaných kmenů a větví a vývraty. Náprava bude trvat desítky let. Nad hranicí lesa roste kosodřevina, chudé horské trávníky (s hořci, pryskyřníky, prvosenkami a protěží) a nejvýše jen holé skály. Zvířata reprezentují třeba kamzík horský, svišť, medvěd, rys, hraboš sněžný a další. Z ptáků budí nejvíce pozornosti orel skalní, dále můžeme vidět kosa horského, krkavce, zedníčka skalního a jiné.