Informace - Sopky Auvergne, regionální přírodní park

Francie je natolik velkou zemí, že si zde vyberete snad od všech typů krajiny. Málo lidí z ČR však vůbec má tušení, že se zde nachází asi nejkrásnější vulkanická krajina kontinentální Evropy, chráněná v Regionálním přírodním parku Sopky Auvergne. Navštívil jsem tuto nádhernou část Francie se zájezdem CK Geops nazvaným Francouzské sopky kraje Auvergne. Oblast leží v jižní části centrální Francie a administrativně spadá do regionu Auvergne. Vlastní vulkanity (tedy horniny vzniklé činností sopek) se dělí do čtyř menších oblastí. Od jihu k severu je to Monts du Cantal, Cézallier, Monts Dore a Chaîne des Puys.

Pohoří Monts du Cantal
Nejjižněji leží hory Monts du Cantal, tvořené jediným obřím stratovulkánem (sopkou tvořenou vrstvami lávy a pyroklastik) o průměru 50 km, původně vysokým 3.000 metrů, vzniklým několikanásobnými opakovanými erupcemi poměrně nedávno, v období před 13 až 2 miliony let. Tvoří ho lávy znělcového, trachytového a bazanitového složení. Francouzi tvrdí, že jde o největší evropský stratovulkán, Češi ovšem vědí, že Doupovské hory tvořil ještě větší stratovulkán, ale díky jeho vyššímu věku (vznikl v intervalu před 40-18 miliony lety) z něj eroze ukrojila podstatnou část. Celé pohoří Canal bylo ve čtvrtohorách pokryto ledovcem a ten v mohutném kuželu vytvořil desítky hlubokých trogových údolí (tedy údolí majících v průřezu tvar písmene U). Zážitek z dalekých výhledů - vystoupali jsme na Puy Mary (1787 m) – doplní množství květů na horských loukách, například hojný hořec žlutý, prstnatce, lilie či kýchavice bílá. Všude se pasou salerské krávy, z jejichž mléka se vyrábějí vynikající sýry. Za všechny uvedu jen sýr Cantal, známý po celé Francii a dodávaný už na dvůr Ludvíka XIV.
O něco severnějí leží oblast Cézallier, turisticky nejméně atraktivní, tvořená čedičovými lávovými proudy, která vznikala před 8 až 3 miliony lety.

Masiv Monts Dore
Mnohem atraktivnější je třetí oblast – Monts Dore s nejvyšším vrcholem Puy de Sancy (1.885 m). Jde také o stratovulkán, ovšem menší a také mladší. Vznikl před 3 miliony let ohromným sopečným výbuchem, který vytvořil mohutnou kalderu (rozsáhlý kruhový či eliptický kráter) tvořenou mocnými vrstvami kyselých ignimbritů (spečených vulkanických popelů a útržků lávy) a trachyandezitovými lávovými proudy. Pohled na erupci musel být skutečně impozantní, ale pro vše živé v blízkosti i zhoubný, vždyť jemný popel padal ještě stovky kilometrů daleko. Výška kráteru tehdy dosahovala až 2.500 metrů. Vulkanická činnost pak pokračovala až do doby před 200.000 lety a pak ještě eroze a ledovec změnily reliéf původní kaldery. Výstup na Puy de Sancy představuje cestu lanovkou a pak asi 20 minutový pěší výstup na vrchol. Odměnou jsou opět nádherné vyhlídky (za dobrého počasí je prý vidět i Mont Blanc) a kvetoucí horské louky.

Turistika v okolí Puy de Dôme

Nejkrásnější a nejatraktivnější nakonec. Poslední dílčí oblastí a také nejsevernější je řetěz sopek Chaîne des Puys. Na severojižní hluboké zlomové linii dlouhé asi 40 kilometrů vzniklo v období před 70.000 až 8.000 lety na 48 sopečných kuželů, 8 lávových dómů a 15 maarů (typ explozivního kráteru často vyplněného jezerem). Doslova nedávno zde ještě chrlily sopky kouř a popel a krajem se valily proudy tekuté lávy. Jeden z nich dosáhl až dnešního Clermont-Ferrandu, dnešního 140 tisícového města a sídla společnosti Michelin. My jsme vystoupili na 2 vrcholy. Nejmladší zdejší sopku Puy de Pariou, vzniklou dvěma následujícími výbuchy, z nichž ten mladší byl k vidění před 8.580 lety (podle radiouhlíkové metody). Jde o typickou sopku typu Stromboli a uvidíte zde dodnes krásně zachovalý vrcholový kráter, kde můžete nalézt úlomky trachyandezitové lávy s výrazně porézní texturou – původní láva byla silně proplyněná a po utuhnutí se zachovaly dutinky po plynu.
Druhým vrcholem, na který jsme vylezli, byla zdejší dominanta – vrchol Puy de Dôme. Ten vznikl asi před 12.000 lety v jediné eruptivní fázi, ale dvěma výbuchy jdoucími těsně po sobě (tedy těsně pouze z geologického hlediska - několik set let). Je to sopka vzniklá tzv. peléeskou explozí, tedy explozí kde původní kráter je ucpaný zátkou utuhlé lávy, pod kterou se nahromadí plyny, které čas od času unikají spolu s vyvrženinami a stékají po svazích vulkánu ve formě rozžhavených plynových mračen. Na vrcholu je od roku 1956 telekomunikační věž, ale především mnohem déle římský chrám boha Merkura (přesněji jeho zbytky), postavený na místě ještě staršího galského kultovního místa. Vrchol je velmi oblíbeným místem pro rogalisty nebo paraglajdisty a zaručeně jich pár uvidíte kroužit. V současnosti se na vrchol buduje ozubnicová dráha, která má být otevřena (podle internetových zdrojů) 26.května 2012. Výhled ze zhora opravdu stojí za to a přehlédnete nejen obě části řetězu sopek, blízký Clermond-Ferrand, ale i značnou část Masivu Central a Auvergne. Když bude opravdu dobře vidět, budou se na obzoru rýsovat i Francouzské Alpy.
Tolik tedy k vulkánům a sopkám francouzské Auvergne.

Architektura a památky kraje Auvergne
Viděli jsme také řadu historických památek, především románské kostely v auvergnském stylu v Orcivalu, St.Nectaire, baziliku Notre Dame du Port v Clermont-Ferrand či v kostel v Issoire s pro nás neobvyklou barevností interiéru, která však byla ve středověku běžná. Přidejme černou gotickou katedrálu v Clermont-Ferrand, krásný hrad Murol z 12. až 14.století a úžasné románské a gotické památky města Puy en Velay, které mimochodem celé leží v bývalém kráteru sopky, včetně katedrály, kostela svatého Michala či renesančních paláců města, které bylo jedním z míst odkud se kdysi vycházelo na poutní cestu do Santiaga de Compostela. A z přírodních památek vápencové věže skalního města Montpellier-le-Vieux, kaňon řeky Jonte, okouzlující údolí řeky Tarn nebo podivuhodnou jeskyni Aven Armand na krasové planině Causse Méjean. Když vše doplníte ještě supermoderním dálničním mostem Viaduc de Millau, nejvyšším na světě, budete mít velmi zhruba obrázek toho co jsme v těch sedmi dnech viděli. A je jen škoda, že to netrvalo déle.

Zpracoval: RNDr.Jaroslav Mojžíš