Informace - Národní park Kurská kosa

 Kurská kosa je asi 98 km dlouhý úzký (maximálně 3,5 km) výběžek při pobřeží Baltu, oddělující Kurský záliv od Baltského moře. Vybíhá z Kaliningradského poloostrova a leží na západě Litvy. Té patří pouze severní polovina poloostrova, na kterou na jihu navazuje stejnojmenný ruský národní park. Národní park (264 km²) zahrnuje i přilehlé partie moře. Asi před 6.000 lety se zde začal hromadit mořský písek přinášený mořskými proudy tekoucími podél pobřeží. Časté silné větry (dnes za bouří dosahují rychlosti až 140 km/h) jej odnesly z dosahu vln a vytvořily písečné duny až 100 m vysoké, budící dojem pravé pouště.

Na širších místech kosy se mezi dunami nacházejí bory a bažinatá místa s mokřadní vegetací. Do 15. století duny pokrýval smíšený les. Po jeho vykácení se však duny daly do pohybu a brzy pohřbily 14 rybářských vesnic pod pískem. Po roce 1825 se začalo se zalesňováním a dnes lesy tvoří asi osminu plochy souše a pohyb dun je částečně omezený. Písek, téměř bez živin, částečně ještě prosolený, to není místo, kde bychom hledali rostliny. A přesto se najdou druhy, které zde úspěšně žijí. Slanomilné trávy (např. kamýš písečný), máčka přímořská, vřesovec pleťový, sivěnka přímořská a další. Ze zvířat převládají ptáci (volavka popelavá, husice rezavá), ale s podivem zde žijí i losi, divoká prasata (ta snad žijí všude), zajíc, vydra říční nebo psík mývalovitý. Po bouřích se na zdejším pobřeží nacházejí mořem vyvržené kousky jantaru, zkamenělé pryskyřice třetihorních stromů, používané jako šperk. Vstup do národního parku je placený.

Kosa je označení pro písečnou hráz či val, která vzniká působením mořských proudů a větru a odděluje od otevřeného moře záliv nazývaný liman. Většinou má opravdu tvar kosy, ale může se i větvit a mít různé výběžky.

Nabídku zájezdů cestovní kanceláře GEOPS zaměřených na národní parky či zahrady najdete na www.geops.cz/zajezdy/narodni-parky-a-zahrady.