Informace - Maďarská vína

První vinice na maďarském území nechal zasadit už římský císař Probus kolem roku 276 n.l. na svazích podél Dunaje. Zlatým věkem pro maďarské, resp. uherské vinaře bylo období Rakousko-Uherska. Po 2.světové válce se podobně jako u nás i v Maďarsku pěstovaly méně kvalitní, ale za to výnosnější odrůdy vín, které se vyvážely hlavně do Sovětského svazu.

Po roce 1989 Maďarsko přestalo vyvážet do Ruska a začalo vyvážet na západní trhy, které ale vyžadovaly vyšší kvalitu vín. Pro velké bývalé státní vinařské podniky bylo těžké sehnat potřebný zahraniční kapitál na revitalizaci, ale spoustě menších se to podařilo, protože podmínky pro pěstování révy jsou tu bezesporu vhodné.

Rozmanitost maďarských vín je hlavně způsobena 3 různými podnebími, které se tu nacházejí. Je to podnebí středomořské a přímořské v jižní části a kontinentální v severní a střední části Maďarska. Maďarský vinařský zákon vychází z francouzského systému a je velmi přísný, pokud se jedná o vymezení oblastí původu, povolených odrůd a půdy. Nezaručuje však kvalitu vín.

V Maďarsku se pěstují jak evropské odrůdy podobně jako ve Francii nebo Rakousku – např. chardonnay, sauvignon, tramín, muškát, cabernet savignon, cabernet franc nebo merlot, tak i typické místní odrůdy. Mezi nejrozšířenější bílé místní odrůdy patří olasrizling (ryzlink vlašský), furmint, rizling silvani (müller-thurgau), hárslevelü (lipovina) a cserszegi füszeres (na britský trh uvedena jako „nevyslovitelná odrůda“), Z červených místních odrůd je to kékfrankos, kékopórto nebo kadarka.

Výrazy na maďarské etiketě:

Bor je víno

Száraz bor je suché víno

Felszáraz bor je polosuché víno

Félédes bor je polosladké víno

Edes bor je sladké víno

Asztali bor je stolní víno

Tájbor je krajové (oblastní) víno

Minöségi bor je jakostní víno

Eredetvédelem bor je víno s označením původu

Szamorodni vychází z polštiny a znamená “víno jak vyjde“

Maďarských vínařských oblastí je asi kolem 22, ale my si zmíníme ty nejvýznamnější.

Šoproň sousedí s Rakouskem a jeho vliv je zde jasně vidět. Rakušané zde vlastní nebo spoluvlastní i některé vinařské firmy jako např. rakouská firma Weninger. Nejvýznamější je tu odrůda kékfrankos, která dává tělnaté víno vonící po višních a borůvkách. Toto víno se ideálně hodí k pečenému masu nebo zvěřinovému pörköltu a zapečeným jídlům. Z bílých odrůd se tu velmi daří pěstovat sauvignon blanc.

Eger je městečko v kopcovitě krajině asi 130 km východně od Budapešti. Celou oblast nejvíce proslavilo víno egri bikavér známé u nás jako býčí krev, ale rozdíly v jeho kvalitě mohou být obrovské. Produkují se tu i další zajímavá vína jako egri cabernet sauvignon nebo egri cabernet franc a z bílých vín olasrizling a chardonnay. Kvalitnější egri bikavér dobře chutná ke zvěřině, ke drůbeži se slabě pálivou omáčkou nebo k zapečeným pokrmům, podává se při teplotě 16-18°C a dá se i archivovat.

Balaton, u nás známý jako letní rekreační oblast, se skládá ze 4 vinařských oblastí, pro které jsou typická horká léta a mírné zimy. Vznikají tu jak tichá vína, tak i velmi slušné sekty.

Balatonboglár je nejjižnější ze čtyř balatonských oblastí a již nevyrábí ta těžkopádná oxidovaná vína, jak jste je mohli poznat před rokem 1989, ale dnes jsou to svěží, lehká, jemná vína s ovocností. Mezi používané bílé odrůdy patří irsai oliviér, olasrizling, chardonnay a mustotály a červené odrůdy merlot, cabernet sauvignon, cabernet franc a kékfrankos. Bílá i červená z této oblasti jsou jednoduchá, vyjímku tvoří snad jen vína z Chapel Hill, obzváště sauvignon blanc.

Balatonfelvidék je nejzápadnější z balatonských oblastí, která má velmi vhodné podmínky pro bílá vína. Pěstují se tu hlavně odrůdy olasrizling, rizling silvani, sauvignon a chardonnay.

Badacsony je malá oblast kolem stejnojmeného města na severním břehu Balatonu. Půda zde obsahuje čedič a další sopečné horniny, které dodávají místním vínům vysoký obsah kyselin, bohatý buket a plnou až ohnivou chuť. Zdejší specialitou jsou neobyčejně smyslná nasládlá až sladká vína z pozdního sběru traminu, rizlinku a mustotálu. Ale produkují se tu i zajímavá suchá vína z odrůd sauvignon a chardonnay.

Balatonfüred-csopak leží severozápadně od Balatonu, kolem města Csopak. Půda tu obsahuje lupek, železitý pískovec, kameny a křídu. Daří se zde pěstovat bílá vína jako olasrizling a další druhy rizlinků. Z červených odrůd merlot a zweigeltrebe se vyrábějí jak červená tak i růžová vína. Cabernet franc a pinot noire jsou základem zdejších červených vína a kékfrankos se zde používá jen pro vína růžová.

Villány-Siklos je nejjižnější vinařská oblast Maďarska. Villány proslavila červená vína a Siklós vína bílá. Vína z Villány v poslední době bodují v evropských vinařských soutěžích. Pěstují se tu na sopečných půdách jak evropské tak i maďarské odrůdy a vznikají tak jak vína jednoodrůdová, tak i cuvée, což jsou vína z více odrůd.

Obecně jsou více hodnoceny cuvée, ať již z klasických Bordeaux odrůd jako cabernet sauvignon, cabernet franc a merlot, nebo ryze maďarských odrůd kékfrankos a kékoporto, nebo cuvée z cabernetu sauvignon, cabernetu franc a kékfrankos nebo kékoporto. Velmi vyjímečné je i spojení odrůd ve Francii nepovolené, a to cabernet sauvignon a pinot noire (rulandské modré). Tato cuvée většinou davájí plná vína s výraznou pevnou strukturou a nádhernými bukety, protože zkušený sklepmistr dokáže vína vhodně spojit, tak aby se navzájem doplňovala.

Růžová vína z Villány jsou většinou z odrůdy kékfrankos a kékoportó doplněné o trochu pinot noire (rulandské modré), zweigeltrebe nebo kadarky. Nejsou tak slavná jako místní červená vína. Hodí se s lehčím jídlům jako losos nebo jídla obsahující smetanu a sladkou jemnou papriku. Ve Villány se pěstuje i několik zajímavých bílých vín jako olaszrizling, tramin a chardonnay.

Základem bílých vín ze Siklos jsou odrůdy olasrizling, hárslevelü a chardonnay. První dvě dávají aromatická suchá vína vhodná jako aperitiv nebo jako doprovod k rybám. Chardonnay dává kulatá a plná vína, která umocňují jak pokrmy z ryb tak i drůbeže.

Tokajhegyalja (Tokajské vrchy je mirně zvlněná krajina s údolími kolem řek plných ryb. Ve vesničkách tu najdete domky pastelových barev a čapí hnízda. Oblast samozřejmě proslavilo dezertní víno, kterému se tu říká „tekuté zlato“ nebo „božský nápoj“. Jako do nejznámější maďarské vinařské oblasti směřoval zahraniční kapitál nejdříve a výrazně ji změnil včetně úpravy technologie.

Zůstal tu největší vinařský podnik Tokaji Kerekdöház, původní státní podnik, který je dosud v rukou maďarské vlády. Trval na původní oxidační technologii a údajně dodnes vlastní obrovské sklepy neprodaných a pravděpodobně i neprodejných zásob tokajského. Náklady na jejich udržování neustále rostou.

Zahraniční investoři narušili tradici oxidace a pasterizace a začali vína, podobně jako ve Francii, sířit, aby zastavili kvasný proces a zachovali ve víně jemné ovocné látky. Jedná se o druh reduktivní technologie. Dále zdokonalili kvalitu sudů a vznikla tak vína mnohem svěžejší, ovocnější a čistší.

Tajemnství tokajských vín je v mikroklimatu. Podzim přináší ranní mlhy a horké slunce přes den vytváří ideální podmínky pro ušlechtilé botrytické plísně, které vysušují hrozny. Tyto hrozny odrůdy furmint pak obsahují koncetrované aromatické látky a cukry. Tyto seschlé hrozny, kterým se v Maďarsku říká aszú, se sbírají ručně a lisují se tlakem vlastní váhy.

Pak se nechávají několik dní ležet v putnách (maďarsky puttonnyos). Rozinky se pak rozdrtí a přidávají se do moštu. Podle toho, kolik víno obsahuje těchto puten, označuje se na etiketě 2-6 puttnos. Čím více puten, tím kvalitnější a dražší tokajské víno je. Jedna putna obsahuje asi 20kg. Tokajská vína se lahvují do 0,5l charakteristických lahví s dlouhým hrdlem a nechávají se pak ještě odpočívat v místních sklepích několik let.

Tato dezertní vína pak mohou vonět např. po sušených meruňkách, mandlích, tabáku nebo cedrovém dřevě. Ve výjimečných letech se vyrábí i vzácné tkaji aszú ezencia ze 7 nebo 8 puten a vyzrává několik desítek let. Pozor, nezaměňovat s eszencia, kde se jedná jen o čistý nektar. Produkují se tu i suchá szamorodni száraz a szamorodni edes - sladká vína z odrůdy furmint, z hroznů nenapadených botrytickou plísní nebo z hroznů, které vinař neměl čas vytřídit.

Tokajská sladká nebo polosladká vína se nejčastěji servírují k tučným husím játrům nebo samostatně, ale hodí se i k čerstvým dezertům. Suchá vína szamorodni száraz připomínají sherry nebo vína z Jury (Franche Comté) a umocňují chuť uzených ryb, lehkých překrmů a tučných mas jako husího, vepřového nebo skopového. Servírují se při teplotě 10 -12 °C. Typické dezertní tokajské aszú se nejlépe se hodí k čerstvým dezertům, ke sladkému pečivu a vyzrálým sýrům a servíruje se při teplotě 6-10 °C.