Informace - Granada

Granada, město granátových jablek – hlavní město provincie Granada s extrémně rozmanitou přírodou. Provincie se rozkládá od vysokých vrcholků Sierry Nevady (Mulhacén, 3 481 m) až k teplým plážím Costa del Sol. Granada je 3. největší město Andalusie.

Granadu obsadili Mauři v 8.stol. a její zlaté období přišlo za vlády dynastie Nasrovců ve 13.stol, kdy různí řemeslníci, kupci, učenci a vědci přispívali k mezinárodní pověsti města jako střediska kultury. Za vlády křesťanů, když Granada podlehla Katolickým králům a Mauři byli vypovězeni, rozkvetlo město renesanční nádherou, v 19. stol. prožilo epochu úpadku, ale díky cestovnímu ruchu se ve 20. stol. zvedá jeho někdejší sláva. Granada má pověst dynamického a kulturního města (univerzita založena v r. 1542 císařem Carlosem V. a má renomé jedné z nejznámějších VŠ západní Evropy). Granada je centrem andaluských trhů (trhy v sobotu a neděli) a svátků (Semana Santa - velikonoční týden, Día del Cruz -3.5., Boží tělo - květen/červen)

Staré město: centrum kolem katedrály je bludištěm úzkých jednosměrných uliček. Stojí tu Alcaicería - rekonstrukce maurského bazaru, který roku 1843 zpustošil požár. Dvě hlavní náměstí Granady ztělesňují Plaza Bib-Rambla nedaleko katedrály a Plaza Nueva. Z druhého se vine ulice Cuesta de Gomérez nahoru ke dvěma nejvýznamnějším památkám, kterými jsou Alhambra a Generalife. Na protějším kopci se rozkládá čtvrť Albaicín. Z kostelů jsou nejkrásnější Iglesia de San Juan de Dios (baroko) a Iglesia de San Jerónimo (renesance).

Katedrála: Práce na katedrále začaly r. 1523 v gotickém slohu na příkaz Katolických králů, (autoři Enrique de Egas, renesanční mistr Diego de Siloé, který navrhl fasádu a velkolepou kulatou kapli Capilla Mayor; okna z 16.stol. pod její kupolí znázorňují "Umučení Ježíše" od Juana Campo; západní průčelí navrhl barokní umělec Alonso Cano).

Královskou kapli ztvárnil pro Katolické krále v l. 1506-1521 Enrique de Egas. Hlavní oltář obklopuje nádherná mříž (reja) od Maestra Bartoloméa de Jaén a postavy z carrarského mramoru, zpodobňující Ferdinanda a Isabelu, jejich dceru Johanu Šílenou (Juana la Loca) a jejího manžela Filipa Sličného (Felipe el Hermoso). Rakve panovníků jsou v kryptě. V sakristii se nalézají umělecké poklady, např. obrazy Botticelliho a Van der Weydena, a také Isabelina koruna, Ferdinandův meč a jejich vojenské praporce. Vstupné 3€.

Palacio de la Madraza: Původně arabská univerzita se později proměnila v městskou radnici. Fasáda pochází z 18.stol. Uvnitř je maurská síň s jedinečně dekorovaným mihrábem.

Corral sel Cabrón - dvůr s ochozy, bývalé skladiště a hostinec pro kupce, je unikátním pozůstatkem maurské éry. Za křesťanů se tu konala divadelní představení, později se z něj stala burza uhlí. Dnes vás zde uvítají obchody s výrobky tradičních řemesel a ústřední turistická kancelář. (Calle Mariana Pineda, denně 9-19h

Casa de los Tiros - palác připomínající pevnost byl vybudován v 16.stol. v mudéjarském slohu. Původně náležel rodině, která po pádu Granady vlastnila Generalife. V jejich držení býval i legendární Boabdilův meč. Je vytesán na průčelí spolu se sochami Merkura, Hektora, Herakla, Thesea a Jasona. Budova vděčí za jméno mušketám, které vyčnívají nad cimbuřím: "tiro" znamená španělsky výstřel. (Calle Pavaneras, Po-Pá 14,30-20h)

Monastirio de la Cartuja - klášter za Granadou založil r.1516 křesťanský válečník zvaný El Gran Capitán. Uvidíte tu skvostnou kupoli od Antonia Palomina a výstřední sakristii ve stylu churriguerismu od Luise de Arévalo a Luise Caballa.

Albaicín - čtvrť Granady na svahu proti Alhambře se člověk cítí nejblíže maurské historii města. Nejprve zde byla ve 13.stol. vybudována pevnost a 30 mešit (nyní většinou kostely. V dlážděných uličkách vás upoutají cármenes, domy s maurskými ozdobami a zahradami s jasmíny za vysokými zdmi. Z vyhlídky Mirador de San Nicolás je možno vidět spleť střech Alhambry.

Casa de los Pisa patřící johanitům (umělecká díla často zobrazují sv.Jana z Boha, který zde r.1550 zemřel).

El Baňuelo - arabské lázně s cihlovou klenbou se datují do 11.stol. Na vrcholky sloupů byly použity vizigótské a římské hlavice, stejně jako arabské. Světlo vniká do prostoru otvory v klenbě ve tvaru hvězd. (Carrera del Darro 31, Út-So, zavřeno: státní svátky)

Archeologické muzeum sídlí v renesančním domě s portálem zvaném Casa de Castril. Vystavuje iberské, fénické a římské objevy z provincie Granada. ( Carrera del Darro 43, otevřeno denně kromě dopoledne v Po, Út a Ne)

Sacromonte. Dříve na tomto kopci v četných jeskynních žili granadští Cikáni. V minulosti sem turisté přicházeli, aby se potěšili spontánními tanci flamenca. Cikáni se odstěhovali, ale flamenco pro turisty se zde večer stále provozuje. Na vrcholku kopce stojí benediktinský klášter Abadía del Sacromonte.

ALHAMBRA - jediný dochovaný maurský palác v zemi na kopci Sabica. Jméno al-Hamrá znamená arabsky "červeň", kvůli půdě kolem paláce (dnes je červená i budova paláce, který byl však dříve obílen). Celý areál je obehnán vysokou zdí a působí dojmem pevnosti. Tuto působivou ukázku maurské architektury charakterizuje jedinečné využití prostoru, světla, vody a ozdob. Zrodila se za Ismáíla I., Júsufa I. a Muhammada V., chalífů z epochy Nasrovské dynastie. Snažili se vyvrátit dojem slábnoucí síly, a proto vytvořili tuto vizi pozemského ráje.

Palác Karla V.- hlavní stavba křesťanské éry a 1. stavba v renesančním stylu ve Španělsku na místě původního zimního paláce. Stavbu započal v r.1527 v renesančním duchu Pedro Machuca, Michelangelův žák. Stavba zůstala nedokončená a kruhový obvod dodává zdání býčí arény. Nachází se zde Museo de Bellas Artes (s umělec. sbírkami z 15. -20. st.) a Museo Nacional de Arte Árabe (dokumentující arabskou kulturu).

Palác dynastie Nasridovců, je nejcennější částí Alhambry, je označován za vrcholné dílo maurského stavitelství. Zvenčí - působí komplex dojmem pevnosti. Uvnitř skvostně zdobené sály, vnitřní nádvoří s bazény a fontánami. Význam, který měla pro maurské stavitele voda, je patrný také v Generalife, letním paláci a komplexu stinných zahrad s altánky a jezírky. Ty nejsou jen pro parádu, ale v kombinaci se stavebními prvky fungovaly už ve středověku jako účinná klimatizace. (Autoři: stavbu započal Jusuf I. (1333-53) ve 14.st., vnitř. výzdoba pochází z doby Mohammeda V. (1353-91), F. Aragonský nechal celý palác zrekonstruovat) Stojí za navštívení:

Bazén Patio de Arrayanes je obklopený myrtovými keři a půvabnými arkádami - odráží světlo do okolních síní.

Patio del Mexuar (nešvár) původně sloužil administrativním a právním výkonům, zasedala zde správní rada. Byl přístupný všem. V této poradní síni, dokončené r. 1365, sultán naslouchal prosbám poddaných a scházel se se svými ministry. Je to nejstarší část paláce, kazetový strop.

Sala de los Reyes - prostorná hodovní síni na velkolepé oslavy. Krásné stropní malby na kůži pocházející ze 14.stol. zobrazují lovecké a rytířské příběhy. Zlatá komnata - stěny jsou až po strop pokryty sádrovými plastikami a řezbami

Salón Embajadores (Síň vyslanců), dříve trůnní sál, hlavní reprezentativní místnost, největší sál v Alhambře. Zde vedl emír diplomatická jednání s křesťanskými vyjednavači. Trůnní sál byl vybudován v l.1334-1354, 18m vysoký s kupolí, jedna z nejbohatších výzdob v celém komplexu. Strop představuje 7 částí muslimského nebe.

Lví dvůr - nejznámější místo Alhambry - kdysi střed harému (soukromé obydlí krále - postaveno za Mohammeda V., nezdůrazňoval se tu majestát, ale jemný půvab). Patio lemuje 124 štíhlých mramorových sloupů. Fontánu uprostřed podpírá 12 masivních lvů. Patio lemuje 124 štíhlých mramorových sloupů. Vzhledem k tomu, že islám zakazoval zobrazovat zvířata a lidi, předpokládá se, že tito lvy mají semitský původ.

Sala de los Abencerrajes - Síň Abencerregů. Tato síň dostala jméno po šlechtickém rodu, který bojoval s Boabdilem. Podle legendy nechal nepřátele zmasakrovat, když se v této místnosti účastnili hostiny. Geometrický vzor na stropě našel inspiraci v Pythagorově větě. Síň dvou sester - pojmenována podle 2 krásných mramor. desek na podlaze, sloužila jako převlékárna, resp. svlékárna sultánovy aktuální favoritky.

Sala de las Hermanas - kupole připomíná plástev; poslední příklad španělské islámské architektury.

Palacio del Partal - nejstarší budova v Alhambře (dochoval pouze portikus s oblouky a věž). výzdoba: stěny jsou pokryty arabeskami, provedenými v sádrové omítce, dřevěné stropy se ztrácejí pod polychromovanými sádrovými stalaktity (stalaktitová výzdoba), veškerá výzdoba byla polychromovaná, dodnes jsou místy vidět zbytky barev a zlacení.

Alcazaba – nejstarší část Alhambry - postavena byla ve 13. stol. Mohammedem I. al-Ahmarem (1203-73), zakladatelem dynastie Nasrovců (1238-1492). Dochovalo se pouze základní zdivo válečných staveb, lázně, věznice a stáje.

Torre de la Vela - strážní věž - právě zde zavlály prapory Katol. králů 2.1. 1492 ve 3 hod. odpoledne, hezký výhled na celé město, 30 m vysoká Torres Bermejas - sloužily jako předsunuté postavení obránců.

Generalife: zahrady s patii severně od Alhambry, venkovské útočiště nasrovských králů před palácovými intrikami ; v překladu "zahrada velebného ráje" (z arabského džannat al-aríf - "architektonicky řešená zahrada"). Zahrady založené ve 13.stol., byly během let upravovány. Původně k nim patřily sady a pastviny. Generalife poskytuje skvělý prostor pro každoroční granadský festival hudby a tance. Letní sídlo muslimských vladařů, jeho centrum tvoří nádvoří s bazénem Patio de la Acequia, dále systém teras vzájemně oddělenými okrasnými keři a jezírka, fontánky, cypřiše, pomerančovníky.

Patio del Generalife leží právě před vchodem do Generalife. Cesta z Alhambry do G. vede nejprve přes Jardin Bajas (nižší zahrady) a pak kříží toto maurské patio s charakteristickým geometrickým tvarem bazénku.

Patio de Polo (nádvoří, kde návštěvníci paláce, kteří přijeli na koních mohli uvázat své oře) a Patio da la Acequia.(uzavřená orientální zahrada, se rozprostírá kolem podlouhlého ústředního bazénku, vodotrysky na obou stranách nad ním vytvářejí půvabné oblouky). Na konci stojí Sala Regia.

Patio de los Cipreses - místem tajných setkání Zoraidy, manželky sultána Abú-l-Hasana, s milencem, předním šlechticem rodu Abencerraje. Hardin Altos (Horní zahrady) a Escalera del Agua - schodiště, po kterém proudí voda.