Informace - Bretaň - Šutry, šutry, šutry (slovo průvodce)

V sobotu 30.6. to vše začalo v Holešovicích v nádražní hale, CK GEOPS a jeho spřátelené agentury naplnily bus Skania se Standou a Jirkou za volantem a už se jelo. Noc sice nepohodlná, ale utekla rychle, ráno jsme se už myli před Remeší. A hned nato jsme už parkovali před bazilkou svatého Remigia. Bože, to je ale stavbička! Kamenné stěny až do oblak, nahoře vitráže, právě probíhá nedělní mše, máme to s hudbou, lepší začátek jsme si nemohli přát. V katedrále Notre Dame už je přeturistováno, intimita a velebnost ta tam, ale i tak je stavba nádherná. A ještě jdeme aspoň na skok do kostelíka sv. Jakuba, tam jsou v apsidě Šímovy zelinkavé vitráže, je to taková malá průprava na to, co uvidíme v Bretani. Přesouváme se do Chartres, katedrála, která je asi nejskvostnější ze všech svých francouzských sester, je částečně v lešení, Modrá Madona na nás nemůže pohlédnout svým přísným okem, ale ta černá, keltská funguje, stejně tak i šátek panenky Marie a tajemný bod v podlaze, který ohlašuje letní slunovrat. Bydlíme v hotelu u Chartres a večer se u stolu formuje budoucí parta nezničitelných.
Zatím nám drží počasí, jedeme dlouho po dálnici na západ, až jsme najednou v Bretani! A hned máme tu čest spatřit tu jejich kouzelnou a dojemnou křivolakost. V městečku Vitré je rovný jenom hrad, vše ostatní se někam kácí, hrázděné domky jsou pohádkové a vidíme také první kostelní klenbu vytvořenou staviteli lodí. V nedalekém Guerche en Bretagne je to v bleděmodrém, přibylo ale ještě šišaté podloubí. A jedeme krajinou k našim prvním „šutrům“. Vystupujeme u Roche aux Fées, obrovského dolmenu, je celý obrostlý jedlými kaštany a ty horní překlady váží přes čtyřicet tun, patrně je tam nainstalovaly víly pomocí svých závojů. A proč ne? Jsme přeci v krajině legend. A legendárním Broceliandským lesem, kde žili rytíři kulatého stolu, ale i kouzelník Merlin a jeho proradná milá Viviana, míříme do městečka Josselin. Rod Rohanů tu postavil impozantní hrad nad řekou Odet, Richelieu jim ho částečně zboural, ale i to, co zbylo, je nádherné. Na věž místního kostela se dá vystoupat, a to teprve jsou panorámata! Bydlíme ve Vannes v hotelu Premiére classe a hnedle po ubytování si jedeme čmuchnout k Atlantiku, ale i k těm jejich galetkám z pohankové mouky, které tu pečou v bezpočtu créperies.
Počasí je pořád na naší straně, dnes ho obzvlášť potřebujeme, neb jedeme zkoumat tajemství kamenných alejí v Carnacu. Přes tisíc menhirů /česky šutrů/ tu stojí v deseti mírně zakřivených řadách a je jenom dobře, že ještě nikdo neřekl proč. Nepřišli jsme na to ani my, jedeme o kousíček dál do stejnojmenného městečka vystoupat na dvanáct metrů vysoký pahorek, zvaný tumulus. Dávní lidé jej tu vystavěli, Keltové o tisíce let později na něm provozovali své náboženské obřady, pozadu nezůstali ani Římané a křesťané nahoře postavili kapličku Sv. Michala a naivní kamenné ukřižování. V městečku mají mechem a lišejníkem porostlý kostel sv. Cornelyho, ochránce rohatého dobytka. A jedeme k Atlantiku. Prodíráme se spoustou aut, abychom dojeli až na jižní část poloostrova Quiberon a mohli se smočit v pěkně studeném Atlantiku. Procházka po útesech je nenáročná, ale pro nás, suchozemce zajímavá, skaliska rozeklaná divokými přílivy, rackové, bílé plachty na obzoru, paráda! V nedalekém Auray mají dvě části města nazvané podle kostelů. Ta horní se jmenuje St. Gildas, ta dolní, malebná, hrázděná, s říčním přístavem na řece Loche, která zrovna teče v protisměru, St. Goustan. V Pont Aven se kdysi zdržoval Paul Gaugin a svými obrazy vzdal hold Bretani, jsou z nich totiž slyšet klapající dřeváky, nás ale vcucla prodejna sardinek firmy Belleiloise a také se nemůžeme nabažit fotografování malebného záchůdku nad řekou. Jedeme bydlet do Quimpér.
A pořád ten pán, co má na starosti počasí, je nám nakloněn, prohlížíme si místní katedrálu sv. Corantina, chórová část není v ose lodi, ale jsme v Bretani, tak co? Mezi věžemi sedí na koni král Gradlon a kdo z davu chytne skleničku s vínem, kterou odtamtud někdo hází, dostane sto zlatých. Dnes je středa, to je den trhu, máme možnost podívat se, jak to v Bretani chodí s nákupy místních dobrot. Na samý konec Francie se jede po poloostrově Finistérre, v přístavu Audernay si vyprávíme o lstivých místních, kteří rozvěšovali na rohy dobytka lucerny a lákali lodě, které se domnívaly, že míří do přístavu, na útesy a živili se kořistí. K vlastnímu konci světa, k Pointe du Raz, se jde vřesovištěm nad Atlantikem okolo majáku a sochy panenky Marie, potom už je jenom ostrov Sein, po našem ňadro, kde žije hrstka odvážlivců, vždyť žádný bod ostrova není vyšší než šest metrů. A ještě tu máme jeden konec, jmenuje se Pointe du Van a není na něm nic jiného než kamenný kostelík St. Tuyse. Loučíme se s Atlantikem a míříme do vnitrozemí. Městečko Locronan je celokamenné, porostlé hortenziemi, v kostelíku sv. Ronana mají podlahu do kopce, dojemné sochy svatých a naivňoučký „komiks“ o strádání svatého, kterého do hrobu přivedla ženská zloba. A taky tu dnes je trh starožitností, a to je také paráda! V Pleybenu vidíme naši první kalvárii, neznámý kameník vytesal ženám, které ukládají Krista do hrobu, na tvářích i slzičky! Kostelík St. Germain je plný řezeb v trámoví, úžasné. A co teprve Guimilliau! Farní dvůr tu je kompletní, tedy s kostnicí, márnicí, branou smrti, kostelíkem a přenádhernou kalvárií. Na ní, svatá prostoto, jsou halabala zpřeházené výjevy ze života Krista, u poslední večeře se konzumují brambory, Krista na Golgotu doprovázejí bretonští dudáci a hříšnou Katku, nahatou, napichují na vidle zlovolně se tvářící čertiska. V portále kostela zase má na výjevu „vyhnání z ráje“ had rovnou hlavu Evy. Jedeme do St. Brieuc se ubytovat.
A ráno už to ten pán přes počasí nevydržel a dopřál nám pravý bretaňský liják. A to, prosím, máme namířeno k majáku Fréhel a chceme si udělat opravdický výlet po útesech nad kanálem La Manche. No nic, improvizujeme, v pláštěnkách a pod deštníky maják obcházíme, i tak máme na co koukat, skaliska jsou pocukrována bílými racky. Protože musíme přivézt domů i nějakou tu dobrotu, vyrážíme na nákup smraďochů a vínečka do obchoďáku v městečku Ploubalay. V Dinanu přestává pršet, to je dost, vždyť jsme v tom nejbretaňštějším městě. Skutečně je tu krásně, opět ta jejich šišatost, hrázdění, kamenné hradby a pod nimi řeka Rance s kamenným mostem, šikmá věž místní zvonice, románsko – gotický kostelík St. Sauveur se srdcem hrdiny Bretaně Bertrana du Guesclin a s, jak jinak, kamenným kostelem St. Malo s vitráží s královnou Annou, kterou všichni Bretonci dodnes milují. V Dol en Bretagne stojí ta nejkamennější katedrála celé země, ulice Grande Rue je plná opět těch barevných hrázděných domků. Jaký to kontrast s Mont–St-Michel! Silueta je úžasná, čím víc se blížíme, tím jasnější nám je, že tu nebudeme sami. Parkoviště plné aut nevěstí nic dobrého. A v uličkách za hradbami je hlava na hlavě, my se musíme prodrat vysoko převysoko, abychom mohli shlédnout opatství, kterému se přezdívá „Zázrak“. Bydlíme v St. Malo a hnedle po ubytování jedeme do starého města – pevnosti podívat se na památky, ale i na moře s ostrovy, majáky a pevnůstkami. A nezapomínáme ani sami na sebe, vždyť pod hradbami to sakramentsky voní, mají tu shluk krásných, rybích hospůdek. A je tu den poslední, potřebujeme pět hodin, abychom se přemístili do Paříže. Jaký to rozdíl proti idylické Bretani! Kde jsou ty bílé domečky, modré lodičky, hortenzie, dřevěné stavbičky, tisíce našich „šutrů“, malé přístavy, kostelíky, krajina lesů a luk s kravičkami? Jsme najednou v blázinci, tisíce aut, pouliční rachot, spousty Japončíků, které jsme tam na západě ale vůbec nepostrádali, všechno je daleko. Ale pomáháme si metrem, nikam se neženeme, spíše utrácíme čas do večera, kdy nás čeká společná večeře na rozloučenou. Pouštíme se i do takových dobrodružství jako jsou žáby, šneci či mušle, pochutnáváme si ale i na kohoutku na víně, burgundském hovězí, mořských rybách či jehněčí kýtě a kotletě, mlsáme zmrzlinu a créme brulé. Ještě plavba lodí po Seině s krásným lijákem a po ní ta předlouhá cesta domů. Tak kam příště? Normandie, Provence, Languedoc? Máte čas půl roku! A vezměte mě s sebou, prosím, ahoj váš Honza
galetky: smíchej půl kila pohankové mouky s jedním vejcem, skleničkou jablečného moštu /cidru/, solí a tolika mléka, aby vzniklo palačinkové těstíčko. Nech odpočinout a smaž na másle z obou stran. Ozdob volským okem, šunkou a sýrem, zabal do psaníčka a podávej.

Bretaň - Šutry, šutry, šutry (slovo průvodce) - Francie - Bretaň - Guimiliau, Kalvárie, jde o jakousi skulpturální bibli s postavami v oděvech ze 16.století

Bretaň - Šutry, šutry, šutry (slovo průvodce) - francie - Bretaň - Josselin, hrad goticko-renesanční

Bretaň - Šutry, šutry, šutry (slovo průvodce) - Francie - Bretaň - Vitré, místní zbohatli v 16.stol na výrobě lodních plachet pro velkou část Evropy

Bretaň - Šutry, šutry, šutry (slovo průvodce) - Francie - Bretaň - Guimiliau, Kalvárie, Cate Golet (Zatracená Kateřina), hříšnice odnášená čerty, modelem stála asi místní kráska která dala kameníkovi kopačky

Bretaň - Šutry, šutry, šutry (slovo průvodce) - Francie - Bretaň - Vannes, středověká prádelna u řeky Vannes

Bretaň - Šutry, šutry, šutry (slovo průvodce) - Francie - Bretaň - bretoňská vlajka, pruhy - 9 bret.diecézí, 4 keltské bílé, 5 bretoňských černé, 11 rout - 11 vladařů svobodné Bretaně

Bretaň - Šutry, šutry, šutry (slovo průvodce) - Francie - Bretaň - Pleyben, kostel Saint Germain interiér

Bretaň - Šutry, šutry, šutry (slovo průvodce) - Francie - Bretaň - Auray

Bretaň - Šutry, šutry, šutry (slovo průvodce) - Francie - Bretaň - Mont St.Michel, benediktýnské opatství z 8.stol, přestavováno do 14.století

Bretaň - Šutry, šutry, šutry (slovo průvodce) - Francie - Bretaň - Ponte du Raz s majákem

Bretaň - Šutry, šutry, šutry (slovo průvodce) - Francie - Bretaň - La Guerche de Bretagne, bazilika

Bretaň - Šutry, šutry, šutry (slovo průvodce) - Francie - Bretaň - Pleyben, kostnice z 15.století, kult mrtvých je zde druhem keltského vlastenectví a

Bretaň - Šutry, šutry, šutry (slovo průvodce) - Francie - Bretaň - Vannes, dům ze 16.stol. zvaný Vannes et sa femme

| Zpět |

Typy zájezdů

Destinace

Vyhledat zájezd

Informace - Bretaň - Šutry, šutry, šutry (slovo průvodce)

Upozornění

Upozornění

Cookies

Nastavení Cookies