Vídeňská filharmonie a Schönbrunn (A160-16)

Zajímavosti

Lipicáni a španělská jezdecká škola
Proslulé plemeno bílých koní (hříbata se rodí tmavá, dospívající koně postupně vybělují) pochází ze starých španělských plemen, podobně jako jejich vzdálení příbuzní z Čech - kladrubáci. Jejich předky přivedli Habsburkové v 16. století do rakouských zemí. Plemeno bylo vyšlechtěno především v hřebčíně v Lipici (tehdy pod habsburskou vládou). Není bez zajímavosti, že hřebčín založil roku 1580 arcivévoda Karel Štýrský, nejmladší syn Ferdinanda I. a otec císaře a krále Ferdinanda II., tedy Habsburk, který jinak zůstává zcela ve stínu významnějších příslušníků svého rodu. Již dříve, roku 1572, však vznikla ve Vídni u císařského dvora Španělská jezdecká škola, dnes neodmyslitelně spojená právě s lipicány. Původně sloužila k výcviku mladých šlechticů v jízdě na koni a ze začátku se v ní používalo koní dovezených ze Španěl (odtud název).
Když se rozpadla habsburská monarchie, ztratila Vídeň hřebčín v Lipici. Po dlouholetých a složitých jednáních byl chov lipicánů na rakouské půdě přeložen do hřebčína v Piberu. Právě odtud pocházejí sněhobílí koně, kteří oslňují diváky z celého světa svými výkony na přehlídkách Španělské jezdecké školy. Chov bělostných koní nicméně pokračuje nerušeně i v původním hřebčíně v Lipici.

Víte, že... Vídeň je město kaváren, od slavného vítězství křesťanských vojsk po druhé obléhání Vídně. Tehdy se kávová zrna poprvé dostala ve větším množství do prostředí osvobozeného města. Dovedný člen řádu kapucínů začal s výrobou nápoje s mlékem a káva se pak na další staletí stala fenoménem liberálního prostředí hlavního města monarchie. Kavárny Central, Sperl, Landtman, Hawelka a Pruckel zná snad každý, kdo něco o Vídni slyšel.
Kunstkomora v KHM, která se otevřela teprve v únoru 2013, je výsledkem dlouhodobé práce muzea. Je vystavena unikátní kolekce zlatnických děl, řezeb, sošek, drahokamů. Budete mít možnost setkat se i s uměleckými předměty pocházejícími z pražských sbírek. Po mnoha letech můžete shlédnout předměty z dílny Jamnitzerovou, pozoruhodnou slánku Celliniho, řezby v kameni od O. Miseroniho a Krumlovskou madonou. Pro vzácné předměty byly zřízeny trezorové místnosti. Dodnes je můžeme navštívit a nechat se obsloužit dobrou kávou nebo sladkostí, popřípadě i lehkým jídlem.

Poznámky

Koncert Vídeňských filharmoniků v Schönbrunnu 2016f
letošní koncert Vídeňské filharmonie pod širým nebem v zahradách Schönbrunnu bude opět ve znamení klavíru. Vystoupí dvojice pianistek - sestry Katia a Marielle Labequeovy pod vedením dirigenta Semjona Byčkova. Koncert bude zaměřen na hudbu francouzských skladatelů.
Na programu:
Georges Bizet - Farandola ze suity č. 2 Arlézanka
Hector Berlioz - Rákocziho pochod z Faustova prokletí
Francois Poulenc - Koncert pro dva kalvíry a orchestr d moll
Maurice Ravell - suita č. 2 Dafnis a Chloé
Maurice Ravell - Bolero. Balet pro orchestr

Výstava František Josef
Ke stému výročí úmrtí císaře Františka Josefa se pořádá ve Vídni velká historická výstava. Císař František Josef, který vládl rakouské monarchii po celých 68 let, se stal jakýmsi symbolem starého mocnářství, rozsáhlého a nesourodého politického celku, který prošel za jeho vlády mnohými, často bouřlivými změnami, zatímco samotný panovník ztělesňoval neměnnost tradic a zásad habsburského rodu. S osobností Františka Josefa a dobou jeho vlády se tak pojí skutečně mnoho dojmů – „druhé rokoko“, vídeňské valčíky, secese, ale také boje v Itálii, bitva u Hradce Králové a drama první světové války, rozvoj techniky, věk páry i nástup automobilů a počátek letadel, vzestup vlastenectví i nacionalismu, dělnické hnutí, boje za autonomii či samostatnost jednotlivých zemí i za všeobecné rovné hlasovací právo, emancipace žen… Všeobecně známé je také jeho problematické manželství s krásnou a excentrickou císařovou Alžbětou Wittelsbašskou zvanou Sisi a tragická postava jejich syna, korunního prince Rudolfa.

Výstava se dělí na několik samostatných okruhů.
V Schönbrunnu (přízemní prostory) lze navštívit výstavu Člověk a panovník, která se zaměřuje na císařovu osobnost, jeho dětství a výchovu, životní dráhu, manželství a rodinu, a na jeho politickou činnost.
Do Muzea kočárů v Schönbrunnu (Kaiserliche Wagenburg) je umístěn okruh Reprezentace a skromnost s přehlídkou kočárů a šatstva; připomínají se zde především tři veliké slavnosti: císařova svatba, uherská korunovace a pohřeb.
V muzeu dvorského nábytku (Hofmobiliendepot) je umístěna část nazvaná Svátky a každodennost, která zachycuje jak císařovu osobní skromnost a vojensky strohý životní styl, tak okázalost a nádheru císařského dvora.
A konečně na loveckém zámečku Niederweiden, ležícím mimo Vídeň v blízkosti barokního zámku Hof, je výstava Lov a volný čas, věnovaná především císařově velké zálibě – lovu, a hlavním rakouským loveckým revírům, především oblasti Solné komory s letním císařským sídlem Bad Ischl.
Výstava "Od Chagalla po Maleviče" – ruská avantgarda
Ruská avantgarda patří k nejzajímavějším a nejvýznamnějším kapitolám umění 20. století. Díla četných ruských umělců počátku 20. století jsou dobře známa a vysoce oceňována, mnohá ale dlouhou dobu svět vůbec neznal. Na mimořádné vídeňské výstavě s podtitulem Od Chagalla po Maleviče lze obdivovat nápaditost a rozmanitost jejich tvorby a sledovat překotný rozvoje umění v Rusku mezi lety 1910-1920. Je zde vystaveno na 130 uměleckých děl tvůrců, jako jsou Marc Chagall, Natalja Gončarovová, Michail Larionov, Kazimír Malevič, Vasilij Kandinský. Odráží se v nich různé, často i protikladné umělecké a estetické cítění ideály, vzájemné vlivy i napětí mezi různými uměleckými směry a skupinami – vedle vývoje od primitivismu přes kubismus, futurismus po suprematismus lze sledovat paralelní rozvoj expresionismu i čiré abstrakce.

Výstava Formkunst – Moderna v rakouské monarchii. Od Klimta po Kupku
Výstava pojímá umění kolem roku 1900 jako základ, z něhož vyrůstají různé umělecké směry, mezi nimiž je jistá podobnost, i když to někdy není patrné na první pohled. Týká se to i tak výrazných směrů, jako je vídeňské umění Formkunst, český kubismus, tvorba Františka Kupky a vídeňský kinetismus. Důraz je proto kladen na společné kořeny a návaznost umění v tehdejší podunajské monarchii. V souvislosti s vývojem českého kubismu budou zastoupena také některá ranější díla francouzských kubistů Picassa a Braqua.