Galerie UffiziGalerie Uffizi je jedním z hlavních světových muzeí umění. Byla postavena v letech 1560-80 pro velkovévodu Cosima I Medicejského podle plánů architekta a sochaře Vasariho, známého především jako životopisce mnoha umělců. Brzy začala sloužit jako galerie – velkovévoda František sem umístil své sbírky umění a jeho nástupci je rozšiřovali. V 19. století bylo muzeum nově uspořádáno, řada děl byla přesunuta do jiných muzeí a zbyly obrazy. I tak jde o skutečně mimořádně rozsáhlou sbírku, na jejíž prohlídku je třeba si vyhradit alespoň půl dne.
Veškeré sbírky se nacházejí v prvním patře rozlehlé budovy. V dlouhých chodbách jsou vystaveny 
antické sochy. V přilehlých síních si lze pak prohlížet chronologicky řazené obrazy. Najdeme tu 
gotické umění  (síně 2-6)– díla Duccia, Cimabua, Lorenzettiho, 
Giotta a mistrů florentské školy, 
díla rané renesance (síně 7-14) – 
Piera della Francesca, Filippa Lippiho a Botticelliho (slavné 
Zrození Venuše a 
Primavera), veliké množství děl 
vrcholné renesance a manýrismu (15-29) - raná díla Leonarda da Vinciho, obrazy od Bronzina, Parmigianina, ale také celou řadu obrazů benátských a severoitalských umělců (
Mantegna, Correggio, Bellini, Tizianova Venuše urbinská) i německých a vlámských mistrů a jedno dílo od 
Michelangela, malbu 
Svaté rodiny. Následují sály s méně známými obrazy z Benátska a Emilie-Romagni (30-35), v síni 43 lze vidět skvělá 
Caravaggiova díla (Medusa, Obětování Izáka a Bakchus) a v síni 44 
Rembrandtovy obrazy (Podobizna starce a dva autoportréty) a další obrazy zaalpských mistrů. Poslední sály patří 
malířství 18. století (Tiepolo, Canaletto, ale také 
Goya).
Bargello - sochařství a užité uměníBargello je považováno za druhé nejvýznamnější muzeum umění ve 
Florencii. Středověká budova z roku 1255 sloužila původně jako radnice, později jako vězení a na jejím nádvoří se až do roku 1786 popravovalo. V 19. století sem byla umístěna veliká sochařská sbírka, která byla dřív v 
galerii Uffizi.
K nejvýznamnějším exponátům patří 
Michelangelova díla: socha Opilý Bakchus, busta 
Brutus a kruhový reliéf Madonny s dítětem. Dále je tu řada bronzových soch od 
Bologni vč. známého 
Merkura, Donatellův Svatý Jiří a bronzový 
David a různá mistrovská bronzová díla 
Benvenuta Celliniho. Kromě toho je v Bargellu 
rozsáhlá sbírka užitého umění: koberce, keramika, stříbrné předměty a množství malých bronzových plastik vč. dalších děl Celliniho a Bologni.
Zajímavosti z toskánské gastronomieSalám toscana (finocchiona): uzenina s dlouhou tradicí výroby. Základem je vepřové mastné i libové, salám má vysoký obsah tuku a je měkký. Dochucuje se pepřem, solí, varianta zvaná finocchiona také semeny divokého fenyklu. Typické jsou speciální vrstvy ušlechtilé plísně na povrchu, což je součástí tradičního receptu. Salám se s oblibou podává  k červenému vínu – to mu dodává zvláštní chuť.
Fenykl byl jako zelenina či koření oceňován už ve středověku, vědělo se, že je dobrý na trávení. 
Víno Vernaccia di San Gimignano: název pochází pravděpodobně z latinského výrazu vernaculus, což znamená „rodilý“ nebo „z tohoto místa“. Což vysvětluje jeho popularitu jako jména vína, které má svůj původ v jednom z nejnavštěvovanějších míst v celé 
Itálii. Je bezesporu starobylým kultivarem, neví se přesně, zda je jeho původ řecký, římský nebo východoevropský. Pěstuje se téměř výhradně v okolí města San Gimignano na rozloze 400 ha, z nichž se produkuje okolo 26 000 hl vína. Bobule mají poměrně vysoký obsah kyselin a výsledné víno je velmi pozitivního charakteru, suché, plné a vyvážené, s jemně nahořklou dochutí.
Napsáno podle informací Danuše Vavrochové, průvodkyně CK GEOPS.