Informace - Velikonoce v Lužici - Jutry w Srbech

Kdo jsou Lužičtí Srbové?
Lužičtí Srbové reprezentují původní slovanské obyvatelstvo území Horní a Dolní Lužice ve východní části Saska a Braniborska. Jejich předkové, tzv. polabští Slované, obývali rozsáhlá území v Německu do 10. století. Od té doby se dostali pod nadvládu Němců, za nacismu byli dokonce odsouzeni k vyhlazení. I když je Lužických Srbů už jen hrstka a stále jejich počet ubývá, podařilo se jim zajistit kulturní autonomii, znovu oživit jazyk a hrdě se hlásí ke své kultuře.
Na ulicích najdete dvojjazyčné nápisy, v době svátků se hojně pořádají folklórní představení, náboženská procesí i krojové festivaly.

Velkolepé slavnosti malého národa
Snad nejzajímavější je původně slovanský svátek jara v době Velikonoc, kdy ožívají kroje, malují se po celém světě známé lužickosrbské kraslice a v Horní Lužici se oživuje svátek nad jiné úctyhodný: Jízda křižáků. Tato jedinečná slavnost má své nezastupitelné místo mezi evropskými slavnostmi.
Každoročně na velikonoční neděli usedají v katolické Horní Lužici na překrásně nazdobené koně lužičtí muži oblečení do černých fraků, černých holínek a cylindrů. Sjíždí se střípky rodin z celého Německa a Polska, aby se stali svědky slavnosti. „Křižáci – křižerjo“ nemají nic společného se středověkými bojovníky pod praporem kříže, jde o prastarý slovanský zvyk spojený s prosbami za dobrou úrodu a žehnání polím. Jízda křižáků je výrazem sounáležitosti ke křesťanské rodině a vyvrcholení Velikonoc.

Jak vypadá Jutry w Srbech (Velikonoce u Lužických Srbů)?
Na Velký pátek alespoň jeden člen rodiny jde na slavnostní mši. Tehdy mlčí zvony a vesnicemi se místo toho rozléhají zvuky řehtaček. Nazdobený je celý dům, ženy oblékají překrásné polosmuteční kroje, zdobí se slavné kraslice tradiční voskovou technikou. Na Bílou sobotu už všude voní tradiční pečivo - koláče a velikonoční pletence, večer zní ženské zpěvy v průvodech až do východu slunce. Stařenky vycházejí k posvátným studánkám a pramenům – vždyť v tuto noc je jejich voda léčivá.
Neděle je den boží, den darování a návštěv a v Horní Lužici Den velikonočních jezdců. Na 300 jezdců v několika průvodech mezi vesnicemi Wojerecy, Kulow, Ralbitz, Pančicy-Kukow v několika průvodech nepřetržitě po 6 hodin křižují cesty v ukázněných posvátných dvojstupech a svátečně odění muži ve věku od 14 do 80 let zpívají v lužické srbštině písně na oslavu zmrtvýchvstání Krista, objíždějí pole a prosí za úrodu, zastavují u kostelů s jedinečnými hřbitovy a bílými kříži a také zde prosí o požehnání života i úrody na polích. Posvátná atmosféra je dojemná i veselá zároveň, ženy vzhlížejí na své muže, syny i dědy i na ozdoby a výšivky, kterými nazdobily své koně, s neuvěřitelnou pýchou. Ještě v posledních letech se sjíždí do vesnic na 800 jezdců, aby svým zpěvem lužických písní připomněli kraji jeho původní kulturu.
V hostincích už hlaholí veselí a vše se chystá na přivítání jezdců, voní lužickosrbské dobroty a podává se chléb s vejci.

Veselé velikonoční pondělí
Kdo zůstane v kraji až do pondělí, stane se svědkem jakéhosi svěcení jara a dětských radovánek. Starší chlapci v noci na Velikonoční pondělí procházejí vesnici, a když najdou neuklizený dvorek, vynášejí věci na chlév nebo vysazují vrata. Nedobrý hospodář má pak ráno spoustu starostí a hoši spoustu legrace. Děvčata zdobí mladé stromky na dvorcích velikonočními vajíčky (tento hezký zvyk můžeme pozorovat i jinde v Německu) a ti nejmenší se nemohou dočkat velikonočních her „koulení vajíček“. Na návsích je připraven důlek a každé dítě přichází s malovaným vajíčkem a pokouší se podobně jako při hře kuličky dokoulet to své do důlku a strefit se do soupeřova.

Velikonoce představovaly vždycky v evropské kultuře zcela mimořádné svátky. Lidé odedávna vítali příchod jara a modlili se za dobrý rok a úrodu, a pro křesťany znamenají tyto svátky dodneška vůbec nejvýznamnější dny v roce. Pro dnešního člověka ovšem poněkud ztrácejí na významu, zůstává nám z nich snad jen (čím dál kontroverznější) pomlázka, trochu obarvených vajíček a sladkostí a bohužel spousta kýče. Za původními Velikonocemi s pevnými tradicemi a bohatým folklórem, na kterém se podílí celý kraj, můžeme jet třeba právě do Horní Lužice.

Máte zájem o zájezdy s návštěvami slavností? Tady najdete nabídku cestovní kanceláře GEOPS.