Informace - Národní park Lahemaa

Název parku znamená v překladu Země zálivů a plně jej charakterizuje. Leží na severovýchodě Estonska v krajích Harjumaa a Lääne-Virumaa (725 km²) při členitém pobřeží Finského zálivu. Hluboké zálivy (Kolga, Hara aj.) oddělují 4 velké dlouhé poloostrovy (Juminda, Vergi, Pärispea a Käsmu) zformované pohyby ledovcových mas. Patří sem i 20 blízkých skalnatých ostrovů. Terén je rovinatý, sem tam s morénovými pahorky a na jihu parku s& tzv. Severoestonským náspem, vápencovou plošinou zvedající se jako lavice několik desítek metrů nad okolní terén, místy se skalisky a čtvrtohorními terasami pod ní.

Půvab parku tvoří množství jezer (největší Kahala, 350 ha) a vodních toků, dokonce s vodopády. Největší jsou na řece Valgejögi s několik desítek metrů hlubokým kaňonem. Zajímavá jsou příbřežní jezera Maalaht a Ulglaht, která vznikla z původně mořských zálivů, které se postupně od moře oddělily. Ještě dnes mají obě jezera za vysokého přílivu spojení s mořem. Neobvyklá jsou i kamenná pole (alvars – např. na poloostrově Käsmu) a hlavně obří bludné balvany, které sem kdysi přinesl z dalekého severu ve své náruči ledovec. Největší z nich Majakivi má objem celých 580 m³ . Území většinou pokrývá les, borový či smrkoborový, s ostrůvky listnáčů. Celých 8% plochy parku tvoří rašeliniště (Pudisoo, Viru, Vanasila aj.). Lesy poskytují prostor velkým savcům (los, prase divoké) i jejich lovcům (medvěd, vlk, rys). Z menších zvířat stojí za zmínku norek evropský a poletuška sibiřská, která zde má jižní hranici svého výskytu v Evropě. Hojní jsou i vodní ptáci (hoholi, potáplice, kachny, turpani). Z památek můžete navštívit kamenné hrobky z 1. století u Vöhmy, tradiční rybářské vesnice nebo romantický zámek Palmse.

Nabídku zájezdů cestovní kanceláře GEOPS zaměřených na národní parky či zahrady najdete na www.geops.cz/zajezdy/narodni-parky-a-zahrady.