Informace - Burgundská vína

Burgundsko

Burgundská vína vzbuzují obdiv již po dlouhá staletí. Historicky vděčí tento kraj za zavedení a pěstování vinné révy starým Římanům. Ve 12. století vybudovali nové vinice cisterciáčtí a benediktinští mniši a s příslovečnou pílí a péčí je obhospodařovali. K rozvoji vinohradnictví pak významně přispěli slavní burgundští vévodové, díky nimž se pověst o vínech tohoto kraje rozšířila do celé Evropy. V 18. století se začal rozvíjet obchod s vínem, první velké sklady byly otevřeny v Beaune a Dijonu, odkud vyjížděli do zahraničí obchodní zástupci, aby se poohlédli po nových trzích.

Dobrá burgundská vína mají jakési živočišné kouzlo a jsou plná chutí a vůní divokých plodů. Narazíte ale také na mdlá či kyselá. Je to proto, že oblast leží dosti na severu a některé roky hrozny nedozrají. Ale výběr je zde opravdu široký. Z apelací červených vín uveďme apelaci Morgon (tělnatá trvanlivá červená vína s chutí po meruňkách a třešních), již výše zmíněnou Aloxe-Corton, Clos de Vougeot (původně cisterciácká vinice, grand cru vína s chutí po letním ovoci, lékořici a čokoládě, Beaujolais (mladé lehké víno s chutí po třešních s téměř neznatelnou tříslovinou, které je výsledkem „ménage à trois /manželského trojúhelníka/ hroznů Gamay, žulového podloží a kvašení celých bobulí a kde se ročně vyrábí 175 milionů lahví), Moulis (plná červená vína s vůní černého rybízu, částečně zrající v dubových sudech), Beaune (vína proslulá jemnou chutí a vůní po divokém ovoci a květinách, mimo jiné i růžích), Fleurie (vína vonící po jarních květinách, svěží a středně plná), Nuits-St.Georges (výrazná tříslovinou vína, zpočátku drsná, s chutí po černém rybízu), Pommard (silná červená vína s vysokým obsahem tříslovin, dlouho dozrávají), Volnay (elegantní a hebká vína s aroma po fialkách, malinách a zralých švestkách) či Vosne-Romaée (elegantní a sametově hebká, někdy s chutí po švestkách, ale taká ta nejdražší v celé oblasti). Z apelací bílých vín jsou to třeba Puligny-Montrachet (elegantní tvrdá bílá vína, nejžádanější z bílých burgundských), Chablis (jemná suchá bílá vína s chutí po másle, oříškách a minerálech, ale pozor na nevyrovnanost – někteří výrobci dodávají vyloženě mdlá vína), Mâcon a Mâcon-Villages (lehká suchá vína), Meursault (bílá s hladkou oříškovou chutí, často napodobovaná např. kalifornskými vinaři) či Sauvignon de St.Bris (osobitá svěží suchá vína bylinným a dýmovým buketem). Plocha vinic 45.000 ha, roční produkce 390 milionů lahví.

Sýry jsou většinou aromatické, s výraznou chutí, jako třeba Epoisses de Bourgogne, sýr se silným odérem a oranžovou kůrkou, který se během zrání potírá tradiční marc de Bourgogne (alkohol vydestilovaný z vinné matoliny) nebo Bleu de Bresse s bílou kůrkou a měkkým středem se skvrnami modré plísně. Zdejší gastronomie je proslulá. Uveďme si alespoň Boeuf Burguignon (hovězí plátky povařené v burgundském se slaninou, houbami a cibulí), Oeufs â la dijonnais (vaječný pokrm připravovaný s dijonskou hořčicí), Jambon persillé (šunka v aspiku) nebo Sansiot (vepřová huspenina). Z pečiva je výborný pain d´epices (kořeněný chleba) a k vínu podávané gougère (pečivo z lískového těsta se zelím a sýrem).