Dům hudby (Muzeum zvuku)Moderní interaktivní muzeum hudby a zvuku seznamuje návštěvníky novými a nápaditými způsoby s různými tématy spojenými s hudbou i s vnímáním zvuků jako takových. Na přípravě se podílely 4 rakouské univerzity a 2 zahraniční univerzitní instituty, hudebníci, hudební vědci, umělci z multimediální oblasti, zvukařští technici aj.
Budova, původně palác arcivévody Karla, bývala domem skladatele Otto Nicolaie, který v roce 1842 stanul u zrodu koncertů Vídeňských filharmoniků. Z tohoto důvodu je v muzeu umístěn Historický archiv Vídeňských filharmoniků, který je veřejně přístupný. Po otevření Domu hudby v r. 2000 převzal maestro Zubin Mehta funkci čestného prezidenta této instituce.
V 1. patře se nachází
Muzeum vídeňských filharmoniků s historickým Zrcadlovým sálem. Návštěvníci si také mohou pohrát s interaktivní
„hudební hrou v kostky“ vycházející z hudebních hříček, kterými se nechávali a nechávají inspirovat až do dneška i velcí skladatelé: kombinací náhodně vybraných melodií vznikne pokaždé jiný valčík.
Pro běžné návštěvníky je velmi zajímavé 2. patro, kde se nachází
„Sonosféra“ – svět zvuku. Multimediální expozice je zaměřená na vnímání a chápání zvuků. Od popisů samotného sluchového ústrojí a připomínek vnímání v prenatálním věku přes různé interaktivní programy, které ukazují, jakým způsobem vnímáme zvuky o různé intenzitě a frekvenci, jak se zvuk šíří prostorem, jaký je vztah mezi reálnými zvuky a našimi vjemy a podobně, expozici zaměřenou na zvuky hudebních nástrojů, až po nástin různých možností, jak se dá s pomocí moderní techniky se zvuky zacházet a vytvářet tak hudbu budoucnosti. Je možné si i namíchat vlastní zvukovou směsici tvořenou několika různými nahranými druhy zvuků v kombinaci s některou známou klasickou skladbou. Za poplatek si ji lze nahrát na CD a odnést s sebou.
3. patro náleží
expozici Velcí mistři – jednotlivé sály jsou věnovány velkým rakouským skladatelům (Haydn, Mozart,
Beethoven, Schubert a další). Na konci prohlídky je možné si zahrát na dirigenta Vídeňských filharmoniků – pomocí taktovky udávat tempo vybrané skladbě ze záznamu.
4. patro:
Virto/stage: fascinující sály, v nichž se můžete propadnout do světa hudby: imaginární operní scéna, ve které se návštěvníci mohou stát režiséry, vnímat propojení hudby, zpěvu, obrazů a vlastních emocí…
Lipicáni a španělská jezdecká škola Proslulé plemeno bílých koní (hříbata se rodí tmavá, dospívající koně se postupně vybělují) pochází ze starých španělských plemen, podobně jako jejich vzdálení příbuzní z Čech - kladrubáci. Jejich předky přivedli
Habsburkové v 16. století do rakouských zemí. Plemeno bylo vyšlechtěno především v hřebčíně v Lipici (tehdy pod habsburskou vládou). Není bez zajímavosti, že hřebčín založil roku 1580 arcivévoda Karel Štýrský, nejmladší syn Ferdinanda I. a otec císaře a krále Ferdinanda II., tedy Habsburk, který jinak zůstává zcela ve stínu významnějších příslušníků svého rodu. Již dříve, roku 1572, však vznikla ve
Vídni u císařského dvora Španělská jezdecká škola, dnes neodmyslitelně spojená právě s lipicány. Původně sloužila k výcviku mladých šlechticů v jízdě na koni a ze začátku se v ní používalo koní dovezených ze Španěl (odtud název).
Když se rozpadla habsburská monarchie, ztratila
Vídeň hřebčín v Lipici. Po dlouholetých a složitých jednáních byl chov lipicánů na rakouské půdě přeložen do hřebčína v Piberu. Právě odtud pocházejí sněhobílí koně, kteří oslňují diváky z celého světa svými výkony na přehlídkách Španělské jezdecké školy. Chov bělostných koní nicméně pokračuje nerušeně i v původním hřebčíně v Lipici.
nerušeně i v původním hřebčíně v Lipici.
Tradice Španělské jezdecké školy ve Vídni je zapsaná na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.Víte, že... Vídeň je město kaváren, od slavného vítězství křesťanských vojsk po druhé obléhání
Vídně. Tehdy se kávová zrna poprvé dostala ve větším množství do prostředí osvobozeného města. Dovedný člen řádu kapucínů začal s výrobou nápoje s mlékem a káva se pak na další staletí stala fenoménem liberálního prostředí hlavního města monarchie. Kavárny Central, Sperl, Landtman, Hawelka a Pruckel zná snad každý, kdo něco o
Vídni slyšel. Dodnes je můžeme navštívit a nechat se obsloužit dobrou kávou nebo sladkostí, popřípadě i lehkým jídlem. A v moderní kavárně Rosenberg (síť, která má pobočky na různých místech v
Rakousku) lze ke kávě dostat i hrnek s růží.
Kunstkomora v KHM, která se otevřela teprve v únoru 2013, je výsledkem dlouhodobé práce muzea. Je vystavena unikátní kolekce zlatnických děl, řezeb, sošek, drahokamů. Budete mít možnost setkat se i s uměleckými předměty pocházejícími z pražských sbírek. Po mnoha letech můžete shlédnout předměty z dílny Jamnitzerovou, pozoruhodnou slánku Celliniho, řezby v kameni od O. Miseroniho a Krumlovskou madonou. Pro vzácné předměty byly zřízeny trezorové místnosti. Dodnes je můžeme navštívit a nechat se obsloužit dobrou kávou nebo sladkostí, popřípadě i lehkým jídlem.
Výstava Edvard Munch v dialogu
Albertina opět přitahuje návštěvníky brilantní Výstavou Munch v roce 2022. Od 18. února vstupuje více než 60 děl norského malíře, jehož umění položilo základy pro následující generace, do dialogu se sedmi velikány 20. století. Mezi nimi Andy Warhol, Georg Baselitz a Tracey Emin.
Edvard Munch (1862-1944), jeden z nejznámějších a nejvlivnějších protagonistů modernismu, má na jaře 2022 v galerii
Albertina další speciální výstavu, která nás vezme na vzrušující cestu. "Edvard Munch. V dialogu" navazuje na úspěšné výstavy muzea o Munchovi v letech 2003 a 2015. Tentokrát se soustředí na malířovu pozdější tvorbu. Více než 60 děl dokumentuje jeho tvorbu, která se často vyznačuje velkými emocemi. Kromě toho si výstava klade za cíl posílit význam Munchova díla pro moderní a současné umění.
Stálá výstava Od Moneta k PicassoviS Batliner Collection vlastní ALBERTINA jednu z nejdůležitějších sbírek klasické moderní malby v Evropě.
Východiskem stálé expozice jsou umělci impresionismu a postimpresionismu jako Degas, Cézanne,
Toulouse-Lautrec a Gauguin. Další důraz je kladen na německý expresionismus s uměleckými skupinami Die Brücke a Der Blaue Reiter a také na Novou věcnost s díly Wackera, Sedláčka a Hofera. Kokoschkova díla a egger-Lienzovy obrazy prohlubují zaměření na rakouské umění. Rozmanitost ruské avantgardy ilustrují obrazy Maleviče a
Chagalla některá vrcholná díla Picassa od jeho raných kubistických obrazů až po zralé práce z roku 1940.
Herbert Batliner, jeden z velkých sběratelů umění naší doby, zemřel 2019. V roce 2000 daroval
Albertině sál Propter Homines, kde se konají výstavy a v roce 2007 předal galerii celou svou sbírku, ze které čerpá při všech významných výstavách.