Murano, Burano, TorcelloOstrov
Murano vlastně tvoří skupina menších ostrůvků propojených mosty. Proslul jako místo, kde se vyrábí ušlechtilé benátské sklo. Jeho sláva počíná rokem 1291 - tehdy bylo rozhodnuto, že všechny sklářské dílny a pece musejí být vystěhovány z centra
Benátek kvůli nebezpečí požáru i nepříjemnému kouři. Ostrov sklářů získal autonomii, dokonce razil vlastní mince a sklářští mistři se těšili privilegovanému postavení, měli však přísně zakázáno se stěhovat - mohli být trestáni i smrtí. O někdejším bohatství a sebevědomí svědčí dodnes výstavný
dóm Santa Maria e Donato, klenot, který by návštěvníci
Benátek neměli minout. V Palazzu Giustiniani je
muzeum skla s úžasnou sbírkou historických i moderních výrobků. Na ostrově je dodnes celá řada sklářských dílen a obchodů.
Burano, ostrov rybářů, je dnes obydlený převážně mladými lidmi. Podél kanálů jsou vystavěny uličky s malými, velice pestrými domky. Z toho důvodu sem jezdí mladí umělci, aby se tu učili vnímat zachycovat barvy.
Burano se proslavilo výrobou přepychových krajek. Zejména v 18. století se místní paličkované a šité krajky staly významným vývozním zbožím. S nástupem průmyslu krajkářství skomíralo, ale v roce 1872 byla k jeho podpoře založená škola krajkářek. Některé krásné výtvory buranských žen si lze prohlédnout v
muzeu krajky, především šité krajky, které byly nesmírně náročné a jejich výroba trvala celé týdny. Ostrov protkaný kanály je nesmírně malebný
Torcello, třetí ostrov benátské laguny, je nyní opuštěný. Přitom právě tady žili první obyvatelé
Benátek, kteří sem uprchli v polovině 5. století před nájezdy Hunů z pobřežního města Altinum. kolonie se stala významným centrem obchodu a sídlili tu biskup z Altina. Údajně tu žilo až 20 000 lidí, postupně se však osídlení přesouvalo dál na západ. Zůstal tu jen překrásný byzantský kostel, někdejší
katedrála Santa Maria Assunta z roku 639 a sousedící kostel
Santa Fosca z 11.-12. století s překrásnými mozaikami. Proti nim se nachází poněkud bizarní památka - kamenný stolec nazvaný
Attilův trůn, ačkoliv patříval spíše místními podestovi nebo biskupovi.. Ve dvou palácích ze 14. století se nachází místní muzeum.
17. MEZINÁRODNÍ VÝSTAVA ARCHITEKTURY(17.
Biennale Architettura 2020) bude probíhat od 23. května do 29. listopadu 2020 (před zahájením 21. a 22. května), kurátorem je architekt a vědec Hashim Sarkis. „Svět staví před architekturu nové výzvy - uvedl Sarkis. Těším se na spolupráci se zúčastněnými architekty z celého světa a společně ukážeme, jak se těmto výzvám postavíme. “
Hashim Sarkis je děkanem Školy architektury a plánování na Technologickém institutu v Massachusetts (MIT) od roku 2015. Vystudoval bakaláře architektury a výtvarných umění na Škole designu na ostrově Rhode Island a doktorát v architektuře od Harvardská Univerzita. Je autorem a redaktorem několika knih a článků o historii a teorii moderní architektury.
Hashim Sarkis je architekt, pedagog a učenec. Je ředitelem Hashim Sarkis Studios (HSS), založeného v roce 1998 s kancelářemi v Bostonu a Bejrútu. Od roku 2015 je také děkanem školy architektury a plánování na Massachusetts Institute of Technology (MIT).
Před nástupem na MIT byl Sarkis profesorem krajinářské architektury a urbanismu na Harvardské univerzitě. Vyučoval také na Rhode Island School of Design, Yale University, American University of Beirut a Metropolis Program v Barceloně.
Mezi architektonické a městské projekty HSS patří cenově dostupné bydlení, domy, parky, institucionální budovy, urbanismus a urbanismus. HSS obdržela několik ocenění za své projekty v Libanonu, včetně za bydlení rybářů v pneumatikách, radnice Byblos a Courtowerových domů na pobřeží Aamchitu. Práce firmy byla vystavena po celém světě, včetně pavilonu Spojených států na Bienále Architettura 2014 a pavilonu Albánie na Bienále Architettura 2010, v Muzeu moderního umění v New Yorku a na Mezinárodním bienále Rotterdam , Bienále městských bienále urbanismu / architektura Shenzhenu / Hongkongu a Bienal de Arquitectura y Urbanismo ve Valparaíso. Práce byla také rozsáhle publikována, naposledy v monografii NESS.docs (USA,
Sarkis byl již členem mezinárodní poroty bienále Architettura 2016.
Informace hledejte na https://www.labiennale.org/en/architecture/2020
Slavnosti gondol v BenátkáchBenátky a
gondoly - to patří neodmyslitelně k sobě. Ačkoliv dneska
gondoly představují především luxusní taxíky pro turisty, v minulosti to byl vedle větších plavidel hlavní prostředek pro osobní dopravu i pro přepravu nákladu.
Protože republika na vodě potřeboval ze všeho nejvíc zdatné veslaře, závody a přehlídky gondoliérů mají skutečně staletou tradici. Poprvé jsou závody
gondol doloženy ve 13. století a pravděpodobně se občas pořádaly i dříve. Současná benátská
slavnost gondol - regata navazuje na velkou slavnost uspořádanou v roce 1489 na počest kyperské královny - vdovy, benátské rodačky Cateriny Cornarové, která se vzdala trůnu ve prospěch svého města. Po úpadku v první polovině 20. století byly slavné regaty znovu vzkříšeny a nyní je opět prožívá celéí město a přitahují davy turistů.
Pro turisty je lákavá především skvělá historická přehlídka na úvod. Na velkém kanále definují skvostná plavidla, v čele s reprezentativní lodí Bucintoro, symbolem
Benátek. V průvodu se objevují historické postavy v čele s benátským dóžetem. Jenom zde se smějí objevovat
gondoly zdobené zlatem a jasnými barvami - dle nařízení ze 16. století musely být jinak všechny
gondoly jednoduché a natřené černou barvou.
Poté následují závody. Plavci nyní už nepoužívají vlastní
gondoly, ale bárky podobného typu, uzpůsobené lépe k rychlé jízdě: pupparin, caorlina, gondolino a mascareta, která se užívá tradičně k závodům ženských družstev.
Více informací v článku níže.