Palermo, hlavní město
Sicílie, existovalo už ve starověku, ačkoli tehdy nepatřilo k nejvýznamnějším místům ostrova. Založili ho Kartáginci, původní název zněl Panormos (snad něco jak Všepřístav). nachází se na severozápadním pobřeží. Bohaté dějiny, v nichž se střídaly různé kultury, se otiskly do zdejší architektury; k nejvýznamnějším památkám patří dóm, Normanský palác se skvostnou románskou Palatinskou kaplí, Teatro Maximo nebo kostel a klášter San Giovanni degli Eremiti.
Taormina, městečko na severním cípu
Sicílie, je jedním z nejoblíbenějších sicilských letovisek. Jako jiná zdejší města má antický původ (Tauremonium). Z
Taorminy je jeden z nejkrásnějších výhledů na
Etnu z celé
Sicílie. K nejznámějším památkám patří římské divadlo a Palazzo Santo Stefano.
Agrigento je jedno z větších měst ostrova, umístěné na jižním pobřeží. Nachází se tu archeologický areál významného řeckého města (Akragás – oblast tzv. Údolí chrámů. Je zde např. pozoruhodně zachovalý Chrám svornost a také často fotografovaná čtveřice sloupů z chrámu Dioskúrů (Kastora a Polydeuka). Město bylo založeno koncem 6. století př. n. l. osadníky z řecké kolonie Gela.
Noto je jedno z osmi sicilských barokních měst, která byla vystavěna po ničivém zemětřesení na konci 17. století a pro svou jedinečnou architekturu byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Samotné Noto představuje skutečný klenot sicilského baroku: ulice a náměstí jsou ze zlatohnědého vápence, hlavní památkou je mohutný dóm, dále jsou tu krásné paláce (např. Palazzo Trigona, Palazzo Villadorata), kostely sv. Dominika, sv. Kláry a svatého kříže a klášter Montevergine.
Sicilská sopka Etna je nejvyšší evropskou činnou sopkou (3 300 m n. m.). Jméno znamená přibližně „Horoucí“. I přes časté erupce je její vrchol obvykle pokrytý sněhem, což pozoruhodně kontrastuje s. citrusy a vinicemi na úpatí. Díky úrodné půdě se v okolí sopky i na jejích svazích udržují osady navzdory nebezpečí plynoucím z činnosti sopky.
Hora Eryx, dnes známá jako Monte St. Giuliano se nachází na severozápadě ostrova a je 750 metrů vysoká. Je z ní nádherný výhled na blízké okolí. Na jejím vrcholu se nachází malebné městečko
Erice, kde sídlili ve starověku Elymové – jeden z místních národů trochu záhadného původu, který přijal řeckou kulturu. Také nedaleké Trapani bývalo městem Elymů.
Trapani je starověký přístav, který se i dnes chlubí kouzelným historickým centrem s barokními památkami, ale je městem soli a větrných mlýnů. Turisté Trapani navštěvují také kvůli tomu, že je zde jedno ze tří mezinárodních sicilských letišť.
Segesta, ve starověku Aigesté, bylo rovněž město národa Elymů. Dostala jméno podle jejich mýtického předka Aigesta, potomka Trójanů. Zachovaly se zde nádherné řecké památky, divadlo a mohutný chrám.
Cefalú, kdysi rybářské městečko, je dnes oblíbené přímořské letovisko s písečnými plážemi, středověkými uličkami s obchůdky a spoustou restaurací nabízejících výbornou sicilskou gastronomii a čerstvé ryby a plody moře. Většina turistů neopomine ani zajímavou místní katedrálu s normanskými mozaikami ze 12. století.
Syrakusy, podle Cicerona nejkrásnější město Velkého Řecka, dodnes láká turisty, kteří obdivují nejen staré město Ortygia dodnes připomínající rybářskou minulost, ale i antickou čtvrť Neapolis s řeckým divadlem a velkým archeologickým areálem.
Piazza Armerina je městečko ve vnitrozemí
Sicílie, výchozí bod pro návštěvu
Villa Romana del Casale, římské vily s úchvatnými mozaikami na podlahách, které se dochovaly jen díky zakonzervování bahnem v neuvěřitelně dobrém stavu. Turisty vždy překvapí množství figurálním vzorů, které jsou sestaveny s filigránskou přesností.
Na seznamu světového dědictví UNESCO najdeme Palermo (arabsko-normanské památky), Monreale, chrám v Cefalu, Agrigento (Údolí chrámů), Syrakusy, Noto (jedno ze osmi barokních sicilských měst), sopku Etnu, Liparské ostrovy jako celek.Gastronomie Sicílie je velmi bohatá a nese stopy a vlivy řecké, arabské i africké, a to jak v používaném exotickém koření, často i pálivém, tak v používání různých druhů oříšků hlavně pistácií, mandlí a pinií a rozinek. Aromatická kořeněná masa mají prý svůj původ v Orientu a Byzanci, množství různých oliv a odrůdy vinné révy v Řecku a kombinace sladkých, kyselých a pikantních koření sebou přinesli Arabové. A v sicilské gastronomii nesmí chybět lilky, papriky a obrovské množství ryb a plodů moře. A pověstné jsou i sicilské sladkosti.
Sladkosti Sicílie nezapřou arabské vlivy a neobejdou se bez pistácií, mandlí, rozinek a kandovaného ovoce hlavně bez kandované pomerančové kůry. Mezi ty nejznámější patří
canolli, trubičky plněné ricottou a kandovaným ovocem nebo slavný sicilský dort
casata. Siciliána, který jede navštívit své příbuzné na letišti, poznáte snadno podle toho, že je obtěžkán několika dortovými krabicemi plnými sicilských sladkostí.