Alsasko, slavnosti trubačů a vinobraníKaždoročně první neděli v září probíhá v alsaském městečku Ribeauville historická slavnost s průvodem – tzv. Pfifferdaj, den trubačů. Je to nejstarší slavnost v
Alsasku, odedávna probíhala pod patronátem místních pánů z Ribeaupierre. Dodnes má výrazně středověký ráz – kostýmy a dekorace odkazují na 14. století. Po celý den je na náměstí středověký trh a vystupují skupiny muzikantů. Odpoledne vyjede průvod. Každý ročník má přitom svůj specifický ráz – v průvodu se vždy objeví nějaké téma. Nakonec z kašny na náměstí vytryskne víno pro všechny přítomné.
Alsaská vinná stezkaAlsaská vinná stezka (Route du vin) vede
Alsaskem od severu k jihu z Marlenheimu do Thann. Je dlouhá 180 km a posetá pěknými historickými městy s hrázděnými domy a renesančními kašnami, na každém kroku lze narazit na winstubs – pohostinné sklípky nabízející
alsaská vína i typické jídlo chocroute garnie. K hlavním zastávkám patří středověké Obernai, město alsaské patronky svaté Odily, Dambach-la-Ville, město vína Frankstein, Ribeauvillé pod třemi hrady, město vína Riesling a mandlové bábovky kougelhopf a dějiště každoroční slavnosti trubačů a vinobraní, okouzlující středověký a renesanční Riquewihr, Eguisheim, větší město Guebwiller, nedaleko leží také Colmar. Příjemnou procházku nabízejí sentiers vinicoles – cestičky vinoucí se přímo mezi vinicemi.
Hlavními odrůdami
alsaských vín jsou aromatická bílá vína tramín (Gewürztraminer), riseling a muscat, dále rulanské bílé a šedé (Pinot Gris a Pinot Blanc) a červené – rulandské modré (Pinot Noir).
Alsasko je jediná oblast ve
Francii, kde se běžně vyrábějí čistá odrůdová vína a mívají odrůdu uvedenou na etiketě - je to vliv germánské vinařské tradice.
Víte, že...?Alsasko a Lotrinsko bylo až do 17. století součástí římsko-německé říše. První část získal natrvalo Ludvík XIV. po třicetileté válce, a to tři lotrinská biskupství Mety (Metz), Toul a Verdun. Později, během svých četných válečných výbojů, obsadil většinu
Alsaska a především říšské město
Štrasburk (1684), který pak připojil natrvalo k
Francii. Celé Lotrinsko bylo připojeno ještě později, až v polovině 18. století, po složitých diplomatických jednáních a výměnách, jejichž výsledkem bylo, že se dědic lotrinského vévodství František Štěpán (manžel
Marie Terezie a pozdější císař) dobrovolně zřekl svého panství výměnou za velkovévodství toskánské. Ačkoliv tedy byla obě území připojena k
Francii poměrně pozdě a kontroverzním způsobem, v 19. století za války s Pruskem byla většina obyvatel loajální a nesouhlasila s odtržením. Valná část obyvatel
Alsaska mluví dodnes svým jazykem, který Francouzi považují za specifické alsaské nářečí a Němci prostě za variantu němčiny. Sami se považují buď za Francouze nebo prostě za Alsasany.