BERLÍN se doslova mění před očima a vyrůstají zde celé moderní čtvrti. Velmi bohaté jsou sbírky zdejších muzeí. Na zájezdu do
Berlína poznáte obě části ještě poměrně nedávno rozděleného města a sami posoudíte, co z doby rozdělení zůstalo a co se změnilo. Možná dáte na zájezdu do
Berlína přednost klidné samostatné procházce a posezení v berlínské kavárničce.
Německý parlament (Bundestag) zasedá v historické budově Reichstagu, kterou jedinečně obnovil architekt Sir Norman Foster. (Pro originální využití venkovního světla k vytápění je budova nazývána ekologickou stavbou).
Postupimské náměstí (po výstavbě zdi zcela zaniklé) povstalo z ruin v nebývalé kráse – dnes soubor staveb od různých architektů pospojovaných pasážemi, podchody, apod.: jednu atriovou část projektoval italský architekt Renzo Piano, druhou část náměstí financovala firma Sony, tvoří centrum náměstí přikryté průsvitnou střechou symbolizující japonskou sopku Fudžijamu, pozoruhodná budova Západo-berlínské filharmonie (architekt Hans Scharoun) a v posledních letech pak celek budov, k nimž patří Gemäldegalerie s jedinečnými sbírkami od středověku do 18. století, Uměleckoprůmyslové muzeum, Neue Nationalgalerie (malířství 20. století) a muzeum hudebních nástrojů
Židovské muzeum v BerlíněŽidovské muzeum (Jüdisches Museum Berlin) je pozoruhodné už svou originální a mnohavýznamovou architekturou. Je dílem
Davida Liebeskinda, původem polského Žida žijícího v Americe. Samotná muzejní budova z oceli a skla má vypovídat o životě a osudech Židů v
Berlíně a o tragédii holokaustu. Zvláštní tvar se záhyby a zašpičatělými hranami připomíná část hvězdy a symbolizuje tak rozbitou Davidovu hvězdu. Dovnitř se vchází podzemní chodbou a dlouhé úzké síně s křivými stěnami a svažujícími se podlahami mají vzbuzovat dojem prázdnoty a izolace. Expozice má mnoho oddělení: počátky židovstva, středověk, raný novověk do r. 1800, tradice a změny v 19. století, rodinný život, potom období od 1. světové války do r. 1933 a nacistickou éru - pronásledování a vyhlazování. Některé chodby vedou k Věži holokaustu bez oken. Poslední části Židovského muzea jsou věnovány modernímu a současnému židovství. K muzeu patří i několik prázdných prostor, které symbolizují opuštěnost a zmařené naděje. Přilehlá Zahrada exilu a emigrace připomíná jak vznik státu Izrael, tak vynucenou emigraci. Je zde skupina 49 nakloněných sloupů, z nichž jeden symbolizuje
Berlín.
Pergamonské muzeumBerlínské Pergamonmuseum patří ke komplexu muzeí na Muzejním ostrově. Bylo otevřeno v roce 1930 a patří k prvním evropským muzeím, která byla plánovaná pro expozici velkých architektonických exponátů. Nachází se zde starověké i středověké nálezy a umělecké předměty, převážně z oblasti Předního východu. Základ tvoří antické sbírky braniborských kurfiřtů ze 17. století, doplněné v dalších staletích a především rozšířené o veliké množství archeologických nálezů z konce 19. a počátku 20. století. Muzeum je rozděleno na tři části: Sbírku antických památek, Muzeum Blízkého východu a Muzeum islámského umění. Ve
Sbírce antických památek je především veliké množství nálezů z maloasijského Pergamonu, mezi nimi i
překrásný Pergamský oltář z roku 170 př. n. l. se skvostnými reliéfy, dále řecké i římské sochy z měst na pobřeží Malé Asie, římskou
trhovou bránu z Milétu, veliký
Médein sarkofág s reliéfem a římské mozaiky. V
Muzeu Blízkého východu lze vidět řadu starověkých nálezů z Babylonie, Asýrie, Persie, Sýrie a Palestiny. Je tu další veliká chlouba muzea - mohutná (byť neúplná)
Ištařina brána z Babylónu z modrých cihel zdobená draky a býky. Je tu také část zdi z barevných cihel s obrazem muže s oštěpem z
Dáreiova paláce v Súsách, nebo
rekonstrukce asyrského paláce s artefakty z 12. století př. n. l. Konečně
Muzeum islámského umění se zaměřuje na islámské kultury Předního východu. Základ sbírky tvoří množství skvostných orientálních koberců z Malé Asie, Egypta, Íránu či Kavkazu, které věnoval
Berlínu Wilhelm von Bode. Dále je tu
reliéf z průčelí jordánského pouštního hradu Msatta, nádherný mihráb (výklenek v mešitě) z 18. století z keramických cihel, dovezený z íránského města Kašán, nebo
Halabská místnost, červená táflovaná přijímací místnost ze 17. století z kulturního města Haleb (Chalpa, Aleppo) v Sýrii.