Ostrov CapriCapri, malý ostrov v
Neapolském zálivu v blízkosti Sorrenta a
Neapole, je už po dlouhá desetiletí známý jako ráj turistů. Zatímco dřív sem mířili především bohatí návštěvníci, kteří si tu mohli koupit nebo pronajmout honosnou vilu, dnes je ostrov snadno dostupný všem. Zajímavé je, že se těšil oblibě už za časů římské říše: s oblibou ho navštěvoval císař Augustus a po něm jeho nástupce Tiberius, který tu zejména ve stáří často pobýval. Uvádělo se, že se tu oddával orgiím, které končily i vražděním dívek a chlapců, ale pravděpodobně jde jen o pomluvy. Později byl ostrov po celá dlouhá staletí chudým opuštěným místem, kde žili rybáři a pastýři koz a také mniši přísného řádu kartuziánů. Až v devatenáctém století našli v ostrově zalíbení angličtí a němečtí cestovatelé.
Capri láká samozřejmě především svými krásnými scenériemi: jeho skalnaté břehy se tyčí vysoko nad mořem, ale v zátokách jsou příjemné písčité pláže. Proslulý je pohled na
trojici útesů Faraglioni a neméně oblíbené jsou záběry z
Modré jeskyně, kam se dá plout na loďce. Také městečka s malebnými domky (přístavy, největší město
Capri i vnitrozemské Anacapri) vypadají velice malebně a vedle původních domků se nacházejí výstavné vily (známá je především
vila Saint-Michel švédského lékaře a spisovatele Axela Muntheho). Z nejvyššího bodu ostrova, hory
Monte Solare (kam vede lanovka) je pěkný výhled na
Neapolský záliv a
Vesuv. Na ostrově lze navštívit i zajímavé památky: zbytky
římské Tiberiovy vily Jovis a exteriéry
kláštera Certosa di San Giacomo, který vznikl ve 14. století na místě další císařovy vily; část budov dnes slouží jako škola.
Ostia Antica, přístav ŘímanůProtože
Řím leží ve vnitrozemí, jako hlavní přístav sloužila Římanům po staletí Ostia u ústí Tibery. Po 600 let zde bylo kvetoucí městečko, s úpadkem římské říše však poklesl i význam Ostie. Zkázu uspíšila epidemie malárie v 5. století a přístav se také začal zanášet. Město nakonec zůstalo opuštěné a bylo postupně překryté říčními náplavami. Následkem toho se i Ostia posunula do vnitrozemí, nyní je vzdálena 5 km od moře.
Díky vrstvě bahna zůstalo starověké město dobře zachováno. V archeologickém areálu, nazývaném nyní
Ostia Antica, se nachází fórum, hlavní chrám
Kapitol, divadlo, které po zrestaurování slouží jako letní scéna, hlavní třída Decumanus Maximus, lázně a různé obchody.
Vatikánská muzeaVatikánská muzea patří k vůbec nejvýznamnějším muzejním sbírkám na světě. Jsou umístěna ve velkém komplexu budov, který tvoří bývalé paláce renesančních papežů. Je tu především nepřeberné množství starověkých nálezů.
Egyptská sbírka sestává z artefaktů, které získali římští císaři, i z mnoha předmětů dovezených v 19. a 20. století – sochy, sarkofágy, mumie, Kniha mrtvých.
Etruské muzeum v sobě zahrnuje veliké množství etruských i jiných předřímských nálezů, například pohřební vůz, bronzový trůn a zlatý poklad z hrobky v Cerveteri. Muzeum Pio Clementino je rozsáhlou sbírkou řeckého a římského umění, ačkoliv některé řecké sochy jsou pouze římskými kopiemi (např. Apollón Belvederský). Nacházejí se tu také skvělé římské mozaiky z Caracallových lázní a jedna z Otricolliho lázní v
Umbrii.
Muzeum křesťanských nápisů představuje významnou sbírku raně křesťanského a středověkého umění, především sochy, reliéfy a texty z prvních kostelů a katakomb (např. socha Krista – Dobrého pastýře). Další exponáty jsou uloženy v lapidáriu, které však není veřejnosti přístupné.
Obrazárna (Pinacoteca) představuje menší, ale přesto významnou sbírku obrazů od pozdně středověkých, jako např. Giottův Stefaneschiho triptych, přes renesanční, jako např. Belliniho Pieta, Leonardův nedokončený Svatý Jeroným, díla Rafaela, Caravaggia či Tiziana, až po 19. století. Do
Galerie tapisérií náleží sbírka krásných vlámských gobelínů, tkaných podle Rubensových návrhů,
Galerie map je ozdobena freskami z 16. století s výjevy z různých míst ovládaných
Římem.
Vatikánská knihovna představuje velmi důležitou sbírku středověkých písemností, ale také relikviářů, textilií, ikon a emailů. K muzeu náleží také
sbírka moderního sakrálního umění.
V palácích se nacházejí krásně zdobené místnosti, především čtyři
Rafaelovy komnaty, původně soukromé komnaty papeže Julia II. z let 1508-1525:
Konstantinova síň, Heliodorova síň, Síň podpisu a Síň požáru Borga. Každá obsahuje čtyři malby – některé ovšem vytvořili teprve Rafaelovi žáci. Nachází se tu například známá Athénská škola nebo Setkání Attily s papežem Lvem Velikým. Další krásné malby se nacházejí v Rafaelově lodžii, ta ale nebývá běžně přístupná.
Komnaty Borgiů, které obýval Juliův předchůdce Rodrigo Borgia, papež Alexandr VI., vyzdobili v letech 1492-5 freskami Pinturichio a jeho žáci.
Vrchol prohlídky Vatikánských muzeí představuje návštěva
Sixtinské kaple. Palácová kaple vznikla už v letech 1477-83 za pontifikátu papeže Sixta a byla postupně v průběhu dalších desetiletí zdobena různými umělci – boční stěny pokrývají malby Perugina, Rosseliho, Boticelliho, Signorelliho a Ghirlandaia, v letech 1508-1512 vytvořil Michelangelo rozsáhlou stropní fresku s výjevy ze Starého zákona, doplněnou postavami proroků, Sibyl, biblických postav kristových předků a nahých jinochů, a konečně z let 1534-41 pochází ohromující freska Michelangelova Posledního soudu na čelní stěně