Kouzelná příroda Jury a památky Franche-Comté (A25-19)

Zajímavosti

Franche-Comté, Francouzské Jura a údolí Rhôny
Ačkoliv region Franche-Comté patří k málo známým koutům Francie, je velice vděčným cílem pro letní turistickou dovolenou. Tato oblast na východě Francie, až do třicetileté války území pod cizí vládou (ač se zde mluvilo francouzsky) se rozkládá v malebném údolí řeky Saôny a v horách při hranici se Švýcarskem. Pohoří Jura je oproti Alpám méně vysoké, ale s pestrou krajinou, zelenými lesy, jezery, říčními údolími, vodopády a mohutnými vyvěračkami (řeky Loue a Lison) a díky vápencovými podložími se zde vyskytují četné krasové jevy - jeskyně, závrty, škrapy, prahy na řekách a propasti. Úžasnou podívanou umožňuje turistika podél vodopádů Cascades d´Hérisson. Stopy dlouhé historie najdeme například v hlavním městě Besancon, Dole, malebném Ornans a ovšem také v solných dolech v Salins-les-Bains. Na své si přijdou také vyznavači gastronomie, ačkoliv zdejší region neoplývá takovou hojností jako sousední Burgundsko. Ryby z horských bystřin a horských jezer, sýry ze salaší (Vacherin, Comté), uzeniny, jídla s olejem z vlašských ořechů a ovšem i moučníky s třešněmi a ořechy, to jsou hlavní lákadla zdejší kuchyně. A v okolí Arbois se vyrábějí velmi kvalitní vína, převážně z místních odrůd, mezi nimi i unikátní žluté víno Chateau Chalon.
Jižněji, v údolí Rhôny, se nachází další vinařská oblast, známá Côtes du Rhône, a pro gurmány je obzvlášť významné město Bourg-en-Bresse, oblast proslulá kuřaty se smržovou omáčkou a žlutým vínem. Na předměstí, v Brou, se nachází pozoruhodný monumentální pozdně gotický kostel s hrobkou Markéty Habsburské a pravou pokladnicí památek je Vienne - původem římské město s řadou antických památek: chrám zbožštělehé císařského páru Augusta a Livie, chrám bohyně Kybelé, rozsáhlý amfiteátr, pozůstatky římské silnice, dále několik středověkých kostelů, především románsko-gotická katedrála. V muzeu umění a archeologie se nachází řada galo-římských vykopávek.

Poznámky

Malíř Gustave Courbet (1819 Ornans - 1877 La Tour-de-Peilz ve Švýcarsku)
Francouzský malíř, který je považován za představitele realismu. Jako syn bohatého sedláka z Franche-Comté studoval gymnázium a přiotm navštěvoval soukromou kreslířskou školu, poté byl odeslán do Paříže, aby studoval práva, ale místo toho se věnoval malířství. Studoval obrazy Rembrandta a benátských a španělských mistrů a podnikl cestu do Holandska. Barokní malba 17. století ho v raném období silně ovlivnila, zejména technika šerosvitu. V té době vytvářel krajinomalby lesoparku u Fontainebleau a rodinné portréty. V roce 1849 namaloval první charakteristické realistické obrazy - Odpoledne v Ornans, Štěrkaři a Pohřeb v Ornans. Později následoval skandální obraz Koupající se dívky (1853) a poté, jako upomínka na setkání s kupcem tohoto díla, známý obraz Setkání neboli Dobrý den, pane Courbete.
Díky svým výstavám si Courbet získal značnou popularitu v Německu. Na světové výstavě v Paříží v roce 1855 vystoupil s manifestem realismu - malování podle skutečnosti, bez příkras a bez vlivu klasických či módních estetických ideálů. Jeho obrazy se vyznačují výraznou zemitostí a materiálností, jsou prováděny osobitou technikou s barvou nanášenou špachtlí a vlivem používání asfaltu časem ztmavly. Ve stejně době, kdy probíhala světová výstava, si Courbet otevřel ještě samostatnou výstavu v pronajaté boudě, kam umístil mimo jiné i známý Ateliér, rozsáhlý obraz s vlastním portrétem a množstvím dalších postav - svými známými Baudelairem, Proudhonem a dalšími i spoustou chudých lidí na okraji společnosti. Maloval různé výjevy ze života prostých lidí, některé z prostředí rodného Ornans a jeho okolí, jiné z paříže, např. Slečny na břehu Seiny (1857), zpodobňující prostitutky. Dále vytvářel lovecké výjevy a zejména v pozdějších letech také přístavy a pobřežní krajiny, např. z normanského Trouville a Deauville. V obrazech se postupně začaly objevovat stále jasnější a jemnější barvy, které předznamenávají impresionismus.
V roce 1869 slavnil velký úspěch na výstavě v Mnichově. V roce 1870 byl navržen na řád čestné legie, ale odmítl. V následujícíh nepokojích se stal členem pařížské komuny a následkem toho byl poslán na šest měsíců do vězení; poté odjel do Ornans. Kvůli hrozbě dalšího zatčení však uprchl do Švýcarska, kde maloval hlavně krajiny. Aby zaplatil vysokou pokutu za to, že jako člen komuny strhl Vendomský oblouk, založil posléze velkovýrobnu obrazů, které byly nevalné kvality. Některé mizerné obrazy jeho pomcníků pak byly mylně připisovány samotnému Courbetovi. Ve Švýcarsku také zemřel.