Ligurská riviéra a Cinque Terre s koupáním 2023 (A48-23)

Věděli jste, že... vesnici Dolceacqua navštívil Claude Monet? V roce 1884 se vydal na svou (již druhou) cestu na Azurové pobřeží, kde se mu velice líbilo. Při té příležitosti se vypravil do hor za italskou hranicí, do údolí Nervi, a dostal se do vesničky Dolceacqua. Ta ho velice okouzlila, zejména její můstek, který překlenuje údolí s úžasnou lehkostí. Namaloval tu několik obrazů - horskou krajinu, dva pohledy na hrad a část vesnice s můstkem v popředí a ještě další obraz samotného mostu. Ačkoliv to nejsou jeho nejznámější malby, je na nich nenapodobitelným způsobem zachycena krása této vesnice. Monetovu návštěvu připomínají v současnosti dvě informační tabule v obci, umístěné údajně na místech, odkud maloval své obrazy.
Pobřeží Cinque Terre

Cinque Terre je starobylý název oblasti na ligurském pobřeží kolem pětice rybářských vesnic: Monterosso al Mare, Vernazza, Corniglia, Manarola a Riomaggiore. Nad mořem se zde zvedají vysoké útesy zvrásněných skal, které jsou porostlé opunciemi. Krajině dodávají zvláštní ráz typické stupňovité terasovité vinice i zeleninové zahrádky, místy vznikly také olivové háje. Celá oblast byla zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO.
Vesnice byly kdysi přístupné pouze z moře a dodnes jsou poněkud odříznuté od světa – jsou sice propojeny železnicí, ale ne pořádnou silnicí. Corniglia navíc nemá ani přístav – tyčí se vysoko na útesu. Všechny si zachovaly původní ráz s nízkými domky pastelových barev (převažují odstíny žluté, červené a růžové) a strmými uličkami. Mezi všemi vesnicemi vede cesta pro pěší – Sentiero Azzuro, na níž se nyní vybírá vstupné.
Monterosso al Mare je největší z vesnic a jako jediné leží v rovině, u zátoky s širokou písečnou pláží. Odtud vede strmá, náročná, ale úchvatná cesta mezi teráskami a lesíky po útesech do Vernazzy, která má jako jediná přírodní přístav a pro svou malebnou polohu je často fotografovaná. Vesnici vévodí na jedné straně zátoky románsko-gotický kostel sv. Markéty, na druhé straně hrad rodu Doria. Okolní svahy jsou doslova zbrázděny nesčetnými řadami vinic. Cesta, místy s náročným stoupáním, vede dále mezi terasovitými zahrádkami, olivovými hájky a křovinami do Corniglie, pokojné barevné vesničky na útesu, kde zaujme především kostel s půvabným rozetovým oknem. Z Corniglie lze sejít k písečným plážím, které jsou bohužel vesměs placené. Dále vede již celkem pohodlná cesta po rovině nad mořem do Manaroly. Během pochodu je možné se vykoupat v některé skalnaté zátoce s nádherným azurovým mořem; nejlepší koupání je přímo v Manarole. Manarola je velmi půvabná, nachází se tu další kostelík s rozetovým oknem a hrad rodu Fieschi. Je tu také malé muzeum zdejšího dezertního vína, bohužel často zavřené. O pěstování vína a jiných podrobnostech zdejšího tradičního života se však lze ledacos dozvědět i na informačních tabulích rozvěšených v tunelu pro pěší, který vede jak k nádraží, tak na poslední úsek cesty. Z Manaroly do Riomaggiore vede pohodlný chodník vytesaný do skály, nazývaný Via Amore – Cesta milenců. Poslední vesnice, Riomaggiore, je vystavěné stupňovitě na prudkém svahu a nachází se tu větší kostel s dalším pěkným rozetovým oknem.

Vybavení a koupání:
Zájezd je poznávací s možností koupání vždy během programu a 4. den je možné využít k celodennímu pobytu u moře v místě ubytování nebo k turistice. 5. den jsou prakticky možné stejné varianty. Autobus nemá přístup do vesniček Cinque Terre, lze během dne projít všechny pěšky (místy poměrně náročná turistika, zvláště v případě velkého horka), anebo anebo si odpočinout při přejezdech vlakem nebo lodí z vesnice do vesnice (ve všech je nádraží, prostřední Corniglia však nemá přístav). Jízdné vlakem je v ceně Cinque Terre Card opravňující ke vstupu na cestu spojující vesnice Cinque Terre (Sentiero Azzuro). Doporučujeme pevnou obuv i plážovou, plavky a sluneční brýle, pro turisty nejlépe i nějakou pokrývku hlavy a zásobu vody (ve vesnicích si lze vodu natočit). Program si volíte podle chuti a sil, průvodce vždy doporučí možné varianty.