LIPICA a lipicániVesnička
LIPICA v regionu Primorska ve
Slovinsku se proslavila po celém světě díky hřebčínu „lipicánů“.
Na světě žije na
4 000 lipicánů, z toho 700 ve
Slovinsku. Historie Lipice je spojena s Habsburky, kteří vládli velké části barokní Evropy. Hřebčín zde založil arcivévoda Karel, vládce Štýrska a Korutan a syn císaře Ferdinanda I. Habsburského, v roce 1580 (po odchodu Turků). Základem chovu se stali
španělští koně, kteří pocházeli ze slunné Andalusie, a měli rádi suchou ostrou trávu, která se nacházela v krasové oblasti. Arcivévoda kupoval koně také v Itálii, Německu, Dánsku a arabském světě. Křížením vyšlechtil plemeno známé jako lipicáni, malé robustní postavy se silným krkem a bílou srstí, kterou však získávají až mezi pátým a desátým rokem života. Stali se oblíbení jako
kočároví a promenádní koně, vhodní také pro lekce jezdecké španělské školy, díky ladnosti jejich pohybu, inteligenci, dobré pamětí, poslušnosti a učenlivosti. Za vlády Rudolfa II. se hřebčín stal císařskou stájí. Nejlepší lipicánští hřebci byli ve Vídni cvičeni ve Španělské jezdecké škole, založené v roce 1572.
Hřebčinec prošel během své více než 400 let řadou úskalí. V roce 1805 byli za napoleonských válek přestěhováni na 2 roky lipicáni do Slavonie. V roce 1915 byli evakuováni do
Laxenburgu a do Kladrub na příkaz císaře, když Itálie vstoupila do války proti centrálním mocnostem. Po rozpadu Rakouska-Uherska se chov rozdrobil do zemí monarchie. Ve druhé světové válce odvedli stáda Němci do Hostouně na
Šumavě, někteří se po válce dostali až do Ameriky. Do Lipice se po válce vrátilo jen 11 koní, dnes můžete v Lipici spatřit na čtyři stovky lipicánů. Hřebčín už přivítal řadu známých hostů (v r. 2008 královnu Alžbětu II.). Dnes je Lipica
turistickým centrem, kde si můžete prohlédnout komplex stájí hřebčína, zažít projížďku v kočáře a drezuru nebo
Španělskou jezdeckou školu.
Slovinské pohoří Kras, které se prudce zvedá od Terstského zálivu a tvoří podhůří Východních Alp mezi Goricí a údolími řek
Vipava a Pivka, je oním "původním" krasem, podle něhož je tento typ krajiny pojmenován. Slovo má patrně původ v indoevropském výrazu karr/ karra – skála. Pozdější modifikací tohoto výrazu je kars – označení používané v íránských a zřejmě také ilyrských jazycích pro neúrodnou skalnatou pustinu. Ve slovinštině z toho přesmykem vznikl výraz kras, který pronikl i do různých toponym v rakouských Východních Alpách.
Vědecký termín kras, krasová krajina, má původ v polovině 19. století, když se při budování železnice z Terstu do Vídně začali geologové věnovat zevrubnému průzkumu pohoří Kras. Slovo proniklo do mezinárodního prostředí v poněmčené podobě karst, v češtině i jiných slovanských jazycích zůstalo zachováno ve své slovinské podobě. ze slovinštiny pocházejí i některá označení krasových jevů - ponor, vyvěračka, polje.
Gastronomie SlovinskaSlovinská kuchyně je ovlivněna kuchyněmi sousedních zemí. Mezi místní specialitu patří
pršut (sušená šunka, vhodná zvlášť k vínu a sýru), žlikrofi (knedlíčky plněné směsí brambor, nasekaných škvarků, cibule a majoránky), ze sladkých moučníků gibanica (z listového těsta s trojitou vrstvou prokládané mákem, ořechy, jablky a tvarohem), potica (bábovka s různými náplněmi) nebo krofi (koblihy).
Výtečná bílá i červená vína, nejvyhlášenější vinařská oblast
Vipava. Ochutnejte viljamovku, alkohol pálený z místních hrušek nebo známý borůvkový likér..
Mořský park LagunaCelkem 7 bazénů s mořskou vodou teplou 26-31 °C v bazénech a 34-36 °C ve vířivkách. Celkem 1.000 m2 mořské vody. Západní klidnější část parku nabízí: plavecký bazén 20x10 m, kulatý bazén o průměru 10 m s masážními lehátky, whirpooly. Východní část nabízí vodní hrátky: 2 bazény pro děti o průměru 10 m a hloubce 50 cm a třetí dětský bazén o průměru 14 m a hloubce 80 cm, tobogán, protiproud, gejzíry, plavecký bazén 25x10 m, masážní lehátka. K areálu přiléhá wellness centrum s tureckou a finskou saunou a solárii. Wellness centrum je za příplatek a mimo cenu zájezdu.