Slovinsko, hory, moře a jeskyně na jaře 2023 (A86a-23)

Lublaň (Ljubljana), hlavní město Slovinska (272 000 obyv.) na řece Ljubjanici. V římské době vojenský tábor Iulia Emona, ve 12. stol. město opevněno a vybudován hrad, sídlo kraňských vévodů, pak hl. město rakouské korunní země Kraňsko. V 19. stol. sídlo napoleonských Ilyrských provincií. Ve 20.st. město čeká mohutná výstavba nového města (Plečnikův odkaz).
Co navštívit? Na starém městě hradní vrch s hradem a kaplí sv. Jiří (fresky a erby kraňských vévodů), pětiboká věž s vyhlídkou. Pod hradem katedrála sv. Mikuláše, Biskupský palác a Tržnice s Plečnikovým sloupořadím. Centrální ulicí je Stari trg s Robbovou kašnou, Herkulovou fontánou a kostelem sv. Jakuba . Nové město nabízí čtvrť univerzit, divadel a muzeí, Križanky - komplexu komendy řádu německých rytířů, Ilyrský sloup. Za návštěvu stojí Národní galerie, Muzeum architektury a Plečnikovou sbírkou.
Co zajímá turisty nejvíce je Plečnikův odkaz:
Plečnikův dům, 1921-1930, Trojmostí a Čevljarski most, park Tivoli, Kněžský seminář a universitní knihovna, dům „Žehlička“, zdymadlo na řece Lublanica z 30. let, budova Skupščiny (Katedrála svobod) a Tržnice ze 40. let a letní divadlo Križanke z 50. Let.
Predjamski grad
Ve vesnici Predjama stojí renesanční hrad Predjamski grad. Jeho historie sahá až do 13. století. Hrad je postavený vysoko ve skalní stěně nad hlubokým strmým údolím, přístupný je pouze z jedné strany. Přestavba hradu v r. 1583 sloužila vojenským záměrům vlastníků – rodu Kobenzlů. Byl velmi dobrým úkrytem, v bojích nebyl nikdy dobyt. Dodnes je spojen s rytířskými turnaji a s válečnictvím. Ještě před vládnoucím rodem Jamských (Erasmus Jamski) se hrad stal úkrytem loupežníků. Hrad vystřídal několik majitelů – šlechtických rodů. Poslední úpravy vnějšího vzhledu hradu provedl rod hrabat Windischgrätzů v letech 1846 až 1945.
Jeskyně Postojna
Jeskyně byla zpřístupněna roku 1819 při příležitosti návštěvy císaře Františka. O šest let později byly jeskyně osvětleny, tenkrát ještě olejovými lampami. Roku 1884 sem bylo zavedeno elektrické osvětlení, mimochodem prý dříve než v hlavním městě dnešního Slovinska Ljubljani.
Bohinjské jezero
Bohinjské jezero je největší jezero ve Slovinsku, když nepočítáme nestálé Cerknišské jezero. Leží v nadmořské výšce 525 m. Má rozlohu 3,18 km², je 4,35 km dlouhé a 1,25 km široké a pobřeží má délku 10,9 km, přítok se jmenuje Sava Bohinjka.. Dosahuje maximální hloubky 45 m. V létě dosahuje teplota vody v jezeře až 22°C, v zimě jezero často zamrzá. Žijí zde desítky druhů vodních řas a několik druhů ryb a měkkýšů. Tolik říkají geografická čísla.
Turisté bývají nadšeni z jeho kouzla, průzračná voda, koldokola bíle hory, po jezeře výletní lodě, kolem celého jezera stezka (na 4h), na které narazíte na řadu vzácných rostlin. V těsné blízkosti jezer Bohinj vede lanovka na horu Vogel (jedna z nejkrásnějších v Julských Alpách), ze které je vidět hladina jezera jako zrcadlo modrého nebe, vodopád Savica (jeden z nejkrásnějších ve Slovinsku, kouzelná vesnice Ribčev Laz s kostelíkem sv. Jana Křitele a nedaleký kostelík Ducha svatého a kaňon a soutěska Mostnica (jedna z nejhezčích ).
Jezero je napájeno říčkou Savicí se stejnojmenným vodopádem. V létě dosahuje teplota vody v jezeře až 22°C, v zimě jezero často zamrzá. Žijí zde desítky druhů vodních řas a několik druhů ryb a měkkýšů.
Celá oblast Bohinjského jezera je významnou turistickou a rekreační oblastí. V jezeře se můžete koupat nebo se na něm projet v kanoi či na šlapadle, které je možné si u jezera půjčit. Přepravu také zajišťuje pravidelná lodní doprava sestávající ze dvou lodí, Bohinj a Zlatorog. Oblast je vhodným výchozím bodem pro vysokohorskou turistiku po okolních vrcholech Julských Alp.
Gastronomie Slovinska
Slovinská kuchyně je ovlivněna kuchyněmi sousedních zemí. Mezi místní specialitu patří pršut (sušená šunka, vhodná zvlášť k vínu a sýru), žlikrofi (knedlíčky plněné směsí brambor, nasekaných škvarků, cibule a majoránky), ze sladkých moučníků gibanica (z listového těsta s trojitou vrstvou prokládané mákem, ořechy, jablky a tvarohem), potica (bábovka s různými náplněmi) nebo krofi (koblihy).
Výtečná bílá i červená vína, nejvyhlášenější vinařská oblast Vipava. Ochutnejte viljamovku, alkohol pálený z místních hrušek nebo známý borůvkový likér..
Historie Slovinska
Ve starověku bylo území součástí Římské říše. Slovanské kmeny na území Slovinska patřily již od počátku středověku do svazku římskoněmecké říše a nikdy nevytvořily samostatný stát. Od 13. století se postupně dostávaly oblasti osídlené Slovinci do držení Habsburků (historické země Kraňsko, Gorice, část Korutan, Štýrska, Istrie), pouze východ patřil k Uhrám a pobřeží bylo pod vlivem benátské republiky. V rámci Rakouska-Uherska bylo dnešní Slovinsko součástí Předlitavska. Od roku 1918 se stala naprostá většina území (kromě pobřeží) součástí nově vzniklé Jugoslávie. Za 2. světové války bylo okupované slovinské území rozděleno mezi Německo, Itálii a Maďarsko. Po znovuobnovení Jugoslávie tvořilo Slovinsko jugoslávskou svazovou republiku. Roku 1991 byla vyhlášena nezávislost Slovinska a země vystoupila z Jugoslávie. Na rozdíl od Chorvatska byla jen minimálně zasažena válkou (konflikt trval jen několik týdnů). Slovinsko se v roce 2004 stalo členem Evropské unie i NATO.