Bohinjské jezero je největší jezero ve
Slovinsku, když nepočítáme nestálé Cerknišské jezero. Leží v nadmořské výšce 525 m. Má rozlohu 3,18 km², je 4,35 km dlouhé a 1,25 km široké a pobřeží má délku 10,9 km, přítok se jmenuje Sava Bohinjka. Dosahuje maximální hloubky 45 m. V létě dosahuje teplota vody v jezeře až 27°C, v zimě jezero často zamrzá. Žijí zde desítky druhů vodních řas a několik druhů ryb a měkkýšů. Tolik říkají geografická čísla.
Turisté bývají nadšeni z jeho kouzla, průzračná voda, kolem do kola bílé hory, po jezeře výletní lodě, kolem celého jezera stezka (na 4h), na které narazíte na řadu vzácných rostlin. V blízkosti
jezera Bohinj vede lanovka na
horu Vogel (jedna z nejkrásnějších v
Julských Alpách), ze které je vidět hladina jezera jako zrcadlo modrého nebe,
vodopád Savica (jeden z nejkrásnějších ve
Slovinsku, kouzelná vesnice
Ribčev Laz s kostelíkem sv. Jana Křtitele, nedaleký kostelík Ducha svatého a kaňon a soutěska
Mostnica (jedna z nejhezčích).
Jezero je napájeno říčkou
Savicí se stejnojmenným vodopádem. Celá oblast
Bohinjského jezera je významnou turistickou a rekreační oblastí. V jezeře se můžete koupat nebo se na něm projet v kanoi či na šlapadle, které je možné si u jezera půjčit. Přepravu také zajišťuje pravidelná lodní doprava sestávající ze dvou lodí, Bohinj a Zlatorog. Oblast je vhodným výchozím bodem pro vysokohorskou turistiku po okolních vrcholech
Julských Alp.
Jezero Bled vzniklo z prohlubně ustupujícího Bohinjského ledovce zhruba před 14 000 lety. Je 2,2 km dlouhé, 1,3 km široké a dosahuje hloubky až 30 metrů. Můžete navštívit centrum městečka Bled, které bylo založeno již roku 1004. Dále můžete navštívit hrad, cesta k němu vede kolem jezera a jsou z něho hezké výhledy. Na jezeře můžete podniknout výlet tradiční Gondolou, unese vás na malý ostrůvek uprostřed
jezera Bled spojený s prohlídkou barokního poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie z roku 1698. Na ostrůvku je i kiosek se suvenýry a kavárna k příjemnému posezení.
Historie Slovinska. Ve starověku bylo území součástí Římské říše. Slovanské kmeny na území
Slovinska patřily již od počátku středověku do svazku římskoněmecké říše a nikdy nevytvořily samostatný stát. Od 13. století se postupně dostávaly oblasti osídlené Slovinci do držení
Habsburků (historické země Kraňsko, Gorice, část Korutan, Štýrska, Istrie), pouze východ patřil k Uhrám a pobřeží bylo pod vlivem benátské republiky. V rámci Rakouska-Uherska bylo dnešní
Slovinsko součástí Předlitavska. Od roku 1918 se stala naprostá většina území (kromě pobřeží) součástí nově vzniklé Jugoslávii. Za 2. světové války bylo okupované slovinské území rozděleno mezi Německo, Itálii a Maďarsko. Po znovuobnovení Jugoslávie tvořilo
Slovinsko jugoslávskou svazovou republiku. Roku 1991 byla vyhlášena nezávislost
Slovinska. Na rozdíl od Chorvatska byla jen minimálně zasažena válkou (konflikt trval jen několik týdnů).
Slovinsko se v roce 2004 stalo členem Evropské unie i NATO.
Vybavení: pohodlné oblečení do autobusu a příruční hygienickou tašku. Do hor doporučujeme sportovní obuv pro vysokohorské túry, turistika je středně náročná, možnost výběru tras.