Archeologický park ledového mužeV roce 1991 bylo v Ötztalských
Alpách objeveno v ledu mumifikované tělo muže, který žil v tom kraji ve 4. tisíciletí př.n.l. Okamžitě vzbudil velkou senzaci a další archeologický průzkum přinesl četné objevy svědčící o tom, že místo bylo osídleno už kolem r. 8 000 př.n.l. Ačkoliv samotné tělo, všeobecně zvané familiárně Ötzi, bylo nalezeno již za italskou hranicí, a proto bylo převezeno do Bolzana, na rakouském území v Umhausenu vznikl na základě průzkumů archeologický park s rekonstruovanou prehistorickou osadou. Návštěvníci v něm mohou získat představu o životě a bydlení Ötziho a jeho současníků. V osadě obehnané palisádou se nachází např. obilné políčko, sýpka, včelín, obětiště, keramická pec, chlebová pec, pohřebiště, v jednotlivých chatrčích jsou představovány různé stránky života osadníků, nechybí ani dobytek (ovce, vepři, hovězí dobytek a také kůň Převalského), lze se tu poučit o stavbě chatrčí, lovu, horolezectví, lukostřelbě, drsný život osadníků znázorňuje "škola přežití.
více informací na
http://www.oetzi-dorf.atMuzeum "ledového muže" v Bolzanu - více informací, viz:
http://www.archaeologiemuseum.it/en/tourismZámek AmbrasHabsburský zámek
Ambras vznikl na místě původního středověkého hradu, který vznikl už ve 10. století (název zněl tehdy Amras) a náležel bavorskému rodu hrabat z Andechsu. Před druhou polovinou 12. století byl zničen, poté na jeho místě vznikl nový hrad tyrolských knížat, který byl posléze v 16. století přestavěn na renesanční Horní zámek. Tehdy si ho zvolil za své sídlo arcivévoda Ferdinand Tyrolský, druhorozený syn českého krále Ferdinanda I. a od roku 1564 oficiálně vládce
Tyrolska (předtím zastával úřad místodržitele v Čechách a sídlil v Praze). Je známý především díky svému zprvu tajnému sňatku s měšťankou Filipínou Welserovou. Právě pro ni nechal Ferdinand zřídit druhý, Dolní zámek. V Horním zámku zřídil přepychově zdobený Španělský sál a zanechal po sobě sbírky umění, knih, zbraní a brnění a také kabinet kuriozit. Ke dvoru tyrolského arcivévody přicházeli i mnozí čeští šlechtici.
Po Ferdinandově smrti zdědil zámek jeden z jeho synů z manželství s Filipínou, ten ho však prodal i se vším vybavením a sbírkami císaři Rudolfu II.
Ambras byl nadále majetkem
Habsburků, ale zůstal neosídlený a neudržovaný. Kvůli špatné péči byly poškozeny především mnohé knihy. Časem byla většina cenností odvezena do
Vídně.
Ambras se stal v 19. století ještě načas sídlem dalšího místodržícího, arcivévody Karla Ludvíka (bratra císaře
Františka Josefa). Ve 20. století, poté, co správa zámku přešla na Uměleckohistorické muzeum ve
Vídni, byla posléze část původních Ferdinandových sbírek na
Ambras vrácena a zpřístupněna veřejnosti.
V interiéru zaujme především Císařský sál s malbami dvanácti římských císařů, již uvedený renesanční Španělský sál, vyzdobený portréty řady vládců
Tyrolska až po arcivévodu Ferdinanda (mezi jinými je zde i známá kněžna Markéta Pyskatá), krásné vnitřní nádvoří, jehož sgrafitová výzdoba připomíná to nejhezčí z české renesance, kaple svatého Mikuláše a konečně lázeň Filipíny Welserové, k níž náležela i sauna. Součástí prohlídky jsou potom sály s brněním, rozsáhlou galerií portrétů členů habsburského rodu a různých jejich příbuzných od 14. do 18. století (najdeme tu např. i anglickou královnu Alžbětu Tudorovnu či rumunského knížete Draculu), renesanční sbírkou umění a kuriozit (neboli kunstkomorou) a sbírkou gotického sochařství. Připravuje se také turecký sál.
Křišťálový svět Swarovski Fantastický svět křišťálu
Swarovski v tyrolském městečku
Wattens je druhé nejnavštěvovanější muzeum
Rakouska. Firmu
Swarovski založil český sklář
Daniel Svárovský, který přišel do
Tyrolska z vesnice v okolí Jablonce nad Nisou. Vybral si pro svou továrnu městečko Wattens, protože řeka Inn tu poskytovala mnohem více vodní energie než řeky v severních Čechách. Proslavil se výrobou křišťálového skla, lustrů i šperků a ozdob ze skleněných „briliantů“ – vše se vyváží do celého světa a ozdobami od
Swarovského se honosí významné firmy a slavné osobnosti. Firma vyrábí rovněž optické přístroje.
Křišťálový svět Swarovski je multimediálním muzeem, ve kterém se potkáte s broušeným sklem ve všemožné podobě. Jednotlivé místnosti zde navrhovali a tvořili významní umělci z celého světa (Anfré Heller, Jim Whitting) a budova a park jsou dílem renomovaných architektů. Vstupní hala je pojata jakožto březový lesík s mnoha sloupy z březových kmenů a se stěnami i stropem obloženým březovým dřevem. V pěti Komnatách zázraků se pak lze obdivovat různým uměleckým výtvorům ze skla: místnost
Silent Light – Tiché světlo s křehce krásným třpytivým skleněným stromem, obklopeným čarovnou zimní krajinou (Tord Boontje),
Into Lattice Sun – fantastický iluzivní prostor, dílo korejské umělkyně Lee Bulové,
Studio Job Wunderkammer (dvojice tvůrců Job Smeets a Nynke Tynagelová) s úžasnou hrou barev, tvarů, kompozic i tónů,
Eden s krajinou magického lesa a zrcadlovými stěnami, které vytvářejí dojem nekonečného prostoru (Fredrikson Stallard), a nakonec
Timeless (Bezčasí), kde je zachycen příběh firmy
Swarovski. Areál doplňují drobnější exponáty, různé sošky a umělecká díla z broušeného i hladkého skla (např. od A. Warholla, S. Dalího, J. Miró).
V
zahradě o rozloze 7,5 se nachází často fotografovaná
obří hlava s vodou tryskající z úst nad Zrcadlovým jezerem. Opodál je umístěn fantastický
„křišťálový oblak“, křehká mlhovina vytvořená z 600 000 droboučkých skleněných krystalků, kterou společně vytvořili anglický umělec Andy Cao a francouzský Xavier Perrot. Oblak se nachází přímo nad Zrcadlovým jezerem, aby se v něm odrážela všechna ta třpytivá krása. Dále je tam
skleněná herní budova, kterou projektoval renomovaný norský architekt Snøhetta. Fasádu pokrývá na 160 skleněných plošek, mezi nimiž nenajdeme dvě stejné. Zdobí je drobné motivy, které se užívají k dekoraci výrobků
Swarovského.
K areálu patří také prodejna s nabídkou řady uměleckých i užitkových předmětů, šperků, módních doplňků, ale také kvalitních optických zařízení. Odpočinout a občerstvit se je možné ve skleněné budově restaurace a kavárny, kterou rovněž navrhoval Snøhetta
Lázně Aqua DomeV rakouském
Tyrolsku uprostřed
Alp se nachází městečko Längenfeld s největším alpským lázeňským areálem Aqua Dome. První zmínka o místních lázních pochází už ze 16. století. V sedmdesátých letech 20. století byly dočasně uzavřeny, protože vyschly prameny, v roce 1986 však bylo díky novým průzkumům terénu objeveno termální zřídlo v hloubce 1 860 m. Léčivá voda o teplotě 40 °C, bohatá na síru, pochází z ledovců, vsakuje se do hloubky a odtud je již jako termální voda přiváděna zpět na povrch.
Vnitřní areál zahrnuje 3 bazény s termální vodou.
Venkovní areál tvoří 3 „šálkové bazény“ – jeden se slanou vodou o teplotě 36°C, s podvodní hudbou a úžasnými světelnými efekty, jeden s velkou vířivkou, jeden masážní s velkým gejzírem, kolem se otvírá výhled na třítisícové vrcholy.
Dětem je k dispozici areál Noemova archa s 90 m dlouhým tobogánem a 2 bazény.
Svět saun sestává ze sedmi různě velkých saun a parních lázní – některé z nich pojmou až 70 osob, jiné nabízí intimnější prostředí. Najdeme tu saunu pojatou jako seník, solnou parní lázeň, bylinkovou komoru, čtyři příjemné, nápaditě zařízené odpočinkové místnosti, vířivku s panoramatickým výhledem, ledovcovou jeskyni, sprchy pojaté jako vodopády…