Karnevaly: Svátky radosti, kdy je vše dovoleno...
Svátky karnevalu, u nás známého též jako masopust (či lidově fašank(y), šibřinky, voračky, ostatky...), patří k velkým a oblíbeným slavnostem, které se rozšířily do celého světa. Jako většina slavností našeho kulturního okruhu souvisí volně s křesťanským kalendářem, ale odrážejí se v ní různé pohanské zvyklosti. Projevuje se to zejména v těch oblastech, kde je v masopustních oslavách přítomna už i předzvěst konce vlády zimy.
Masopust předchází čtyřicetidennímu předvelikonočnímu půstu (odtud název maso - pust, pravděpodobně stejný význam má i slovo karneval, odvozený od výrazu pro maso - italsky carne), prosto patří i on k pohyblivým svátkům. Má končit vždy úterý před Popeleční středou, která zahajuje období postu (ve Francii je nazýváno "tučným úterým" - Mardi Gras). A je už asi v povaze lidí, přinejmenším v Evropě, že přikazuje-li jim náboženství, aby v některých dnech zachovávali přísnou střídmost a celkovou zdrženlivost, vynahrazují si to buď předtím nebo potom hodováním a zábavou. Navíc si tak naši předkové zpříjemňovali dlouhé zimní období. Hlavní oslavy se obvykle soustřeďovaly právě na ono poslední úterý nebo dny, které mu předcházely (u nás např. poslední masopustní čtvrtek - Tučný čtvrtek či masopustní neděle). Jako počátek období karnevalu se uvádí už den Tří králů, ale obvykle se jedná až o závěr ledna. Některé významné současné karnevaly se orientují spíš na víkendy, aby si jich mohli lidé víc užít.
Masopusty mohou mít různou podobu, základem jsou ale vždycky dvě podmínky: spousta dobrého jídla a pití a veselá zábava. V minulosti byly skutečně takovým obdobím, "kdy je vše dovoleno," kdy se uvolňují společenská pravidla, kdy se dokonce (alespoň teoreticky) stíraly rozdíly mezi lidmi. Jestliže k masopustním zábavám neodmyslitelně patřily masky, nebylo na první pohled vidět, kdo se skrývá pod nimi. A maskované osoby prováděly s chutí všelijaké šprýmy. Maškary jsou dodnes s karnevaly spojovány, najdeme však i takové karnevaly, které jsou zaměřeny poněkud odlišným způsobem: hlavní oslavy mají podobu korza alegorických vozů či obdobných průvodů, ve kterých jsou neseny obří sochy.
V současnosti si jako město karnevalu získalo světovou proslulost především Rio de Janeiro. Chceme - li však poznat karnevalové oslavy za hranicemi, nemusíme jezdit zdaleka tak daleko. V evropských zemích je velkých masopustních slavnostní celá řada a každá z nich má svou vlastní podobu. V Itálii býval v minulosti nejslavnější karneval v Římě, časem však převzal prvenství benátský karneval. Ten se těší stejné slávě jako v minulých staletích - pestré a skvostné kostýmy a masky fascinují návštěvníky ze všech koutů světa. Tento karneval trvá zhruba tři týdny a končí vždy v souladu s tradicemi v úterý před Popeleční středou.
Méně známo je u nás, že se srovnatelnému zájmu Italů těší také karneval ve Viareggiu, toskánském přístavním městě. Ten probíhá po celý měsíc a vrcholí ve velkých nedělních korzech. Městem prochází průvod alegorických vozů s obřími sochami z papírové hmoty, které místní lidé každoročně vyrábějí a jsou na ně také náležitě hrdí. K oslavám patří i skvělé ohňostroje. Tento karneval má i svého maskota - postavu šaška jménem Burlamacco doprovázeného družkou Ondinou, personifikací moře. Na Sicílii se slaví velkolepý karneval v městě Acireale, kde se zachovává i jedna z dávných tradic - postava krále bláznů. Alpské město Livigno slaví karneval na lyžích a v Dolomitech lze navštívit karneval místního národa Ladinů.
Ve Francii se těší velkému zájmu karneval v Nice na Azurovém pobřeží. Má tradici už od středověku a v současnosti je především přehlídkou tanečních vystoupení a slavností květin - zejména žlutých mimóz, které tu v únoru krásně kvetou. Ve stejnou dobu probíhá i žlutý a oranžový festival citrusů v nedalekém Mentonu s průvodem Zlatých plodů - korzem se spoustou obřích výtvorů z citrusových plodů.
V německy mluvících zemích patří k nejvýznamnějším velkolepý karneval v Kolíně nad Rýnem či karneval ve švýcarském Basileji. Velké oslavy probíhají také v tyrolském městě Imst, ale ty nebývají každoročně.
Maďarský karneval v Moháči zvaný Busójárás patří k nejzajímavějším evropským slavnostem a z toho důvodu byl také zapsán na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Narozdíl od jiných je spojený se selskými obřady vyhánění zimy a vítání jara. Jeho hlavními postavami jsou rázovité postavy v ovčích kožiších a s maskami a rohy zvané busó. Ti údajně kdysi vyháněli Turky a nyní zahánějí zimu, ačkoliv do jara ještě nějaký čas zbývá. Přestože postavy busó připomínají čerty, jsou celkem milí, nemají budit strach, ale naopak povzbuzovat veselou mysl. Tradice má slovanský původ a má své obdoby v sousedním Slovinsku (kurentovanje) a Chorvatsku, ale kupodivu také ve švýcarském kantonu Engadin.
Třebaže obvykle probíhají hlavní masopustní slavnosti v únoru, nanejvýš počátkem března, tu a tam se s nimi můžeme setkat i v jinou dobu. Karnevalům se dosti podobají březnové slavnosti Las Fallas na svátek sv. Josefa ve španělské Valencii. Karibské ostrovní státy Jamajka a St. Thomas oslavují karneval v dubnu, na Madeiře je na jaře karneval květin (vedle klasického zimního karnevalu, který se tam rovněž slaví). V Německu mívá někdy karnevalový ráz svátek čarodějnic, zejména v oblasti Harzu (město čarodějnic Wernigerode). Ostrovy Kuba či Santa Lucia mají karnevaly dokonce až v létě...
S CK GEOPS můžete vyrazit na nejslavnější evropské karnevaly: italský karneval ve Viareggiu, karneval v Benátkách, karneval v Nice a v Mentonu, maďarský karneval Busójárás. A také na karneval čarodějnic v Harzu.
Další informace též na www.geops.cz/zajezdy/evropske-slavnosti/