Malta je ostrovní stát ve Středozemním moři, leží cca 95 km od Sicílie a 290 km východně od Tuniska. Na 316 km² zde žije zhruba 400 000 lidí. Ostrovy jsou oblíbeným turistickým cílem pro své přírodní krásy i vzácné megalitické stavby a památky. Malta je členem EU.
Maltské souostroví má 3 ostrovy: Malta – 246 km², Gozo - 67 km² (Ghawdex), Comino - 3 km² (Kemmuna) a 3 neobydlené ostrůvky. Ostrovy jsou důkazem dřívějšího spojení mezi Afrikou a Evropou, které bylo přerušeno před 11 000 lety.
Geograficky i geologicky náleží Malta k Evropě. Nejvyšší bod ostrovů je asi 250m.n.m.
Malta má silně omezené zásoby sladké vody - podle údajů OSN je na vodu nejchudší zemí na světě. Zásobování obyvatelstva vodou je uskutečňováno dnes celkem čtyřmi stanicemi na úpravu mořské vody, parky a zemědělství užívají dešťovou vodu a částečně vodu ze studní.
Bývalá britská kolonie Malta získala nezávislost 21.9.1964 a 13. prosince 1974 se prohlásila nezávislou republikou, zůstala však i nadále členem Britského společenství národů. Od 1. května 2004 je Malta členem EU. Malta je parlamentní republikou.
Malta se může chlubit dějinami dlouhými téměř 7200 let. Nejstarší památky jsou megalitické chrámy, na ostrově se vystřídali Féničané, Kartágo, Řím, Byzanc, Arabové, Normani, vládci Aragonie a Kastilie. V r.1530 Maltu získal křesťanský vojenský řád johanitů, od té doby nazývaných též maltézští rytíři. V r. 1798 ji obsadil Napoleon, ale již o dva roky později padla do područí Britů, kteří ji postupně industrializovali a nechali jí určitou samostatnost. V 1.i 2. sv.válce se pro ně Malta stala neocenitelnou základnou ve Středozemním moři. V r.1964 byla vyhlášená nezávislost a o deset let později se Malta stala republikou.
Malta je velice bohatá na historické památky. Tři z nich se nacházejí na listině Kulturního dědictví organizace UNESCO: hlavní město Valletta jako celek, megalitické chrámy na Maltě a Gozu, a takzvané Hypogeum Hal Saflieni. Navštěvované je i původně arabské město Mdina a hlavní město Goza Victorie.