Většině Čechů, ale i cizinců název francouzské oblasti
Franche-Comté nic nezříká. A přesto je tento francouzský region
proslulý výbornou a jedinečnou gastronomií, krásnou přírodou, zajímavými historickými památkami, statečností a vřelostí místních obyvatel a i svými slavnými rodáky. Když vám napovím, že součástí tohoto regionu je pohoří Jura a hlavním městem je v současnosti Besançon, některým už začíná svítat… a uvědomí si, že je to ten region, který je na mapě
Francie vklíněný mezi
Burgundsko a
Švýcarsko, oblasti, které na
Franche-Comté měly největší vliv po všech stránkách od náboženství, filozofie až po gastronomii a vínařství.
Ale od začátku: už překlad názvu
Franche-Comté mnohé vysvětluje, do češtiny by se tomuto regionu dalo říkat
„Svobodný, nezávislý, upřímný kraj nebo hrabství“. Místní obyvatelé, dříve převážné horalé, zemědělci a vinaři, to nikdy neměli moc lehké. Velkou část území tvoří zalesněný kopcovitý terén a hlavně pohoří Jura, které je sice nižší než
Alpy, ale v mnohém je připomíná.
Historicky si tento region žil svým životem a někdy měl blíže ke
Švýcarsku než k
Francii. Vždyť i když se tu mluvilo určitou verzí francoužštiny, bylo
Franche-Comté připojené k
Francii až po třicetileté válce, a to nedobrovolně, přestože sousední
Burgundsko bylo součástí Francouzského království už od konce 15.století.
Tohoto regionu si všiml až
Ludvík XIII. a připojil ho k
Francii až
Ludvík XIV. poté, co s armádou po těžkých bojích dobyl bývalé město Dole a zbytek oblasti a za trest přesunul hlavní město regionu do Besançonu. Proč obyvatelé
Franche-Comté nechtěli být součástí Francouzského království? Hlavní důvody byly dva, obyvatelé tohoto regionu si zvykli z doby středověku, kdy byl poměrně nevýznamným regionem Svaté říše římské, na velkou svobodu a na samosprávu jednotlivých měst a o Ludvíkovi XIII. a Ludvíkovi XIV. se i tady vědělo, že usilují o centralizaci moci a budou jim chtít jejich privilegia výrazně omezit.
Dalším důvodem bylo náboženství. Oblast
Franche-Comté už od 16.století byla regionem, kam se rozšířilo ze sousedního
Švýcarska a i
Německa protestanské vyznání a francoužští králové více stranili a prosazovali katolickou víru.
Ale celou oblast nakonec Ludvík XIV. získal a nechal posílit pevnosti v Besançonu a Belfortu svým specialistou na pevnosti Maršálem
Vaubanem. V Besançonu v té obrovské pevnosti nad historickým centrem je i jeho muzeum, které velmi poutavě ukazuje i jeho další pevnosti v rámci celé
Francie. Toto muzeum si můžete prohlédnout i během zájezdu CK GEOPS Kouzelná příroda Jury a památky
Franche-Comté spolu s etnografickým muzeem regionu
Franche-Comté, které je také součástí areálu pevnosti. Pevnost v Belfortu zase jako jedna z málo dokázala odolat i pruskému obležení během Prusko-Francouzské války v roce 1870-71, za což jim Auguste Bartoldi (tvůrce sochy svobody) vytvořil obrovského lva jako symbol statečnosti z místního růžového pískovce.
Zajímavý je i seznam slavných rodáků, kteří se narodili v regionu
Franche-Comté. V Besançonu se narodil spisovatel
Victor Hugo a tvůrci kinematografie
bratři Lumierové. V Dole, bývalém hlavním městě regionu,
Louis Pasteur, a lze tam navštívit i jeho rodný dům. Rodina Louise Pastera vlastnila rozsáhlé vinice kolem města Arbois uprostřed vinného regionu
Franche Comté, kde bylo i jeho časté místo pobytu a kde si zřídil i laboratoř a přispěl i k rozvoji a vylepšení technologie zpracování vína. Ale
Franche-Comté má i na seznamu slavného malíře, který bývá řazen k představitelům realismu, Gustava Courbeta, který se narodil v městečku Ornans, kde je v jeho rodném domě muzeum věnované jeho životu a tvorbě a občas se tam konají i příležitostné výstavy. V městečku Ornans na řece Loue je i vyznačeno několik míst, kde měl postaven malířský stojan.
Příroda regionu Franche-Comté je krásná, zdravá, divoká a víceméně nedotčená. Hluboké lesy často pokrývající i vysoké kopce a vrcholy, divoké řeky, které tu zajímavě vyvěrají a prýští jako např. řeka Loue v podobě jakéhosi vodopádu přímo ze skalního masívu, jako by nějaký obr jen neobratně uhodil do skály rukou. Na spoustě míst tu uvidíte vodopády, ty nejznámější jsou Cascades du Herisson s nejslavnějšími vysokými vodopády poeticky pojmenovanými Vějíř a Velký skok, ale je jich tam více a kolem nich vedou výborné značené turistické stezky.
Lesy ve Franche-Comté jsou plné divoké zvěře a lesních hub jako hřibů a lišek, ale i unikátních smržů, které jsou součástí místních pokrmů, nejznámější je kuře na místním žlutém víně se smrži. Řeky a jezera jsou plná ryb, hlavně pstruhů, ale i jiných, které pak najdete na jídelních lístcích místních restaurací. Oblast je i rájem pro milovníky pěší i cykloturistiky a i pro vodáky. Po horských loukách se tu potulují spokojené horské krávy a vznikají tu výborné horské sýry, např. Comté, Morbier nebo Mont d´Or, které jsou mnohem slavnější než název regionu
Franche-Comté. Navštívit se tu dají i malé sýrárny.
Daří se tu i velkým tmavým višním griotte, které se tu tradičně prodávají v podobě výborných marmelád s velkými kousky, ale jsou také součástí různých koláčů a dezertů. Ale asi nejoblíbenější jsou v podobě likéru a kompotu „pro dospěláky“. Ano, zde vymysleli griotku, ve které se pak marinují celé místní výborné višně. Slavné jsou i místní uzeniny a udírny, překvapivě v okolních regionech ojedinělé. Nejznámější jsou uzené klobásy Montbeliard a Mourteau a uzené vepřové maso.
Vína z regionu Franche-Comté jsou kapitola sama pro sebe. Pěstované odrůdy i jejich klasifikace nezapřou vlivy sousedního
Burgundska, ale i
Švýcarska a
Německa. Převládají tu jednoodrůdová vína podobná těm burgundským jako pinot noir (rulandské modré), chardonnay nebo gamay, ale označení na etiketách vychází z klasifikace německé, samozřejmě v překladu do francoužštiny. Takže tu najdete výrazy jako např. vendange tardive (pozdní sběr), selection de grain noble (bobulový výběr) nebo vin de paille (slámové víno).
Ale pěstují se tu i
unikátní odrůdy, které jinde na světě nenajdete, jako červené trouseau, poulsard (i pro výrobu růžového pupillin rosé) nebo bílý savagnin, který aromatem připomíná suché
sherry i v mladé podobě, ale suché
sherry i předčí poté, co zraje v dubových sudech 6 let a 3 měsíce, pak už označný jako „žluté víno“ (vins jaunes ). Toto „žluté víno“ se lahvuje do zvláštních širokých lahví nám připomínající lahev na mělnickou Ludmilu. Ale najdete tu ve zvláštních malých lahvičkách i slámová vína „vin de paille“. Vznikají tu i fortifikovaná (dolihovaná) vína Marcvins, které se tvoří spojením vinné pálenky Marc s místním vínem. Oblíbené jsou tu i ovocné pálenky eau de vie, doslova živá voda.
Nesmím zapomenout na
solné doly, tzv. saliny, které ve středověku, kdy se konzervovalo hlavně solí, byly zdrojem obrovských příjmů. Několik salin, které se dochovaly, jsou dnes na seznamu UNESCO. K nejzajímavějším patří ta v městečku Salins-les-Bains, kde je možné si prohlédnout unikátní prostory na zpracování soli a vykoupat se v solných lázních. Ložiska soli se zde nacházejí příliš hluboko pro klasické dolování, tak místní obyvatelé vymysleli unikátní dřevěný mechanismus poháněný vodou z řeky, který čerpá rozpuštěnou sůl v podobě solného pramene z velké hloubky a v obrovských pánvích se pak voda odpařovala a prosušovala. Tento důmyslný mechanismus zde stále funguje, i když dnes se čerpá solný roztok hlavně pro potřeby místních lázní.
Pokud vás tento neprávem opomíjený francouzský region také zaujal, stačí se jen zúčastnit tradičního zájezdu CK GEOPS. Více na www.francie.geops.cz/franche-comte.
Autor článku Ing. Alena Frčková, průvodce CK GEOPS