Nejzajímavější památky VratislaviRynek Starého MěstaDruhé největší náměstí v
Polsku, obklopené pěknými historickými budovami s fasádami od renesančních po secesní. Nachází se tu radnice s elegantními gotickými štíty. Nachází se v ní historické muzeum. Další dominantu tvoří věž kostela svaté Alžběty, který se nachází v přiléhající uličce. Chrám má převážně gotický ráz a zachovala se v něm spousta starých kamenných náhrobků a desek. Přiléhají k němu dva malebné domky akolytů - jeden z 16. a druhý z 18. století, zvané lidově Jeníček a Mařenka. Mezi domy na Rynku zaujme renesanční dům U gryfů, dům U sedmi kurfiřtů s freskami ze 17. století, dům U zlatého slunce upravený barokně rakouským architektem Hildebrandtem, ale také secesní obchodní dům Fénix.
Klášter bernardinů s muzeem architekturyGotický klášterní komplex z let 1463-1502 s kostelem svatého Bernardina ze Sieny )gotická budova s barokním štítem) a křížovou chodbou. Sídlí tu muzeum architektury, jediné v
Polsku.
Tumský ostrovOstrów Tumski představuje původní jádro
Vratislavi. V současnosti už není ostrovem, protože jedno rameno Odry bylo v 19. století zcela zaneseno. V roce 1000, když bylo zřízeno vratislavské biskupství, tu vznikl první kostel a také knížecí sídlo. Duchovním střediskem zůstal ostrov i poté, co se hlavní osídlení přesunulo na levý břeh Odry (konec 13. století). Nachází se tu proto hned několik kostelů: katedrála sv. Jana Křtitele (směsice slohů, převážně gotická s barokní kaplí sv. Alžběty vybudovanou a vyzdobenou italskými umělci a Kurfiřtskou vybudovanou podle plánů J.B.Fischera z Erlachu), románský kostel sv. Jiljí, který je vůbec nejstarší dochovaný ve městě, vznosný dvoupatrový gotický kostel sv. Kříže, kostel sv. Martina vystavěný na místě prvního kostelíku z 11. století. Také tu stojí Arcibiskupský palác s klasicistní fasádou a u katedrály se nachází Arcidiecézní muzeum s cennou sbírkou sakrálního umění a s krásnou goticko-renesanční kapitulní síní. Kolem zaneseného ramene Odry vznikla v 19. století pozoruhodná botanická zahrada.
K Tumskému ostrovu přiléhá
Pískový ostrov, na nějž se dá přejít přes most. Zde vznikl v 12. století klášter kanovníků a k němu náleží velký gotický chrám Nejsvětější Panny Marie Na písku. v něm jsou vystaveny gotické oltáře ze zničených slezských kostelů.
Raclawické panorámaRozsáhlý obraz, dlouhý 120 m a vysoký 15 m, je dílem J. Styka a W. Kossaka. byl do
Vratislavi přenesen z ukrajinského Lvova. Zachycuje bitvu u Raclawic roku 1794, v níž polští vlastenci vedení legendárním Tadeuszem Kosciuszkem zvítězili nad Rusy (boj měl zabránit finálnímu rozdělení
Polska, nakonec však byli povstalci poraženi) a vznikl ke 100. výročí této bitvy v roce 1894. Je vystaven v moderní dřevěné budově ("rotundě") v ulici J. E. Purkyněho
Národní hala (Hala století)Vratislavská moderní památka, která je zapsaná na seznamu UNESCO. Kruhová budova se sloupovým průčelím byla vystavěna v letech 1911-13 podle plánů Maxe Berga a ve své době představoval skutečně progresivní stavbu, Hlavní budovu zastřešuje železobetonová prosklená kupole. Okna účinně osvětlují interiér, v případě potřeby bývají odkrývána či zacloněna. Hala vznikla původně pro výstavu ke 100. výročí Napoleonovy porážky u Lipska, později sloužila jako divadlo a koncertní sál, nyní převážně pro pořádání veletrhů a sportovních akcí. Přilehlý výstavní areál s pavilóny byl upraven na park. V roce 1948 byla ke vchodu umístěna ocelová jehla vysoká 96 m, dílo Stanislawa Hempela.
Advent a Vánoce v PolskuPolské adventní a vánoční tradice vycházejí, podobně jako v celé Evropě, z křesťanství. V kostelích vládne fialová jako barva pokání a přípravy na jeden z nejdůležitějších katolických svátků. Mezi symboly tohoto období dále patří
adventní věnec a adventní kalendář. Na vánočních trzích v
Polsku jsou ke koupi tradiční řemeslné výrobky z kůže, jantaru a další drobné dárky, k jídlu a pití pak nesmí chybět svařák (grzaniec), żurek (polévka z kvásku), zelňačka, grilované oštěpky a klobásky a pierogi (plněné vařené taštičky).
Na Štědrý večer polské děti vyhlížejí první hvězdičku, aby mohla začít tradiční večeře, která se skládá z 12 různých postních jídel, mezi nimiž nechybí pokrmy z hub, ryb a sladkosti s mákem.
Autorka článku: Jarmila Horáková, průvodkyně na zájezdech do
Polska