Cáchy a výročí Karla Velikého (A126-14)

Poznámky

Cáchy – výstava k 1 200. výročí úmrtí Karla Velikého
V roce své smrti, 814, byl Karel Veliký králem Franků a Langobardů a císařem (západní) římské říše. Ovládal rozsáhlá území od Pyrenejí po střední tok Labe (slovanské obyvatelstvo české kotliny už do říše nepatřilo, bylo jí však povinno odvádět každoroční poplatek) a od střední Itálie po Severní moře. Od roku 794 sídlil skoro nepřetržitě v Cáchách. Oblíbil si zdejší termální prameny a zřídil si zde své „Aquispalatium“, mohutný komplex budov. Zde se shromáždil početný dvůr, stýkali se tu lidé různých kultur a národností, působili tu hlavní vzdělanci své doby – osobnosti tzv. karolínské renesance, přicházeli sem vyslanci z Byzantské říše i arabského světa. Rozsáhlá a nesourodá říše však nepřežila dlouho svého sjednotitele – vnuci Karla Velikého si rozdělili území, která se stala základem pozdější Francie a Německa, vlastním směrem se vydala území v severní a střední Itálii a oblasti Beneluxu. Ztroskotal tak plán na obnovu západní části římské říše, sjednocené po stránce politické, náboženské a kulturní.
Přestože Cáchy ztratily natrvalo svůj status sídelního města, zůstaly významným místem především díky hrobce Karla Velikého. Císař byl pohřben v mariánském kostele, který nechal zřídit a skvostně vyzdobit – nynější katedrále. Karel Veliký byl v roce 1165 svatořečen a stal se ideálem panovníka, vzorem pro císaře Svaté říše římské a v katedrále v Cáchách bývali po staletí korunováni nově zvolení vládcové. Také císař Karel IV. velmi ctil karolínskou památku a svému slavnému předchůdci nechal v Praze vystavět chrám na Karlově.
Rozsáhlá výstava v Cáchách k 1 200. výročí úmrtí Karla Velikého má tři samostatné okruhy. Hlavní z nich, zvaný Místa moci, se nahází v Korunovačním sále cášské radnice. Je zaměřena na dvorský život a představuje císaře Karla coby panovníka a vojenského velitele, jak putuje se svým dvorem od jednoho paláce ve své říši k druhému a posléze zakládá a upevňuje centrum své moci v Cáchách. Výstava interpretuje význam a rozsah královské moci v té době a zároveň i karolínský mýtus spjatý s Cáchami. Další okruh, Umění doby Karla Velikého, se nachází ve výstavních prostorách Centre Charlemagne na Katschhofu. Setkáme se tu s překrásnými rukopisy a uměleckými díly ze slonoviny a zlata z cášských dílen. Konečně okruh Ztracené poklady v pokladnici katedrály se zaměřuje na sakrální umění a jeho hlavním klenotem je takzvaný Persefonin sarkofág, pravděpodobně schránka, ve které byly původně uloženy ostatky Karla Velikého. Velká část exponátů pochází už z karolínské doby, nejdeme tu však i výtvory z otonské éry i vrcholného a pozdního středověku, které doplňují obraz udržovaného karolínského mýtu.