Původ a počátky
Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanů. Připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, nicméně navazují i na starší tradice. Jejich počátky s největší pravděpodobností vycházejí z dávných pohanských oslav příchodu jara a plodnosti země. Zde mají nepochybně původ velikonoční vajíčka, ale také třeba pomlázky.
Židovský svátek pesach připomíná vysvobození Izraelitů z egyptského zajetí. Zde se objevuje další velikonoční symbol - beránek. Na ochranu před Božími ranami obětovala každá izraelská rodina berana a jeho krví potřela dveře. Odtud i název svátku – hebrejské slovo pesach znamená ochranu.
Dle tradice byl Ježíš Kristus ukřižován kolem roku 30 právě v době svátku Pesach.
Pro křesťany představují Velikonoce vyvrcholení liturgického církevního roku. Jedná se o tzv. pohyblivý svátek, tedy svátek, který nemá pevně stanovené datum, protože je vázaný na lunární cyklus. V rané církvi se slavily zprvu v den svátku pesach. Ještě dnes se považuje křesťanská slavnost velikonoční noci také za vzpomínku na starou smlouvu. Od židovského kalendáře se oddělily poté, co bylo na nikájském koncilu (325) po delším sporu usneseno, že svátky připadnou na neděli po prvním jarním úplňku (po 21. březnu). Datace Velikonoc byla v raném středověku hlavní motivací k vytvoření přesnějšího kalendáře. Od Velikonoc se rovněž odvíjely termíny dalších svátků liturgického roku (slavnost Božího těla, svatodušní svátky, svátek Nanebevstoupení Krista).
Tradice a rituály
Vlastním velikonočním svátkům předchází čtyřicetidenní doba postu. Začíná na Popeleční středu, která ukončuje masopust. Lidé se mají po celou dobu zachovávat střídmost v jídle, vyhýbat se především masným pokrmům, vejcím, alkoholu, celkově mají žít uměřeně. Obzvlášť přísní na sebe jsou lidé, jimž bylo uloženo pokání nebo ho na sebe berou dobrovolně, aby jim byly odpuštěny dřívější hříchy.
Každá ze šesti nedělí postního období má nějaké jméno, které souvisí s rituály provázejícími příchod jara: Pučálka, Pražná, Kýchavá, Družná, Smrtná a poslední Květná (v jiných zemích zvaná Palmová).
Své jméno má pak každý den o velikonočním - pašijovém (svatém) týdnu. Zatímco na Modré pondělí bylo v minulosti zvykem neuklízet, o Žlutém úterý se muselo výhradně uklízet. Škaredá středa je dnem, kdy Jidáš zradil Ježíše. Tehdy pálili kněží snítky kočiček, které byly posvěceny předcházejícího roku na Květnou neděli. Lidé by se ten den neměli mračit, aby jim to nezůstalo po zbytek roku.
Zelený čtvrtek je spojován s Kristovou poslední večeří. Ten den nezněly zvony, neboť ty podle tradice odletěly do Říma. Místo toho obcházely vesnice koledující děti. Na Zelený čtvrtek by se měly jíst pouze zelené pokrmy.
Na Velký pátek se připomíná den ukřižování Krista, proto je nařízen nejpřísnější půst, svět tone v zármutku. V lidových tradicích je to ovšem také magický den, kdy se otevírají sluje s ukrytými poklady. Bílá sobota se nese v duchu příprav na slavnost Vzkříšení, která začíná velikonoční vigilií večer, resp. v noci. Světí se křestní voda a věřící obnovují křestní slib; v mnoha církevních obcích se mají právě v tuto dobu křtít dospělí lidé.
V neděli (Hod Boží velikonoční) pokračuje a vrcholí slavnost Zmrtvýchvstání Páně druhou slavnou mší. Tím končí dlouhý půst a nastává hodování. Tradičními velikonočními pokrmy jsou jidáše, mazance a velikonoční beránci.
Přestože nejvýznamnějšími dny jsou Velký pátek a neděle Vzkříšení, v českých zemích je nyní nejznámější pondělí po Božím hodu velikonočním, zvané Červené pondělí. Tehdy muži šlehají ženy pomocí pomlázky (zvané též dynovačka, binovačka, hodovačka, karabáč, koleda, mrskačka, šlehačka, šmerkust, tatar aj.). Ty je mohou na oplátku polévat vodou (k tomuto účelu dříve v některých oblastech sloužil následující den, takzvané odplatné úterý, kdy děvčata oplácela pomlázkou hochům). Ačkoliv v současnosti získává tento zvyk čím dál horší pověst, v minulosti to byla mnohem spíše veselá záležitost, kterou dívky nevnímaly jako ponižování. Pomlázka je poprvé doložena ve 14. století a název vznikl patrně ze slova pomlazovat. Švihání proutky totiž mělo mít "omlazující", tedy osvěžující účinky, dívky měly být po celý následný rok svěží a zdravé. Dívky obvykle hochy obdarovávají zdobenými vajíčky, která symbolizují plodnost a život.
Velikonoční pondělí už nemá význam v liturgii, je pouze prodloužením svátků - den, kdy už se mohou lidé hodovat, veselit a tím oslavovat připomínku radostné události předchozího dne.
Velikonoce v cizině
Ve většině zemí západní Evropy a v USA se praktikuje schovávání sladkostí a drobností na zahradě, kde je děti hledají. Sladkosti naděluje velikonoční zajíček, který se ujal jako kýčovitý symbol velikonoc v nabídkách obchodních domů a na pohlednicích. V katolických zemích, např. Rakousku, Německu (Bavorsko), Polsku je dodnes běžné nosit do kostela různé potraviny a nechat si je posvětit. Na mnoha místech na venkově se s oblibou hrají pašijové hry. Někde se v předvečer velikonoční neděle zapalují ohně. V Polsku je stejně jako u nás tradicí velikonoční pomlázka, velmi často doplňovaná i o polévání vodou. Ve Finsku chodí koledovat děti převlečené za čarodějnice, v Norsku se o svátcích vžila tématika vražd, takže televize vysílají detektivky a v novinách vycházejí články, v nichž čtenáři hledají pachatele. Velikonoční volno je pro Seveřany také poslední větší příležitostí k lyžařským pobytům. Ve Španělsku se slaví celý velikonoční týden - Svatý týden (Semana Santa) pestrými a okázalými procesími. Zde i na některých místech v jižní Itálii či na středomořských ostrovech lze vidět v průvodech bílé či černé zahalené postavy s vysokými čepicemi a se škraboškami přes obličej - kajícníky anebo členy náboženských bratrstev.
V některých zemích, jako jsou například Filipíny, jsou Velikonoce spjaté s krvavými průvody, k nimž patří i živí lidé přivázaní či přibití na krátkou dobu na kříže. Ve státech Střední a Jižní Ameriky se konají rozsáhlá procesí za mohutné účasti věřících.
Pravoslavná církev se drží starého juliánského kalendáře, proto se v zemích, kde převažuje pravoslavné vyznání – především Rusko, Řecko, Srbsko aj. - slaví Velikonoce o něco později.
Četné velikonoční zájezdy CK GEOPS naleznete na této stránce.