Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je jeden z nejnavštěvovanějších v Čechách. Nachází se v lázeňském parku nad řekou Rožnovská Bečva. Jeho historie sahá až do období před I. světovou válkou a je spjatá se jmény bratří Jaroňků.
Vznikl jako ohlas na velké národopisné výstavy konané na sklonku 19. století v Praze a na budování prvních skanzenů ve skandinávských zemích je roku 1913. Válečné události bohužel výstavbu odsunují do pozadí a vhodná doba pro obnovení myšlenky muzea nastává až roku 1925 v souvislosti s konáním prvního valašského folklórního festivalu, ten se již konal v areálu dnešního skanzenu.
Dnes je Valašské muzeum v přírodě tvořeno třemi areály: městské stavby, technické stavby a lidové stavitelství z oblasti moravského Valašska, Těšínského Slezska a moravských Kopanic. Vedle Dřevěného městečka, Valašské dědiny a Mlýnské doliny je ve správě Valašského muzea v přírodě rovněž areál Pusteven ležící v blízkosti hory Radhošť.
Dřevěné městečko - areál městských staveb je nejstarší prohlídkový okruh skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Veřejnosti jsou přístupné domy Beskyd s roubenou konstrukcí a sedlovými střechami s charakteristickým podlomením a šindelovou krytinou. Naleznete zde: radnici, měšťanský dům tzv. Billův a Vaškova hospoda. V roce 1933 přibyla kopie fojtství z Velkých Karlovic a za druhé světové války dřevěný kostel z Větřkovic u Příbora a později hostinec "Na posledním groši" znovu vystavěný podle Žingorova domu z rožnovského náměstí. Prostředí dotváří muka, kaplička, úly a provozní stavby.
Valašská dědina – areál lidové architektury je největším areálem a zároveň i nejdelším prohlídkovým okruhem. Projekt vznikl v polovině 20. století. Ve Valašské dědině nalezneme obytné stavby různých sociálních vrstev: fojtství, chalupy nádeníka i bezemka, salašnické stavby, jako je koliba a pajta. Nechybí ani stavby technické jako větrný mlýn a vahadlová studna. V prostoru Valašské dědiny zastoupeno živé hospodářství s chovem zvířat, stádem ovcí a prováděny tradiční práce na políčkách a zahrádkách uchovávajících staré odrůdy stromů i okrasných květin.
Mlýnská dolina – je nejmladším areálem skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, představující veřejnosti technické stavby na vodní pohon s výjimkou objektu lisovny pocházející z Brumova a vozovny z Ostravice.: mlýny, pily, valchy a hamry. Funkční technické stavby zastupující jednotlivá zanikající řemesla.
Vedle prezentace převážně zánikem ohroženého stavebního fondu je základním posláním skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm rovněž ukázka tradičního způsobu hospodaření. Vedle zemědělství a pěstovaní plodin (staré odrůdy ovocných stromů) je zastoupena především v oblasti Beskyd charakteristická salašnická produkce (chov ovcí pro mléko a vlnu, výroba sýrů) a chov domácích hospodářských zvířat (kozy atd.).
Ve správě Valašského muzea v přírodě jsou rovněž stavby nacházející se v areálu beskydského turistického střediska Pustevny: Libušín, Maměnka, Pustevenka a Valašská zvonice, které byly realizovány v závěru 19. století podle návrhu slovenského architekta Dušana Jurkoviče čerpajícího vzory ze slovenské i valašské lidové architektury. Obdobně jako u ostatních skanzenů je nedílnou součástí provozu rovněž ukázka tradičních lidových řemesel a umění, stejně jako lidového folklóru a zvykosloví.
Mezi nejznámější akce rožnovského skanzenu náleží Rožnovské slavnosti, Valašský jarmark, Velikonoce a Vánoce na Valašsku a řada dalších.
(volně čerpáno z textu Martina Čerňanského).