V
Maďarsku se vám nikde nepodaří vystoupit výše, protože Mátra je pohoří s nejvýše položenými horskými vesnicemi a s nejvyššími maďarskými horami:
Kékes (1014 m) a
Galyatető (964 m). Z rozhledny na vrcholu televizní vysílací věže postavené na hoře Kékestető je za jasného počasí vidět nejen celé Severní středohoří, ale i obrysy Tater. V ústřední části této horské oblasti najdeme řadu hojně navštěvovaných středisek letní i zimní rekreace a hotelů. V obci Mátraháza se například už ve 30. letech minulého století začaly stavět horské chaty. V jižní části pohoří Mátra očekávají návštěvníky peřejnaté potoky, zatímco na severu narazíme na jedno z největších maďarských “
kamenných moří”, kterému se říká
Tatarské pole (Tatármező).
Tím však řada superlativů není zdaleka u konce. Rovněž v této oblasti lze najít
nejnavštěvovanější poutní místo v Maďarsku, mátraverebélyskou
Svatou studánku (Szentkút), kde se pořádají poutě vždy 15. srpna a 8. září. Mariánské poutě do těchto míst se konají už od 13. století a dodnes sem přicházejí desetitisíce poutníků, kteří se modlí k panně Marii za vyléčení svých neduhů. K zázračné studánce se pojí legenda, podle které uherský král Ladislav I. (Svatý) byl při protikumánském tažení obklíčen nepřítelem v nedaleké úzké soutěsce. Jeho znavení a žízniví vojáci už už klesali na duchu, a aby našli vodu, chtěli po pohanském zvyku přinést bohům oběť. Král, který byl zapřísáhlým křesťanem, ve svatém a spravedlivém hněvu vrazil své kopí do skály, z níž od té doby prýští pramen. Na prameny a jiné přírodní krásy je tento kraj vůbec bohatý. Stejně jako na horniny a krystalické minerály, a tak není divu, že je oblíbeným “lovištěm” sběratelů nerostů. Rádi jej navštěvují i příznivci pěší turistiky. Jednou z mnoha zdejších turistických tras je trasa každoročně pořádaného výkonnostního pochodu přes Mátrabérc, která je dlouhá 56 km a vede výlučně po horských hřbetech. Vychází se z obce
Sirok. Poblíž této vsi zdatný pěší turista jistě rád navštíví nejkrásněji položenou zříceninu středověkého hradu v
Maďarsku. Posádka této tvrze svého času sloužila vlastně jako předsunutá hlídka pro mnohem známější hrad v
Egeru, proslavený za bojů s Turky. Čítala asi 40-50 mužů, kteří v první řadě plnili úlohu kurýrů.
Nedaleko obce Sirok nás čeká další překvapení:
jediné suché léčebné lázně na území
Maďarska, mofeta (výron plynu) v
Mátraderecske. Před deseti lety, když tu v plynné podobě vyrazil na zemský povrch kysličník uhličitý, který je bez barvy a bez zápachu, ale není radno jej vdechovat, způsobilo to v nejbližším okolí nemalý poprask. Plyn byl však “zahnán” do bazénu s dřevěnou mříží, a protože je těžší než vzduch, sahá člověku, který do nádrže vstoupí, jen po pás. Kožními póry vniká do organismu, kde vyvíjí blahodárné účinky. Je vhodný k doplňkové terapii v případě kardiovaskulárních potíží a nemocí pohybového ústrojí. A ještě jeden superlativ! Podhůří Mátry je nejrozsáhlejší maďarskou historickou
vinařskou oblastí. Vinařilo se tu už ve 13. století. Dnes jsou vyhledávána zejména zdejší aromatická bílá vína.
Gyöngyös: Valná většina návštěvníků přijíždí do Mátry z města Gyöngyös, odkud se lze staromódní úzkokolejnou železnicí dostat jednak do Lajosházy, jednak do vysokohorského rekreačního střediska zvaného Mátrafüred. Kdysi se touto železnicí svážela většina dřeva z okolních lesů. Dnes už ale slouží vlaky staré bezmála sto let pouze přepravě turistů. Město Gyöngyös nabízí i mnoho dalších pozoruhodností, mimo jiné například mimořádně zajímavé přírodovědné exponáty v místním muzeu (Mátra Múzeum), zřízeném v někdejším zámku Orczyů, nebo františkánský klášter, jehož dnešní podoba pochází z 18. století. Zde také najdeme jedinou klášterní knihovnu v
Maďarsku, která je od dob svého založení, tedy už od středověku, nepřetržitě v provozu.
Hatvan: Přesně šedesát kilometrů od maďarské metropole leží město s příznačnou číslovkou v názvu (hatvan = šedesát), u kterého se úpatí Mátry “setkává” s Velkou nížinou. Nejznámější místní pamětihodností je zámek rodu Grassalkovichů z 18. století, jehož hostem byl kdysi i Thomas Mann.
Parád/Parádfürdő: Tato obec se svým lázeňským komplexem a celým nejbližšm okolím patří k nejoblíbenějším turistickým cílům. Zdejší minerální pramen s obsahem ledkové soli – na jehož bázi tu došlo k založení výrobny ledku a léčebných lázní – byl objeven v roce 1763. V panských maštalích z 80. let 19. století dnes očekává návštěvníky muzeum kočárů, zatímco v nemocniční budově v Parádfürdő najdeme druhou nejvýznamnější sbírku minerálních vod v Evropě. Sousední Parádsasvár zase proslavila sklárna stará více než 200 let, jakož i zámek rodu Károlyiů, ve kterém je dnes hotel a do něhož mají návštěvníci přístup pouze se vstupenkou. Minerální vody pocházející z nejbližšího okolí si získaly dobré jméno už v uplynulých stoletích; například Csevický pramen – kyselka s obsahem sirovodíku a kysličníku uhličitého – se už dvě stě let pije jako prostředek na zmírnění žaludečních potíží.
Pásztó: Mezi pohořími Cserhát a Mátra, na břehu řeky zvané Zagyva, vyrostlo město (původně městys) Pásztó – kde vedle jiných památek uvidíme jediný zachovaný středověký měšťanský dům, jenž byl typický pro tuto poloměstskou formu osídlení, častou na maďarském venkově. Nazývá se Magistrův dům (Oskolamester háza) a už v roce 1428 je zmiňován v písemných dokumentech. Dům se stavěl, jak to bylo v oblasti pohoří Mátra rozšířeným zvykem, z valounů nasbíraných v potoce.