Národní park Balatonská vrchovina

Tiháňský poloostrov byl původně ostrovem v jezeře, teprve později jej sedimentace spojila s pobřežím. Dnes je to zhruba 6x3 km velký poloostrov s okrajovými pahorky kolem dvou kotlin s jezery – Külső-tó a Belső-tó. Povrch zdobí čedičové skály a gejzírové kužele (např. Aranyház) s vrstvami gejzíritu (to je křemičitý opál vysrážený z termálních pramenů). Obojí pozůstatky někdejší sopečné činnost. Bohatý je zde svět hmyzu se zajímavými blanokřídlými.

Pécselská pánev leží severně od Tihány a tvoří jí zkrasovělé vápence ve formě plošin a tabulových hor. Škrapová pole jsou většinou ukryta v hustých křovinatých porostech nebo v dubových lesích. U Mecshely jsou zachovány zbytky dřívější sopečné činnosti – čedičové skály. Z rostlin zde roste například krásná orchidej rudohlávek jehlancovitý (u nás ji můžete vidět v Českém krasu), třemdava či lužanka žlutá. Z památek stojí za návštěvu zbytky románských kostelů v Alsódörgicse či Felsődörgicse.

Káliská pánev leží u obce Kapolcs a je zajímavá hlavně z hlediska geologie. Najdeme zde červené pískovce a slepence s krásným kamenným mořem s obrovskými balvany u Szentbékkálly (většina kamenných moří této oblasti byla rozvezena a použita jako stavební kámen), vápencové a dolomitové plošiny a hřbety nebo čedičové skály se sloupcovitým rozpadem podobným tomu jako u nás Panská skála u Kamenického Šenova. Lákavá jsou zdejší jezera, největší Kornyi-tó má plochu 15 ha a obklopují je rašeliniště s vzácnou květenou (prvosenka pomoučená).

 Badacsony, také nazývaná jako Tapolcská pánev, leží u města Tapolca. Je tvořena vulkanickými čedičovými vrchy s hojným sloupcovitým rozpadem (tzv. kamenné varhany). Území částečně pokrývají jasano-bukové lesy se zajímavými rostlinami. Kapradina, podmrvka hadcová, skalník matranský, hvozdík Lumnitzerův a mnohé další. Na svazích jsou i četné vinice a víno z této oblasti stojí za ochutnání.

Keszthelyské vrchy mezi Balatonem a městem Zalaszentgrót pokrývají většinou lesy a podloží je dolomitové, s krasovým reliéfem (závrty, škrapy). Světliny pokrývá stepní vegetace. U Büdöskútpuszty je zajímavé arboretum.

Malý Balaton (Kis-Balaton) býval jihozápadní zátokou Balatonu, ale usazeniny řeky Zaly jej izolovaly a začal postupně vysychat. Teprve vybudování umělého jezera zachránilo zanikající mokřady. Dnes je to významná ornitologická lokalita, kde můžete vidět 250 druhů, převážně vodních ptáků.

Balaton čili Blatenské jezero (název je od blato = bažina a dostal je od slovanských kmenů, které zde žili před příchodem Maďarů) má pobřeží dlouhé asi 200 km a plochu téměř 600 km2. Vznikl v mělké tektonické depresi. Hloubka dosahuje 11 metrů, většinou se však pohybuje kolem 2 až 3 metrů. Je to největší jezero ve střední Evropě.

V národním parku je možno projít 5 naučných stezek a navštívit i zajímavé památky, např. gotický hrad Sümeg, skanzen lidové architektury u Tihány nebo zámek v Keszthely, nazývaný také „maďarské Versailles“.

Související zájezdy

Související destinace

Musíte potvrdit souhlas se zpracováním informací.

Upozornění

Pro pokračovní je třeba souhlasit se zpracováním osobních údajů

Zkontrolujte formát e-mailu

Upozornění

Zkontrolujte formát E-mailu