Město Eger

Jedno z nejhezčích barokních měst země je už tisíc let tradičním biskupským sídlem, dnes tu už ovšem sídlí arcibiskupství. Obyvatelé Egeru jsou hrdi na slavnou minulost svého města a na celé souvislé skupiny historicky cenných a památkově chráněných budov. Leží v malebném údolí na rozhraní pohoří Mátra a vrchoviny Bükk ve vzdálenosti 120 km od Budapešti.
Eger poté, co na zdejším hradě hradní kapitán (purkrabí) István Dobó s hrstkou svých bojovníků v roce 1522 více než měsíc odolával dvacetinásobné turecké přesile, dostal přídomek Město lásky k vlasti. O hrdinství uherských obránců hradu hovoří známý historický román Gézy Gárdonyiho (1863-1922) Egerské hvězdy.
Eger je rovněž lázeňským střediskem, městem studentů a vína. Okolní vinařský kraj nabízí vynikající druhy bílého i červeného moku, které se hostům nalévají ve staletých sklípcích.

Druhým největším kostelem v Maďarsku je klasicistická katedrála (Esterázy tér 1.), v níž jsou také největší maďarské varhany. Hned naproti kostelu v pozdě barokním lyceu, dnes Vysoké škole pedagogické, nalezneme župní církevní knihovnu se 130 tisíci svazky, jednu z nejhezčích knihoven v zemi vyzdobenou nádhernými stropními freskami. V této knihovně je uchovávána první kniha tištěná v Uhrách – z r. 1473 – a jediný Mozartův dopis z území Maďarska. Ve věži fungovala v 18. století hvězdárna Spekula a později tu bylo instalováno první astronomické muzeum v Maďarské republice. Nejzajímavějším exponátem astronomické pozorovatelny vybavené v roce 1776 na tehdejší dobu „špičkovou technologií“ je periskop, který v zatemněném pokoji promítá na bílou desku stolu živý obraz města.
Tradice a dějiny 250 leté rezidence egerských biskupů a arcibiskupů, Arcibiskupského paláce (Orseji Palota, Széchenyi u. 1-3.) objasňuje Středisko arcibiskupských sbírek (Széchenyi u. 5.), které má ve svém inventáři i přísně střežený korunovační plášť habsburské císařovny Marie Terezie. V Kossuthově ulici se můžeme obdivovat barokním rokokovým a empirovým palácům s tepanými kovovými balkóny: Maloproboštský dům – Kispréposti Lak, Velkoproboštský dům – Nagypréposti Lak, Dům kanovníka Vágnera, barokní františkánský klášter a kostel a jedna z nejstarších budov ve městě – Buttlerův dům . V průjezdu budovy někdejšího županova úřadu spatříme nádherná a zcela originální tepaná vrata, která zhotovil mistr kovář Henrik Fazola ve staré župní věznici, jejíž budova je dnes využívána pro potřeby oblastního archivu, a v níž je umístěno – kromě výstavy s názvem Hevešská župa a Eger v 18. a 19. století – také Sportovní muzeum.
Středověký egerský hrad, jehož úlohou za tureckých válek bylo střežit pomezí, se Turkům nepodařilo dobýt. V hradním areálu archeologové objevili pozůstatky katedrály z 13. století a rekonstruovali biskupský palác z 15. století. Sem bylo též umístěno Hradní muzeum Istvána Dobó  seznamující návštěvníky s historií hradu a celého města. Ve zdejší Síni hrdinů uvidíme jeho náhrobek a v podzemních kasematech najdeme lapidárium. Dávnou minulost připomíná bývalé vězení rovněž přeměněné v muzeum, dále panoptikum, mincovna a obrazárna představující výběr z evropské malby 16. - 18. století.
Nad městem se tyčí čtyřicetimetrový minaret, na který vede 93 schodů (Knézich u. 17.), a které je nejseverněji situovanou architektonickou památkou z turecké éry v Evropě.
Zvláště krásným a originálním interiérem vyniká barokní kostel minoritů sv. Antonína z Padovy (Páduai Szent-Antal Templom, Dobó tér 4 – 6.) postavený v roce 1758, nad jehož vchodem je do kamene vytesáno motto: „Práce v Boží prospěch není nikdy dost“.
O národopisných zvláštnostech okolí Egeru podává obraz výstava palóckého folklóru (Palóc Népművészeti Kiállítás, Dobó tér 6.) a to prostřednictvím nejrůznějších tkanin, výšivek, keramických výrobků a kožešin. Také zde uvidíme palócký slavnostní lidový kroj, který se nosil ve svatebním průvodu.
Hlavní egerskou promenádou a pěší zónou je Széchenyiho ulice s malebnými stylovými restauracemi, pivnicemi a zahrádkami cukráren.
Mistrovským dílem je ikonostas klasicistického srbského kostela (Vitkovics u. 30.) pocházející z roku 1789.

Turecké lázně (Török fürdő, Fürdő u. 1.) jsou památkou na svéráznou lázeňskou kulturu, která vznikala v období turecké nadvlády (1526-1686).
Lázeňský areál se nachází v upraveném městském parku na rozloze asi 4 ha. V otevřených a krytých bazénech s termální vodou 29–30 °C se léčí hlavně chronická onemocnění pohybového ústrojí, revmatismus, chronické gynekologické záněty, neplodnost. Pitná kúra je vhodná pro poruchy a katary zažívacího a střevního systému. Slabě radioaktivní voda obsahuje vápník, hořčík a kysličník uhličitý.

Eger je proslaven rovněž jako známé vinařské středisko. Vinné sklepy vyhloubené do svahů v oblasti „Údolí krásné paní“ lákají nabídkou vín světoznámých značek – bikavér, medoc noir, leányka a muskotály. Z výletů do okolí lze doporučit Egerszalók, Bogács nebo Miskolc-Tapolca.

Máte zájem o zájezdy do Maďarska? Nabídku cestovní kanceláře GEOPS najdete na stránce www.madarsko.geops.cz.  

Související destinace

Musíte potvrdit souhlas se zpracováním informací.

Upozornění

Pro pokračovní je třeba souhlasit se zpracováním osobních údajů

Zkontrolujte formát e-mailu

Upozornění

Zkontrolujte formát E-mailu