Jedno z nejhezčích barokních měst země je už tisíc let tradičním biskupským sídlem, dnes tu už ovšem sídlí arcibiskupství. Obyvatelé Egeru jsou hrdi na slavnou minulost svého města a na celé souvislé skupiny historicky cenných a památkově chráněných budov. Leží v malebném údolí na rozhraní pohoří Mátra a vrchoviny Bükk ve vzdálenosti 120 km od Budapešti.
Eger poté, co na zdejším hradě hradní kapitán (purkrabí) István Dobó s hrstkou svých bojovníků v roce 1522 více než měsíc odolával dvacetinásobné turecké přesile, dostal přídomek Město lásky k vlasti. O hrdinství uherských obránců hradu hovoří známý historický román Gézy Gárdonyiho (1863-1922) Egerské hvězdy.
Eger je rovněž lázeňským střediskem, městem studentů a vína. Okolní vinařský kraj nabízí vynikající druhy bílého i červeného moku, které se hostům nalévají ve staletých sklípcích.
Druhým největším kostelem v Maďarsku je klasicistická katedrála (Esterázy tér 1.), v níž jsou také největší maďarské varhany. Hned naproti kostelu v pozdě barokním lyceu, dnes Vysoké škole pedagogické, nalezneme župní církevní knihovnu se 130 tisíci svazky, jednu z nejhezčích knihoven v zemi vyzdobenou nádhernými stropními freskami. V této knihovně je uchovávána první kniha tištěná v Uhrách – z r. 1473 – a jediný Mozartův dopis z území Maďarska. Ve věži fungovala v 18. století hvězdárna Spekula a později tu bylo instalováno první astronomické muzeum v Maďarské republice. Nejzajímavějším exponátem astronomické pozorovatelny vybavené v roce 1776 na tehdejší dobu „špičkovou technologií“ je periskop, který v zatemněném pokoji promítá na bílou desku stolu živý obraz města.
Tradice a dějiny 250 leté rezidence egerských biskupů a arcibiskupů, Arcibiskupského paláce (Orseji Palota, Széchenyi u. 1-3.) objasňuje Středisko arcibiskupských sbírek (Széchenyi u. 5.), které má ve svém inventáři i přísně střežený korunovační plášť habsburské císařovny Marie Terezie. V Kossuthově ulici se můžeme obdivovat barokním rokokovým a empirovým palácům s tepanými kovovými balkóny: Maloproboštský dům – Kispréposti Lak, Velkoproboštský dům – Nagypréposti Lak, Dům kanovníka Vágnera, barokní františkánský klášter a kostel a jedna z nejstarších budov ve městě – Buttlerův dům . V průjezdu budovy někdejšího županova úřadu spatříme nádherná a zcela originální tepaná vrata, která zhotovil mistr kovář Henrik Fazola ve staré župní věznici, jejíž budova je dnes využívána pro potřeby oblastního archivu, a v níž je umístěno – kromě výstavy s názvem Hevešská župa a Eger v 18. a 19. století – také Sportovní muzeum.
Středověký egerský hrad, jehož úlohou za tureckých válek bylo střežit pomezí, se Turkům nepodařilo dobýt. V hradním areálu archeologové objevili pozůstatky katedrály z 13. století a rekonstruovali biskupský palác z 15. století. Sem bylo též umístěno Hradní muzeum Istvána Dobó seznamující návštěvníky s historií hradu a celého města. Ve zdejší Síni hrdinů uvidíme jeho náhrobek a v podzemních kasematech najdeme lapidárium. Dávnou minulost připomíná bývalé vězení rovněž přeměněné v muzeum, dále panoptikum, mincovna a obrazárna představující výběr z evropské malby 16. - 18. století.
Nad městem se tyčí čtyřicetimetrový minaret, na který vede 93 schodů (Knézich u. 17.), a které je nejseverněji situovanou architektonickou památkou z turecké éry v Evropě.
Zvláště krásným a originálním interiérem vyniká barokní kostel minoritů sv. Antonína z Padovy (Páduai Szent-Antal Templom, Dobó tér 4 – 6.) postavený v roce 1758, nad jehož vchodem je do kamene vytesáno motto: „Práce v Boží prospěch není nikdy dost“.
O národopisných zvláštnostech okolí Egeru podává obraz výstava palóckého folklóru (Palóc Népművészeti Kiállítás, Dobó tér 6.) a to prostřednictvím nejrůznějších tkanin, výšivek, keramických výrobků a kožešin. Také zde uvidíme palócký slavnostní lidový kroj, který se nosil ve svatebním průvodu.
Hlavní egerskou promenádou a pěší zónou je Széchenyiho ulice s malebnými stylovými restauracemi, pivnicemi a zahrádkami cukráren.
Mistrovským dílem je ikonostas klasicistického srbského kostela (Vitkovics u. 30.) pocházející z roku 1789.
Turecké lázně (Török fürdő, Fürdő u. 1.) jsou památkou na svéráznou lázeňskou kulturu, která vznikala v období turecké nadvlády (1526-1686).
Lázeňský areál se nachází v upraveném městském parku na rozloze asi 4 ha. V otevřených a krytých bazénech s termální vodou 29–30 °C se léčí hlavně chronická onemocnění pohybového ústrojí, revmatismus, chronické gynekologické záněty, neplodnost. Pitná kúra je vhodná pro poruchy a katary zažívacího a střevního systému. Slabě radioaktivní voda obsahuje vápník, hořčík a kysličník uhličitý.
Eger je proslaven rovněž jako známé vinařské středisko. Vinné sklepy vyhloubené do svahů v oblasti „Údolí krásné paní“ lákají nabídkou vín světoznámých značek – bikavér, medoc noir, leányka a muskotály. Z výletů do okolí lze doporučit Egerszalók, Bogács nebo Miskolc-Tapolca.
Máte zájem o zájezdy do Maďarska? Nabídku cestovní kanceláře GEOPS najdete na stránce www.madarsko.geops.cz.