Sevilla

SEVILLA na řece Guadalquivir je hlavním městem Andalusie a patří nepochybně i k nejkrásnějším a turisticky nejpřitažlivějším městům Španělska.
Původní osadu s říčním přístavem založili již Féničané, vystřídali se tu Řekové, Římané a Vizigóti. Pozůstatky římského osídlení se nacházejí severně od města v Italice. V roce 712 sem přišli Arabové a Sevilla se stala vzkvétajícím městem v místním emirátu, konkurovala Cordóbě. V 11. století se stala sídlem emírů z dynastie Almohadů, ve 13. st. ji dobyl Ferdinand III. Kastilský. I v křesťanském Španělsku zaujala významné místo, stala se jedním z královských sídel a ještě v 16. století byla nejbohatším španělským městem a důležitým kulturním centrem. Její sláva povadla, když se v 17. století začal říční přístav zanášet bahnem. Proslavila se ale v kulturní rovině jako město spojené s chytrým lazebníkem Figarem a vášnivou cikánkou Carmen. Ve 20. století Sevilla znovu zazářila, když se tu v roce 1992 konala světová výstava EXPO. Ta toto nádherné město obohatila o moderní památky, byla tu výrazně modernizována dopravní síť a rozšířeno letiště.
Turisty přitahují v Seville samozřejmě zejména původně maurské památky, soustředěné především do malebné starobylé čtvrti Santa Cruz. Veliká katedrála je skvostem pozdně gotické architektury. Vyrostla na místě původní mešity, ze které se zachoval minaret, nyní zvonice, zvaná La Giralda, a dále pak přilehlý Pomerančovníkový dvůr s maurskou kašnou. Giralda byla vybudovaná z kamenů pocházejících z římských budov v Italice a její vršek zdobí korouhev s velikou sochou Vítězící víry. V katedrále zaujme hlavní oltář se skvostným retáblem, Murillovy obrazy v sakristii, sochy králů – např. Alfonse X. Moudrého a jeho matky Beatrice Švábské, a novodobá symbolická hrobka Kryštofa Kolumba.
Palác Reales Alcázares je původně sídlo emírů ze 12. století, vzniklé už na místě římské akropole a staršího maurského hradu, a ve 14. století bylo znovu přebudované králem Petrem Krutým. Patří k nejstarším královským rezidencím Evropy. Nádherné jemně zdobené budovy a sloupoví kolem nádvoří – patia - představují poklad mudéjarské architektury. Dívčí dvůr, Patio de las Doncellas, se pyšní nádhernou výzdobou, štukaturami a keramickými dlaždicemi. Arkádové nádvoří Patio de las Muňecas zdobí maurské sloupy ze zbořených budov v Cordóbě. V interiéru zaujmou: Salon del techo Karla V. s renesančním lakunovým stropem z cedrového dřeva, tři malé pokoje Marie de Padela a hlavní místnost, nejhezčí z celého paláce Salón de Embajadores se stropem almocárabe z vyřezávaného, pozlaceného a vykládaného dřeva. Jsou zde portréty všech kastilských a španělských králů po Filipa III. s daty jejich vlády. Když se vystoupá po schodišti z doby Karla V., vstoupí se do řady místností vyzdobených vlámskými, francouzskými a španělskými tapisériemi ze 17. a 18.st. Je zde Oratorio de los Reyes Catolicos s malovaným oltářem z r. 1504, Salas de los Infantes de Reyes, ložnice krále Petra a ložnice královny Doňy Marie. V Salas de los Almirandes se nachází Casa de la Contratacion, rovněž s cennými tapisériemi ze a s obrazem Panny Marie Navigátorky od Alejo Fernandeze; zde se plánovaly objevné plavby, např. Magalhaensova. Některá patia jsou upravena jako příjemné zahrady, např. Patio del Crucero, vybudované nad původními římskými lázněmi, a vzadu se nachází rozsáhlý elegantní zahradní komplex.
Celá čtvrť Santa Cruz je vystavěna z malebných bílých domků, mezi nimiž zaujmou větší paláce s patii, zejména Casa des Pilatos s arkádami, dodnes sídlo vévodů z Mediny Sidonie. Mnoho sevilských domů je obloženo barevnými dlaždicemi azulejos, které používali Maurové a objevují se i na moderních budovách. V uličce Callejón del Agua lze vidět plno dvorků se zelení. V ulici Calle Mateos Gago s četnými obchůdky, kavárnami a bary se nachází bar Giralda v domě, který je pozůstatkem arabských lázní. Výrazná renesanční budova Archívu Indií, původně burza, sloužila k uchování dokumentů související se zámořskými koloniemi a nyní je zde knihovna.
Poříční čtvrť El Arenal vznikla kolem přístavu na Guadalquiviru. Tady zaujme především veliká býčí aréna, maurská věž Torre del Oro ze 13. století a barokní špitální kostel s Murillovými malbami. Naproti Aréně stojí dnes bronzová socha Carmen. Nábřeží Kryštofa Kolumba představuje příjemné místo k procházkám.
Na severním okraji Sevilly se nachází poněkud chátrající čtvrť La Macarena s barokními a mudéjarskými kostelíky, především s místní svatyní Panny Marie Nadějné z Macareny. Na jihu se rozkládá velký Park Marie Luísy, k němuž přiléhá elegantní náměstí Plaza de Espaňa z 20. let. Nedaleké budovy tabákové továrny z 18. století, později spojené s literární postavou Carmen, patří nyní k sevilské univerzitě. Rázovitá předměstská čtvrť Triana s pěknými květinovými ulicemi bývala osídlena cikány a je až do dneška proslulá výrobou keramiky. Nachází se tu kostel ze 13. století s křtitelnicí, která prý dodává cikánským dětem talent na flamenco. Na ostrově de la Cartuja s klášterem z 15. století, kde pobýval a zemřel Kryštof Kolumbus, vznikl areál výstavy EXPO 92 a nachází se tu řada pozoruhodných moderních hal a muzeí a zábavní park připomínající objevné plavby.