Ledovec Vatnajökull (Vodní ledovec) je největším pevninským ledovcem Evropy (cca 8.400 km2) a třetím na světě. Mocnost ledu místy přesahuje 1.000 metrů a sestupuje až k moři, dokonce až 100 metrů pod mořskou hladinu. Z čela ledovce vytékají řeky, které se při ústí do moře rozšiřují do delt zvaných sandry s nánosy černého písku a štěrkopísku. Občas zde vznikají mohutné záplavové vlny, způsobené vulkanickou činností pod ledovcem, kdy se naráz změní masa ledu ve vodu (naposledy v roce 1994 v řece Skeiðará). Vegetace sahá pouze do 700 metrů n.m., výše se objevují jen sem tam ostrůvky zeleně. Řídký bylinný porost doplňují keříky vlochyně, břízy trpasličí a zakrslé vrby. Na úpatí hor jsou překvapivě louky s orchidejemi (prstnatec plamatý, vemeníček zelený), podél řek upoutají barevné květy vrbky širolisté a mohutné rostliny anděliky lékařské. Na rašeliništích vedle mechů roste i suchopýr, hrachory a drobná kapradina sleziník červený. Rostou zde i jediné rozsáhlejší islandské lesy – porosty bříz vysoké až 12 m, tzv. březové křivolesy. Ze savců zde žije jen liška polární a myšice křovinná, hojnější jsou ptáci – drozd cvrčala, bekasina, střízlík, raroh lovecký, dřemlík tundrový a početné kolonie chaluhy velké. Poměrně hojný je i hmyz, včetně motýlů. Zvláštností je i místní plemeno koně, dovezené na ostrov někdy v 9. století. Nevelký, podsaditý, s hustou hřívou a ocasem.
Nabídku zájezdů cestovní kanceláře GEOPS zaměřených na národní parky či zahrady najdete na www.geops.cz/zajezdy/narodni-parky-a-zahrady.