Některé ostrovy mají vyvinutý typický krasový reliéf se škrapy, hlubokými puklinami, jeskyněmi a příkrými útesy nad mořem – skutečná pastva pro oko. Impozantní je třeba 82 metrů vysoká kolmá skalní stěna na ostrůvku Klobučar. Nejsou zde však prameny ani trvalé vodní toky. Souostroví je známé minimální vegetací. Všude převládá krasová pustina, kde jen ojediněle narazíme na háje olivovníků či fíkovníkové sady. Původně byly ovšem ostrovy porostlé lesy. Lidé je však vykáceli a pastva koz a ovcí vytvořila bělostnou krasovou poušť. Přesto zde botanikové našli téměř 800 druhů cévnatých rostlin, hlavně slanomilné druhy a rostliny skalnatých stanovišť (vstavače, svlačec čárkovitý, kosatec ilyrský a další). Na ostrově Mana jsou hojné zvláštní husté porosty pryšců dřevnatých. Ohromná je ovšem pestrost mořského světa. Od řas (350 druhů) přes chaluhy (75 druhů), až po 850 nejrůznějších druhů bezobratlých a 410 druhů ryb. To už je pro našince skutečná podívaná. Můžeme uvidět třeba sépii obecnou, chobotnici pobřežní, langusty či oliheň obecnou. Nebo některého ze 177 druhů měkkýšů. Pozorovat se občas dají i skupinky delfínů. Kdysi si zde stavěli svá sídla bohatí Římané, dnes však vyjma několika turistických center nikdo na ostrovech nežije.
Nabídku zájezdů cestovní kanceláře GEOPS s návštěvami národních parků najdete na www.geops.cz/zajezdy/narodni-parky-a-zahrady.