Než se pustíme do povídání o alsaských vínech, musíme se zmíníme o významných historických událostech, které alsaské vinařství ovlivnily. Obyvatelé Alsaska znali víno ještě před příchodem Římanů, ale vinice zde začali zakládat až Římané.
V 16.století byla alsaská vína proslulá a pěstovaly se tu tehdy nejznámější odrůdy jako tramín, muškát a ryzlink. Příznivá poloha vinic v blízkostí Rýna a ochrana vinic před západním větrem a dešti pásem Vogéz se ukázalo jako velká výhoda. Po třicetileté válce prošlo vinařství v Alsasku těžkým obdobím, kdy se vysazovaly méně kvalitní, ale výnosnější odrůdy a vliv Německa způsobil, že se tu začalo více pít pivo než víno.
Na konci 19.století vinice v Alsasku postihla phyloxéra (révokaz), jako celou Francii, a situaci komplikoval i táhlý prusko-francouzský konflikt, který trval od r. 1870 až do 2. světové války, kdy Alsasko bylo střídavě součástí Francie a Německa. Po 1. světové válce se většina vinic přesunula na svahy, kde se vysadily kvalitní odrůdy.
V Alsasku se pěstuje 7 odrůd, z toho je 6 bílých jako ryzlink, sylvánské, gewürtztramín, muškát, rulandské bílé a šedé a jediná červená, také se říká modrá odrůda, je rulandské modré (pinot noir). Z nich se tvoří jak suchá vína, tak i dezertní včetně ledových vín a dokonce i sekty pod názvem Cremant d´Alsace. Je tu ještě několik místních odrůd jako Klevener nebo Savagnin, ale jsou to v dnešní době spíše rarity.
Alsaská vína se lahvují do typických úzkých štíhlých zelených lahví označovaných jako flétny a nalévají se do typických skleniček, širokých pohárků většinou s nožičkou ze zeleného skla. Často se prodávají spolu s alsaskými víny.
Alsaská bílá vína jsou sametově hebká jakoby uhlazená, přestože jsou svěží a nechybí jim kyseliny, i když jsou stále suchá. Suché víno se vyrábí i odrůdy muškát. Kromě suchých je tu samozřejmě množství voňavých, aromatických polosuchých a polosladkých a dokonce dezertních vín.
Alsaská červená vína pocházejí z odrůdy pinot noir a měla by se servírovat lehce podchlazená podobně jako vína z Burgundska kolem 14°C.
Reserva je pojem ve francouzském vinařském systému neznámý, ale můžete se s tímto označením setkat v Itálii nebo Španělsku a znamená to víno, které bylo delší dobu v sudu než je běžné a mělo by být tím pádem lepší, ale je vždycky o něco dražší. V Alsasku tato vína mají více extraktu a o trošku více cukru, ale stále jsou to suchá vína.
V Alsasku se všechna vína označují „odrůda a Appellation Alsace Controlée“ takže např. „Rieseling Appellation Alsace Controlée“
Appellation Grand Cru Controlée se používá od r. 1975 a vína musejí pocházet z některé z 50 přesně vymezených oblastí se zvláštními geologickými podmínkami a hlavně je musí schválit komise při profesionální degustaci. Jejich cena je pak automaticky vyšší.
Edelzwicker, ušlechtilý řez, znamená, že víno je vzniklé kombinací více odrůd. Ve Francii se proto používají výrazy jako cuvée nebo assemblage čti asambláž.
Vendages tardives je v překladu pozdní sběr, odpovídá to německému Spätlese, a označuje to vína lisovaná z přezrálých hroznů. Na rozdíl od nás jsou tato vína už polosuchá nebo polosladká. U nás pozdní sběr označuje i suchá vína.
Selection de grains nobles je v překladu něco jako výběr z vyjímečných bobulí a odpovídá to německému Trockenbeerenauslese, což je v překladu výběr suchých bobulí. A znamená to, že se vybírají jen bobule zasažené ušlechtilou botrytrickou plísní (botrystis cinerea), podobně jako v slavném Sauternes v západní Francii. Tato ušlechtilá plíseň z nich vysaje vodu.
Bobule, které se vybírají, pak vypadají vysušeně, ale jejich vylisováním získáme velmi aromatická a sladká vína, která se pijí jako likér a prodávají se v malých lahvích. Blíží se našim slámovým vínům, kde se redukuje množství vody v hroznech sušením na slámě nebo na dobře větraném místě.
Vin de glace, ledové víno, je v Alsasku vyráběné po německém vzoru, kde se mu říká Eiswein. Princip této metody spočívá v tom, že hrozny na vinici musí přejít malý noční mrazík, který způsobí, že se při lisování často ještě v noci, odděluje voda od vinného moštu a vzniká také sladké a aromatické dezertní víno. V Alsasku jsou ale běžnější a více ceněná vína označená Selection de grains nobles.
Cremant d´Alsace je sekt z Alsaska vyráběný šampaňskou metodou a používá se hlavně odrůda pinot blanc (rulandské bílé), někdy ryzlink nebo pinot gris (rulandské šedé) a jen příležitostně chardonnay, které se tu pěstuje jen velmi vyjímečně. Opravdovou raritou je tzv. blanc de noir, což je bílý cremant z rulandského modrého.
Pinot gris, rulandské šedé, bývá někdy chybně nazývano Tokay-Pinot gris, ale Tokaj je zavádějící. Tato odrůda pochází údajně z Maďarska, kde se jí říká szürkebarat neboli šedý mnich.
Jak to vzniklo, není úplně jasné, ale říká se, že když Rakušané porazili Turky, Maďaři vpochodovali do Evropy, včetně Alsaska, s tisíci sudy tokajského. Později je doloženo, že opravdu Maďaři posílali vína z Tokaje do Alsaska. Dnešní generace alsaských vinařů se snaží tomuto zavádějícímu označení vyhnout.
Autor článku Ing.Alena Frčková (průvodce nejen na gurmánské zájezdy)