VilniusVilnius, dříve též Vilno, je hlavní město Litvy. Nachází se na jihovýchodě země u soutoku řek Vilna a Neris. Odedávna býval hlavním městem litevského velkovévodství a staré město je zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Vévodí mu
Gediminasův vrch (nazvaný po historickém litevském knížeti) s věží ze 13. století, odkud je výhled na celé město. Středem starého města je
Katedrální náměstí, kde stávala původně pohanské svatyně boha Peruna (Perkunase). Katedrála ze 14. století má po přestavbách převážně klasicizující ráz a přiléhá k ní skvostná
kaple sv. Kazimíra, litevského patrona. Další významnou památkou jsou rozsáhlé
budovy univerzity, založené v 16. století, k níž patří dvanáct nádvoří a také středověký kostel sv. Jana. Naproti univerzitnímu nádvoří stojí Prezidentský palác. Jitřní brána na ulici Aušros Vartu Gatvé představuje významné poutní místo – v malé kapli je uložena vzácná zázračná mariánská ikona z Krymu
Kurská kosaÚzký dlouhý poloostrov u východních břehů Baltského moře skutečně svým tvarem připomíná kosu. Název je odvozen od baltského kmene Kurů či Kuršů, který dal také jméno oblasti Kuronska. Vybíhá z ruské kaliningradské oblasti, táhne se směrem na sever a končí u litevského přístavu Klajpeda, kde se přibližuje k pobřeží. Polovina patří Rusku, druhá polovina Litvě. Jak v ruské, tak v litevské části vznikl
národní park, k němuž patří i vody Kurského zálivu a volného moře. Voda v Kurském zálivu poblíž ústí řeky Němen téměř není slaná. Poloostrov pokrývají písečné duny, místy borové lesy, které mají bránit pohybu písku (v 18. století, když byla většina lesů vykácena, zasypal písek 14 vesnic). Na plážích se hojně nachází jantar.
RigaHlavní město Lotyšska se nachází na pobřeží Rižského zálivu u ústí řeky Daugavy. Riga je největším městem Pobaltí a má dlouhou historii, která se projevuje v jejím architektonickém bohatství. Původní osada tu existovala už ve 12. století, počátkem 13. století tu vznikla pevnost, která se stala základnou livonského řádu Mečových rytířů. jejich území dobyli v 16. století Poláci, po nich Švédové a v roce 1701 Rusové. Až do 19. století však výrazně převažoval německý živel Historické centrum města je zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, jsou tu památky středověké (původně románská katedrála pochází už z roku 1211), barokní, ale také množství krásných secesních budov.
Dómské náměstí představuje zvláštní celek různorodé architektury, jemuž vévodí cihlový dóm, největší kostel v Pobaltí. Nacházejí se v něm pozoruhodné varhany, které byly v době svého vzniku největší na světě. Na Hradním náměstí se nachází žlutý
Rižský hrad, sídlo prezidenta. Nacházejí se v něm významná muzea historie a umění. Na
Radničním náměstí se nachází jeden z nejkrásnějších středověkých domů ve městě,
Dům Černohlavců. Stejně jako radnice byl zcela zničen Sověty a až později znovu vybudován. Katolická katedrála sv. Jakuba pochází z 13. století, středověký původ mají také kostely sv. Petra a sv. Jiřího. Na východ od centra se táhnou bulváry s výstavnými historizujícími a secesnímu budovami a krásné parky, je zde mohutný Památník svobody z 30. let.
Sigulda Lotyšské město v
národním parku Gauja, 53 kilometrů od Rigy. Bývá nazýváno livonským Švýcarskem díky úchvatné krajině se strmými roklemi, říčními meandry a jeskyněmi. Nachází se zde místo s největším převýšením v Lotyšsku – 85 metrů. Oblast byla už před 2000 lety osídlena ugrofinským kmenem Livů. Od 13. století tu probíhala hranice mezi územím livonského řádu a rižského arcibiskupa. Přes údolí tak na sebe dodnes shlížejí zříceniny rytířské
Siguldské pevnosti a biskupův
Turaidský hrad. Nedaleko se nachází zřícenina
Krimulského hradu a kousek od ní novodobý zámeček. Dál se dá dojít do
Gutmanisovy jeskyně. V ní se nachází údajně léčivý pramen a na stěnách jsou vidět kresby ze 16. století včetně erbů místních lovců. Je spojená s romantickou a ponurou legendou o panně Maije, schovance na Turaidského hradu, která milovala zahradníka Viktora ze siguldského hradu a nakonec byla jedním odmítnutým nápadníkem vylákána do Gutemanisovy jeskyně a zabita. V okolí se nacházejí další jeskyně. V sýpce Turaidského hradu je zajímavá historická expozice a za Turaidským kostelem se nachází pozoruhodný
vrch Daim s Písňovou zahradou – památníkem lotyšských lidových písní (daimů). Městečko je významným centrem zimních sportů (sáňkařská a bobová dráha) a koná se tu každoročně Mezinárodní festival opery.
TallinTallin (estonsky Tallinn, od 13. do 18. století známý jako Reval) je hlavním městem
Estonska a jedním z nejkrásnějších měst Baltské oblasti. Nachází se u břehů Finského zálivu. Město má velmi bohatou historii, bylo již v prehistorii osídleno ugrofinskými kmeny a od 9. století Estonci, kteří tu také v 11. století postavili pevnost Toompea. Od 13. století mu vládli střídavě Dánové a livonští rytíři. Město se stalo členem hanzy a patřilo nejbohatším obchodním centrům na
Baltu. V 16. století ale došlo k úpadku, Tallin připadl Švédům a v 18. století Rusům. Nesmírně malebné Staré město se dělí na
Horní město kolem pevnosti Toompea a na
Dolní město s centrem na radničním náměstí. Tam se nachází jediná gotická radnice v severní Evropě a několik kupeckých paláců a skladišť. V Dolním městě se zachovala řada malebných historických budov a také část hradeb. Věž kostela sv. Olafa představuje tradiční orientační bod.
Zámek Toompea s třemi dochovanými středověkými věžmi má v současnosti převážně barokní ráz a je sídlem vlády. Vedle se nachází budova parlamentu a hned vedle ruský chrám sv. Alexandra něvského. Další významnou památkou Horního města je
dóm (Toomkirk), původně ze 13. století. Celé historické centrum je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.
Praktické informace
Obchody a supermarkety:Jsou srovnatelné s těmi našimi od malých soukromníků až po velké nadnárodní společnosti. Ceny jsou zhruba srovnatelné, a proto není zapotřebí sebou vozit žádné jídlo, rozhodně byste na tom neušetřili. Jídla v restauracích jsou o něco dražší, než u nás
Bezpečnost: Bezpečnostní situace v pobaltských zemích není riziková. Pouze je třeba dávat si pozor na drobné krádeže v turistických střediscích, většinou však ne ve větší míře než v České republice
Elektrické adaptéry: Síťové napětí v Pobaltských státech je 230 V, 50 Hz. Zástrčky jsou velmi podobné jako v České republice a není potřeba adaptéru.
Čas V Litvě, Lotyšsku a
Estonsku používají východoevropský čas, to znamená, že je vždy o hodinu více než v našem časovém pásmu.
Jazyk: Dalo by se říci, že se v Pobaltí domluvíte rusky, byť obecně řečeno nemají tento národ příliš v oblibě. Ovládáte-li angličtinu či němčinu, pak není problém se domluvit a to především s mladší generací. Obecně lze říci, že rukama nohama se člověk domluví vždy.
Krajina: Je charakteristická svou rovinností (nejvyšší kopce nepřesahují výrazně 300m.n.m.) a množstvím luk, lesů a jezer...., což je nejspíše způsobeno velice řídkým osídlením.
Koupání: Na pobřeží moře se nachází především krásné písčité pláže, ale je zapotřebí počítat s chladnějším počasím a tedy koupáním spíše pro otužilejší. V Pobaltí se rovněž vyskytuje mnoho jezer jenž skýtají rovněž příležitost se někde vykoupat.
Počasí: V létě bývá obvykle teplo, ale zejména na severu
Estonska může být i chladněji a je nutné počítat i s případnými dešti. Vezměte si tedy raději oblečení do každého počasí.