Karlovy VarySnad nejslavnější české lázně, místo s největším počtem horkých léčivých pramenů na světě. V současnosti se využívá 15 minerálních pramenů, většinou s horkou vodou nad 55 °C, ale také např. studený pramen Štěpánka. Nejteplejší,
Vřídlo, má teplotu 72°C, tryská jako gejzír až do výšky 12 m a chrlí 2000 litrů vody za minutu. V současnosti je to jeden ze dvou pramenů, které se využívají ke koupelím. Všechny jsou vhodné k pitným kúrám a mnohé jsou volně přístupné. V lázních je celkem 7 kolonád: Mlýnská (s nejstaršími budovami, Sadová, Tržní, Zámecká (přístupná pouze lázeňským hostům), moderní Vřídelní a kolonády kolem altánu pramene Svoboda a altánu Aloise Kleina, kde se nachází zmíněný studený pramen.
Historie Karlových Varů sahá už do 14. století. Podle pověsti objevil zdejší prameny sám císař Karel IV. se svou družinou při honu na jelena. V každém případě právě Karel IV. udělil v roce 1370 zdejší osadě městská práva. V roce 1480 byly lázně již známé natolik, že se dostaly do první balneologické příručky, vydané v Německu. Přijížděli sem mnoho bohatých šlechticů a měšťanů. Sláva Karlových Varů vzrostla v 18. století, kdy se zvýšil zájem jak o koupání, tak o cestování; objevili se tu různí významní hosté, mezi nimi ruský car Petr Veliký, císař Karel VI. s chotí a později básník J.W.Goethe. Už v roce 1769 se tu začala z termální vody získávat
vřídelní sůl podle návodu doktora Davida Bechera. Od roku 1807 se tu vyrábí také oblíbený léčivý likér
becherovka; její výrobu zahájil lékárník Josef Vitus Becher, a to podle receptu lékaře Christiana Frobiga. Karlovy Vary prosluly rovněž výrobou porcelánu a místní firma Moser vyrábí luxusní broušení sklo.
Kvůli různým pohromám (požáry, povodně) se ve městě nedochovala starobylá architektura, nicméně i elegantní lázeňské budovy a altány z konce 19. století stojí za vidění. Vrcholně barokní
chrám sv. Máří Magdalény u Vřídelní kolonády (s dochovanou středověkou kryptou) je dílem Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Ve městě se také nachází novogotický anglikánský kostel a pravoslavný chrám v pseudobyzantském stylu, oba vystavěné v 2. polovině 19. století pro zahraniční hosty. K oblíbeným vycházkovým místům se počítá
rozhledna Diana na Výšině přátelství, k níž vede lanovka a na věž pak elektrický výtah,
vyhlídka Jelení skok s altánkem a sochou kamzíka - jedno z nejfotografovanějších míst v Karlových Varech - a park s empírovou vilou Lützow nad Vřídelní kolonádou.
Za návštěvu také stojí karlovarská
sklárna Moser se sklářskou hutí, kde se předvádí foukání skla, a muzeem.
Bečov nad TeplouHradní areál tvoří středověký hrad pánů z Rýzmberka a barokní zámek vybudovaný rodem Questenbuerků počátkem 18. století. Díky výstavbě zámku zůstal hrad vzácně zachovalý ve své původní podobě a oproti jiným českým hradům se na něm nachází celá řada původních architektonických detailů. Poslední šlechtický rod, který Bečov vlastnil, pův. francouzsko-belgický rod Beaufort-Spontin, ho obohatil o mimořádně vzácnou památku -
relikviář svatého Maura. Ten je svou hodnotou srovnatelný s českými korunovačními klenoty. Pozlacený relikviář domečkovitého typu, dlouhý 140 cm, široký 42 cm a vysoký 65 cm a dlouhý pochází z belgického kláštera Florennes a sloužil jako schránka na ostatky svatého Maura, Jana Křtitele a svatého Timoteje. Zdobí ho soubor dvanácti reliéfů, čtrnácti sošek z pozlaceného stříbra, drahé kameny, polodrahokamy, antické gemy, filigrány a emaily. Příslušníci rodu Beaufort-Spontin byli v roce 1945 na základě Benešových dekretů vyhoštěni, uschovali však relikviář v Bečově pod podlahou zámecké kaple. Tam byl objeven až v roce 1985 Po dlouhé a náročné rekonstrukci byl vystaven na bečovském hradě, kde je mu věnováno celé první patro.
Mariánské LázněVelmi oblíbené a elegantní lázně v zelené krajině Slavkovského lesa vznikly na místě skutečně bohatém na minerální prameny - v blízkém okolí se jich nachází na sto. Jsou to studené železnaté kyselky s obsahem kysličníku uhličitého a minerálních solí. K picím kúrám se využívá především šestice pramenů: Křížový, Rudolfův, Karolínin, Lesní, Ambrožův a Ferdinandův. Narozdíl od Karlových Varů bylo město založeno teprve počátkem 19. století díky iniciativě opata Reitenbergera z kláštera v Teplé. Mariánské Lázně se mnohou pochlubit celou řadou slavných návštěvníků - J.W.Goethe, císař
František Josef, anglický král Edward VII., Mark Twain, Sigmund Freud, Franz Kafka, Ema Destinnová...
Kolonáda s výstavní novobarokní architekturou s litinovou konstrukcí (z let 1888 - 1889) je vzácnou dochovanou památkou, klasickým typem lázeňských budov, jaké stávaly v minulosti v řadě tuzemských i zahraničních lázní, ale většinou byly časem zbourány nebo představovány. Nachází se tu velká kruhová
Zpívající fontána s množstvím vodních trysek. Před den hraje každou lichou hodinu, ve večerních hodinách lze pozorovat i hru barevných světel. Proslulé jsou také krásné parky. Na kraji města se nachází
Boheminium - parkový areál s malými modely mnoha významných českých památek.